Seznam kapitol
Výrobci síťových prvků zrovna moc kreativní nebývají. Ukázkou jsou routery Linksys E1500 a E1200, jelikož na první pohled jsou téměř k nerozeznání, stejné šasi, stejné porty a žádné viditelné antény. V čem se tedy liší? Doplněno o test nového kusu E1500.
Software
Výrobcem je dodán i software pro pohodlnější nastavení. Budiž to společnosti Linksys připsáno k dobru, avšak nechápu, proč musí místy až nebývale otravně upozorňovat na možnost konfigurace skrze utilitu. Osobně tento způsob vidím poprvé a doufám, že se toho nechytnou i ostatní producenti síťových prvků.
Po vložení CD do mechaniky se spustí samotný instalátor, kde nejdříve musíte odkliknout odsouhlasení smluvních podmínek. Oceňuji stručnost a přehlednost, nicméně nerozumím tomu, proč nemůžete rovnou získat přístup k manuálu přístroje. Stejně tak zamrzí absence jazykové lokalizace.
V dalším kroku jste výrobcem požádání o spuštění a připojení Linksysu k počítači s vloženým CD. Následně se průvodce ve spolupráci s routerem, vaším LAN a Wi-Fi rozhraním pokusí zjistit co nejvíce parametrů a následně připravit optimální konfiguraci.
Velmi šikovně se během konfigurace zobrazí nastavení bezdrátové sítě, kde Vám router automaticky vygeneruje SSID, ale hlavně vcelku bezpečné heslo. Oboje si samozřejmě můžete změnit, nicméně toto je velmi dobrý krok, neboť doteď většina výrobců používala jednotná tovární hesla a díky tomu se lze prakticky kdekoliv v ČR (ačkoliv ilegálně) připojit na cizí sítě. Ideálním místem jsou např. větší sídliště.
Samotné automatické nastavení všech parametrů trvá zhruba kolem minuty až dvou. Poté se již zobrazí gratulace a můžete surfovat, tedy pouze v případě, že od routeru neočekáváte žádná další nastavení. Pro ty si totiž musíte sáhnout manuálně.
Po konfiguraci se spustí nástroj Cisco Connect, kde si můžete právě ještě donastavit patřičné parametry. Tento nástroj se také pevně usídlí v operačním systému, takže jej můžete kdykoliv zapnout a případně si některé hodnoty přenastavit.
Jednou z možností, kterou Cisco Connect nabízí, je „Computers and Devices“, aneb přidání dalších zařízení do vámi vytvořené sítě. Možné je využít jak WPS, tak standardní vyhledání sítě a zadání již fungujícího hesla. V obou případech Vám router zdatně pomáhá a zejména pro začátečníky to může znamenat značné urychlení práce.
Další možnosti úprav se nacházejí pod „Parental Controls“, kde můžete jako rodiče limitovat přístup k internetu, a to především po časové stránce. Nicméně přítomen je i filtr webových adres, díky kterým znemožníte vstup na některé nevhodné stránky.
V případě nenadálé návštěvy jistě oceníte „Guest access“, kde máte připraveny dočasné účty a hesla. Několikrát jsem zažil situaci, kdy se moji kamarádi chtěli připojit na internet ze svých telefonů či tabletů, ale já jsem nechtěl přepisovat hlavní a velmi složité heslo. To lze obejít právě touto funkcí, kde připravíte jednodušší heslo a po odchodu návštěvy tuto službu zablokujete.
Poslední možností tohoto programu je záložka „Router settings“. Zde si nastavíte prakticky všechny ostatní parametry. Shodou okolností však tato nabídka zrovna neexceluje velkým množstvím parametrů, a proto stejně musíte do webové konfigurace, kde jste však vzápětí vyzváni pro využití softwaru, trošku schizofrenní.
Zajímavou myšlenkou výrobce bylo integrovat nástroj pro změření rychlosti internetové přípojky, bohužel v posledních letech se na toto téma vyrojilo mnoho služeb a prakticky všechny nabízejí rozdílné výsledky a často i v řádech desítek procent.
Jako příklad postačí screenshot, kde router naměřil oproti londýnskému serveru 30/60 Mbit. Já však v rámci naší vnitřní sítě (a případně pražským serverům) dosahuji stabilně a současně maximálně kolem 40/40 Mbit, takže výsledky naměřené routerem berte s velkou rezervou.
Ještě malá poznámka nakonec, a to ohledně přítomné konektivity. Jak v případě prvotní konfigurace, tak později během používání programu Cisco Connect je nutné mít funkční linku. V opačném případě totiž nastavení neproběhne do konce a Cisco Connect vás nepustí do svého rozhraní. To není zrovna nejpříjemnější, zvlášť pro uživatele, kterým ISP přiřadí pevnou IP adresu a časem se rozhodne ji změnit. Jedinou volbou je tak spustit prohlížeč a využít webové rozhraní routeru, tím však přiložený software zase ztrácí další bod ze své použitelnosti.
