Nedávno to byl čínský rover Yutu-2, který se na Měsíci svým hlemýždím tempem blížil k objektu, který vypadal jako krychle. Vyklubal se z něj ale prostý kámen. Co by ale mohly být "dveře do podzemí" na Marsu?
Díky vhodnému úhlu pohledu, nasvícení a s dávkou přirozené představivosti se dá na cizích planetách najít všechno možné, zvlášť když se k tomu připojí i nedokonalá technika a nízké rozlišení. V tomto případě tu máme černobílý snímek z Mastcam roveru Curiosity, který se stále škrábe na Mount Sharp.
Kdekdo bude mít jasno, jde o dveře do podzemní Marsu, které jsou ještě zleva chráněny před prachem a zbývá už jen zjistit, zda je udělali staří dobří zelení Marťani, Klingoni, Kvejgáři, nebo snad Zafod Bíblbrox.
Co tu ale vidí NASA a konkrétně Ashwin Vasavada z projektu Mars Science Laboratory? Ten má zase jasno v tom, že jde prostě jen o prostor mezi dvěma zlomy v hornině a to v pískovci, který vznikl z pradávných písečných dun.
Můžeme tu ostatně vidět, jak vrchní okraj "dveří" pokračuje směrem doleva, ale i tak vypadá tento objekt pozoruhodně, zvláště jeho pravá část. Z velké části jde ale pochopitelně právě o hru světla a stínů, přičemž my také z takového snímku těžko získáme pojem o prostoru a o velikosti celé struktury. A právě Vasavada může dodat, že celé "dveře" jsou ve skutečnosti jen asi 30 cm vysoké, čili vůbec nejde o tak velký objekt, jak by se mohlo zdát.
Jaké síly ale vůbec působí na tuto horninu, že postupně praská a láme se? Jde tu především o vliv postupného zasypávání a opětovného odkrývání nánosy písku, což se dělo po velice dlouhou dobu, jak se volný materiál přesouval po Marsu vlivem větru. Pískovec tak byl někdy zatížen silnými nánosy a jindy zase holý, což způsobilo jeho postupné rozpraskání.
