Dalším projektem pro bezdrátové nabíjení EV při jízdě je silnice na Floridě. Ta má zvládnout 200kW nabíjení.
Máme tu další projekt pro bezdrátové nabíjení elektromobilů během jízdy (DWPT). Stojí za ním Central Florida Expressway Authority (CFX), ASPIRE Research Center, Oldcastle Infrastructure a ENRX, přičemž půjde o část silnice Lake/Orange Expressway State Road 516 na Floridě. Zde se staví zhruba 5 mil (8 km) dlouhý úsek, který má spojit dálnici 27 a silnici 429. Jeho součástí bude 0,75 mil (1,2 km) dlouhá část, která bude nabízet bezdrátové nabíjení elektromobilů.
Systém společnosti ENRX bude využívat 3fázový sinusoidální systém cívek, který generuje uniformní magnetické pole a sám se vypne, pokud vůz není dostatečně dobře zarovnaný nad nabíjecí podložkou. Maximální nabíjecí výkon činí 200 kW pro nákladní vozy, což by při všeobecném rozšíření této technologie mělo snížit potřebu montovat do vozů tak velké a těžké baterie, současně by to mohlo omezit potřebu nabíjecích zastávek. Pochopitelně 1,2 km dlouhý úsek nic zásadního nenabije (při 200 kW výkonu a rychlosti řekněme 80 km/h by tu vůz strávil 0,015 hodiny, tedy nabil teoreticky 3 kWh). U rychlosti 70 mph (113 km/h) by to bylo ještě méně, jen něco přes 2 kWh. Takto krátká vzdálenost má ale svůj důvod, jde totiž o pilotní projekt ověřující koncept v reálném provozu (dosud se to testovalo na 40metrové dráze v areálu firmy).
U dodávek se počítá s výkonem okolo 100 kW a u osobních vozů 50 kW. Zde připomeňme, že osobní auto jedoucí 110 km/h k tomu potřebuje okolo 15 kW, takže by to zvládlo nejen napájet samotný motor (a aktuální pohyb vozu), ale ještě něco málo nabít (při 110 km/h a 0,011 strávené hodiny by to s výkonem 50-15=35 kW pro nabíjení bylo 0,38 kWh).
Tvůrci jsou nicméně tradičně optimističtí a dle mého názoru poněkud přeceňují možné úspory na hmotnosti akumulátorů. Pokud je totiž možné nabíjet baterii při jízdě (tedy když se na nabíjení nečeká, což je jedním z pilířů pro vyšší komfort elektromobility), ta může být menší za předpokladu všeobecného rozšíření takového bezdrátového nabíjení. Otázkou je o kolik.
Autoři tvrdí, že baterie na 500 mil (800 km), která u nákladních vozů váží údajně 20 tisíc liber (9 tun), by se tak mohla smrsknout na akumulátor pro 50 mil (80 km) a vážila by 2 tisíce liber (900 kg). To mi přijde trochu přehnané. Jednak baterie až tak moc neváží, i když je pravdou, že jsou velmi těžké (např. 621kWh baterie LFP v eActrosu pro 500 km váží 4,5 tuny, takže 800km verze by měla 7,2 tuny), jednak 80km dojezd by vyžadoval mít bezdrátové nabíjení na celé silniční síti. Tak krátký dojezd by byl výrazně limitující v tom, jak daleko lze dojet od elektrifikované silnice. Nejzásadnější problémem všech projektů bezdrátových silnic je ale to, že aby to všeobecně fungovalo, bude nutné dohodnout jeden společný systém.
Pokud jde o cenu, zde je to těžké hodnotit. Projekt vyjde na 540 mil. USD, což dělá okolo 110 mil. USD na míli. To je výrazně více než cca 20 mil. USD na míli u běžné dálnice a cca 70 mil. USD u mostní dálnice, na druhou stranu tento projekt zahrnuje i dvě velké křižovatky, které na takto krátké vzdálenosti dramaticky zvyšují cenu na míli. Elektrická část vozovky má být dokončena v červnu 2026, celá silnice pak do roku 2029.
