Běžní smrtelníci si při zmínce o mísení barev, většinou představí paletu se sadou barev, kde smísením dvou stávajících odstínů získáme novou, tmavější barvu. Žlutá s modrou nám tak například dá zelenou a smícháním všech barev dostaneme černou.
Běžní smrtelníci si při zmínce o mísení barev, většinou představí paletu se sadou barev, kde smísením dvou stávajících odstínů získáme novou, tmavější barvu. Žlutá s modrou nám tak například dá zelenou a smícháním všech barev dostaneme černou.
Na barevné obrazovce to ale probíhá trochu jinak. Barvy jsou míseny ze tří základních barevných složek: červené, zelené a modré. Jde o barevný model RGB, užívající součtového skládání barev
(viz detail snímku obrazovky+kresba-toto je konkrétně obrazovka typu in-line).
To znamená, že na rozdíl od klasické palety, zmiňované dříve, čím více barvy složíme, tím světlejší výsledný odstín dostaneme. 100% je tedy bílá. Z důvodu rozdílné citlivosti lidského oka na jednotlivé barevné složky, je těchto 100% intenzity složeno z 29.9% červené, 58.7% zelené a 11.4% modré. Tady si můžeme všimnout, že nejcitlivější jsme na zelenou složku, která výsledný vjem ovlivňuje téměř ze 60%.
Možná jste se setkali i s RGBA barevným modelem. Ten je rozšířením RGB o takzvaný alfa-kanál, což je informace o průhlednosti, udávající v jakém poměru se barva aktuálního bodu mísí s barvou bodu pozadí. Použití je možné například při střihu s prolínáním scén.
Barevná hloubka je dána počtem stavů, které mohou jednotlivé barevné odstíny nabývat. Pro černobílé vyjádření nám stačí 1bit. 8bitů tedy 1byte nám umožní 256 odstínů šedi, nebo výběr z předem definované palety 256 barev. Dobrý výsledek nám dá, použijeme-li pro každou složku 5bitů. Toto rozlišení 3x5bit bývá označováno jako High color
(16bit -2byty – 65.5 tisíc barev)
. True color potom používá 8bitů pro každou složku, tedy dohromady 24bit a výsledek je už pro naše oči téměř dokonalý
(více než 16 milionů barev)
.
Obrazovka je obrazovka, ale u televizních norem jsme se zmínili o barevných modelech, založených na jasové složce a dvou rozdílových barevných složkách
(chrominanční složky)
. Tyto modely využívají skutečnosti, že Y=0.299R,+0.587G+0.114B, takže nám stačí znát dvě barvy a jas k tomu, abychom si třetí barvu vypočítali. Pro černobílý příjem použijeme jen jas.
Y zde označuje jasovou složku
YUV je vlastně Y, 0.493x(B-Y), 0.877x(R-Y)
YCBCR je Y, CB=0.5643(B-Y), CR=0.7133(R-Y)
Tím si ovšem dále nebudeme lámat hlavu, stejně jako například barevnými modely pro tisk. Důležité je, že tu máme dvě rozdílové barvonosné složky a jasovou složku, která je pro naše vnímání, i pro zpětnou rekonstrukci barvy nejdůležitější.
