Nedávno se objevila zpráva, která hovoří o pamětech GDDR5X společnosti Micron a o tom, že by je nové grafické karty firmy NVIDIA mohly využít. Je to ale skutečně možné? A co by to znamenalo?
Jisté je, že paměti GDDR5 jsou u konce s dechem a pro příští generaci karet se absolutně nehodí, tedy pro jejich hi-endové modely. Paměti HBM a především HBM2 je dokáží zastínit svou vysokou propustností a také podstatně nižší energetickou náročností, díky čemuž může jít více energie do samotného GPU. I na to ostatně spoléhá především moderní Radeon R9 Nano, jehož energetická efektivita je tak dvakrát vyšší než u Radeonu R9 290X, ale zde pomáhá také podtaktovaný Fiji XT s plným počtem 4096 shaderů.
Hi-endové karty s čipy NVIDIA Pascal či AMD Arctic Islands využijí paměti HBM2, to je v podstatě jisté, ale co takový mainstream? Řešením by mohly být paměti GDDR5X, které vyvíjí Micron a ty dostanou do vínku 16n-prefetch a 64bitovou šířku oproti 8n a 32B u klasických GDDR5. De prezentace Micronu by první verze měly dosáhnout datové propustnosti nějakých 12 Gb/s, což je 50% nárůst oproti nejlepším GDDR5, ale spíše ještě vyšší, neboť 2GHz GDDR5 se moc nepoužívají, to spíše 1,75GHz (efektivně 7 GHz). V možnostech GDDR5X pak je až 16 Gb/s, ale to opět mluvíme o 2GHz čipech. Výhodu dle Micronu je to, že má být zachována zpětná kompatibilita a využití stejného protokolu. Je ale zřejmé, že oproti HBM budou mít i GDDR5X stále nevýhodu v nižší energetické účinnosti, neboť počítají se stejnými takty jako dnešní GDDR5.
Oproti starším informacím se už dnes také ví, že GDDR5X nemá být uzavřený standard firmy Micron, která již oslovila JEDEC s požadavkem učinit z nich univerzální standard otevřený dalším výrobcům. Když se tedy podíváme na následující výpis z
, ten jasně ukazuje, že datová propustnost GDDR5X se na stejné frekvenci oproti GDDR5 zdvojnásobí. Pak to jsou ovšem snadné počty.
Pokud by tedy NVIDIA na kartě GTX 980 Ti využila GDDR5 se stávající datovou šířkou a taktem, namísto 336 GB/s by dosáhla 672 GB/s, a nechala by tak za zády první generaci HBM s 512 GB/s. No a takový Radeon R9 390X s 512b sběrnicí by nabídl rovnou 768 GB/s, čili hodnotu na půl cesty mezi HBM1 a HBM2. Z těchto čísel je tedy jasné, že pro novou střední nebo vyšší střední třídu karet by GDDR5X byly díky svému výkonu možné řešení a ve skutečnosti by ani nemusely být použity nejrychlejší GDDR5X, ale třeba jen 1,25GHz, což by umožnilo dosáhnout jejich nižší spotřeby.
Micron se chystá zveřejnit další informace o svých GDDR5X až v příštím roce. Bude ale záležet na tom, jak složité bude jejich nasazení, respektive adaptace paměťového systému z dnešních GDDR5. Mluvíme tak především o výši nákladů, které by firma NVIDIA či potažmo AMD vydala na přechod k pamětem GDDR5X. Je totiž jasné, že budoucnost tkví ne v nich, ale v HBM a podobných technologiích, jako je
(tu mimochodem vyvíjí také Micron). Pokud by tedy v AMD a NVIDIA museli v podstatě jen vyměnit staré GDDR5 za nové X bez velké práce a nákladů, mohly by je pro jednu či dvě generace využít. Však paměti HBM jsou ještě stále novou technologií, která je složitá a drahá a je otázka, jak se firmy poperou s novými HMB2. V neposlední řadě pak bude záležet na tom, zda GDDR5X dorazí včas, respektive zda dorazily včas, neboť NVIDIA už má design nových GPU hotový a pomalu se je už chystá začít vyrábět. Je tak možné, že pokud GDDR5X budou využity, může to být až na kartách, které budou následovat po Pascalech a Arctic Islands.
Zdroj:
,
