NASA zveřejnila video týkající se kráteru Gale na Marsu, na němž ukazuje kus jeho historie, jakož i historie celého Marsu. Jak tento kráter vznikl, jak se vyvíjel a jak se na tom všem podílela voda?
Nyní už bereme jako jistou věc, že Mars po jistou dobu ve své historii měl na svém povrchu tekoucí vodu a samozřejmě i jeho půda byla plná spodních od. Stále ale nevíme dost o tom, co se s tou vší vodou stalo, kam se poděla a především zda ji nepůjde někde najít přístupnou ve vhodné koncentraci, respektive kde všude se dá na Marsu najít krom polárních oblastí.
Kráter Gale, v němž se aktuálně pohybuje rover Curiosity, byl přitom kdysi obrovské jezero, v němž postupně vznikly nánosy vodou přineseného materiálu a i dnes jsou vidět na snímcích ústí řek s charakteristickými deltami. Je také dobrá šance, že jednou byla v kráteru Gale natolik čistá voda, že bychom ji mohli bez větších úprav pít.
Jak ukazuje přiložené video, Gale vznikl před 3,5 až 3,8 miliardami let jako impaktní kráter s horou uprostřed, které dnes říkáme Aeolis Mons. Šlo o obrovskou sílu, která z Marsu vyrvala masu materiálu a vytvořila více než 5km prohlubeň, která se postupně zaplnila vodou z podzemních i povrchových zdrojů. Povrchová voda s sebou přinesla nánosy dalšího materiálu a vytvořila usazeniny, z nichž se postupně vytvořily horniny.
Když už Mars vyschl, nastoupil vítr, který začal kráter zaplňovat pískem a prachem a tyto nánosy pokryly starší sedimenty. Poté se ale začal kráter vlivem větru naopak vyprazdňovat a tato eroze zakrojila i hluboko do sedimentové vrstvy, díky čemuž jsou nyní přístupné i velice staré horniny, díky nimž můžeme leccos říci o historii Marsu. Odlehčením také tyto obnažené vrstvy popraskaly a vnikla do nich podpovrchová voda, která také zanechala své stopy, než se zase vytratila a v této podobě byl kráter Gale zanechán do dnešních dnů.
Gale přitom dle NASA v relativně nezměněné podobě přetrval po dobu tří miliard let a my nyní můžeme v těchto pozůstatcích hledat známky dávného života, pokud se na Marsu vůbec někdy vyvinul.
I z tohoto videa je tak jasné, že jak se Curiosity šplhá směrem k vrcholu Aeolis Mons (Mount Sharp), pohybuje se po stále mladším a mladším materiálu. Nyní jej budou zajímat především horniny obsahující sulfáty, jejichž zastoupení by se mělo postupně zvyšovat, což ukáže na to, že Mars byl postupem času sušší a sušší bez výrazných zvratů.
Cílem je tak přesně zjistit to, kdy Mars přišel o většinu svých zásob vody a které procesy jej pak utvářely. A pokud se mluví o vývoji života, je zřejmé, že ten by to měl v každém případě na Marsu velice těžké. Vhodné podmínky netrvaly dlouho a v době před více než 3 miliardami let byly řádně okořeněny mnohem častějšími srážkami s velkými asteroidy. Však alespoň 100km asteroid měl na Mars dopadnout cca každý milion let nepočítaje srážky s menšími tělesy. Planeta také brzy ztratila své magnetické pole a poté i většinu ze své atmosféry. Svůj vliv také měla mít Tharsis, obrovská vulkanická oblast se sopkami, před nimiž blednou i největší vulkány na Zemi, ostatně Olympus Mons je dobře známá i jako největší (známá) hora Sluneční soustavy. Vliv samotné Tharsis měl být takový, že způsobil posun kůry a pláště Marsu přibližně o 20°. Podmínky k rozvoji života na Marsu tak rozhodně nebyly ideální, ale naděje tu je.
