Perovskity jsou slibnými alternativami křemíkových solárních panelů. Zatímco účinnost problémem není, její dlouhodobé udržení ano. Nové čínské články slibují vysoké hodnoty, má to ale jeden problém.
Vývoj solárních článků jde kupředu a vedle klasických křemíkových mají nejblíže k možnému komerčnímu nasazení ty perovskitové. Většinu z nich ale trápí mizerná životnost v řádech jednotek či nízkých desítek měsíců. A to je málo. Účinností jsou na tom už ale hodně dobře a dokážou být hodně blízko těm křemíkovým. Vědci v Číně nyní prezentovali výsledky svého zkoumání perovskitových článků a dosáhli opravdu extrémně vysoké účinnosti 42,01 %. Také údaje o životnosti vypadají slibně, mají ale jeden háček. Jde o interiérovou fotovoltaiku. Nejde tedy o solární panely, které si dáte na střechu, ale o články, které by mohly nabíjet a napájet nízkoodběrová zařízení v interiérech budov.
Vědci pro zvýšení stability zkombinovali materiály SAM (Self-Assembled Monolayer) s ITO (oxid india a cínu) tak, aby se zvýšila povrchová vrstva a s tím i jejich spojení. Udávanou účinnost tak mají při intenzitě osvětlení 1000 luxů, což odpovídá zhruba osvětlení v supermarketu nebo typickému zamračenému dni. Přímé sluneční světlo má přitom asi 110 tisíc luxů. A při těchto interiérových podmínkách byly také testovány výsledky životnosti. Periodicky se měnila intenzita z 2000 na 0 luxů a zpět, přičemž T90 (90 % původního max. výkonu) dosáhly za 6000 hodin. To je 250 dní, tedy asi 2/3 roku.
Pokud bychom se bavili o exteriérových článcích, tam se udává životnost pod slunečním světlem, ale trvalým, takže tam je třeba tuto fluktuaci jasu (den/noc, počasí) teprve ještě započítat. Třeba pro podmínky ČR znamená životnost na 1000 hodin zhruba totéž, okolo 2/3 roku. Pokud jde o praktickou aplikaci, vědci to demonstrovali např. na napájení elektronické cenovky.
