Skládky plné plastů jsou problém především zemí s nedostatečně vyvinutým odpadovým hospodářstvím, ale nejen těm by mohl pomoci vývoj plast požírajících bakterií. Za tím stojí pokrok v genetickém inženýrství, díky němuž můžeme takové bakterie očekávat.
Plasty tedy jsou problém především v případě, kdy není po ruce řešení dané recyklací. Ve světě se tak kupí nové a větší skládky a jako ještě větší zátěž do budoucna se jeví obrovské plochy oceánů, po nichž plavou odpadky, jež sice nemáme přímo na očích, ale to tento problém nijak nezmenší. Jednou z výzev pro vědce a inženýry je tedy najít nové cesty k řešení odpadové otázky. Plasty jsou přitom zvláště ožehavé kvůli svému velice pomalému přirozenému rozpadu, ovšem pomoci by mohla jedna šikovná "japonská" bakterie - Ideonella sakaiensis.
Tato bakterie byla použita přímo pro požírání Polyethylentereftalátu, čili známého materiálu PET, z nějž se vyrábějí obaly pro nápoje, kosmetiku, čisticí prostředky a mnoho dalších produktů. V aktuálním stavu má ale ještě daleko k nasazení, neboť nyní jí trvá celých šest týdnů, než se prožere tenkou stěnou PET láhve a potřebuje k tomu teplotu 30 °C. Právě dalším genetickým výzkumem a inženýrstvím by se ale mělo docílit toho, aby apetit bakterie vzrostl. Japonští vědci už rozluštili celý její genom a jsou prý na dobré cestě k tomu, aby jej upravili, a podstatně tak zvýšili rychlost, jakou dokáže rozkládat PET.
Ideonella sakaiensis je tedy nadějná bakterie, která jako jediná známá dokáže rozložit PET. Vedle ní to dokáží už jen některé houby. Bakterie využívá dva enzymy identifikované jako ISF6_4831 a ISF6_0224. První z nich společně s vodou rozloží PET do jisté přechodné substance MHET a ta je nakonec rozložena druhým enzymem. A co tedy tato bakterie z polymeru PET nakonec vytvoří? Výsledkem je kyselina tereftalová a etylenglykol, čili dva monomery, jež by mohly být dále zpracovatelné. Kyselina tereftalová třeba pro výrobu nových PET láhví či polyesteru a etylenglykol má řadu použití, například jako chladicí kapalina, rovněž pro výrobu PET nebo při zpracování zemního plynu.
Zdroj:
