U elektromobilů panuje velká obava z požárů akumulátoru. Prozatím se ale statistiky shodují, že hoří méně než vozy se spalovacími motory.
Jedním z velmi častých argumentů proti elektromobilům je to, že je zde velké riziko požáru elektromobilu. Zde je nutné uznat, že požár EV se dost špatně hasí (ale ona to mnohdy není žádná legrace ani u vozů se spalovacím motorem - ICE) a je tu riziko opětovného vznícení. Špatná reputace lithiových akumulátorů je způsobena např. kauzami z elektroniky (např. aférou s Galaxy Note 7) i prvními elektromobily, které ještě měly jedny z těch méně bezpečných chemických směsí, nemluvě o kauze defektních baterií ve vozech Hyundai a KIA zhruba 10 let zpět. Hodně tomu “dopomáhají” i požáry na lodích převážející elektromobily.
Jak ale ukazují statistiky z různých míst po celém světě, zatím se neukazuje, že by EV hořela častěji než vozy se spalovacími motory. To je ale dáno také jejich relativním mládím (např. EV s věkem nad 10 let není zas tak moc).
Pokud se podíváme na nejaktuálnější statistiky z roku 2025, tak jednu např. máme ze severského Norska, kde mají elektromobily dlouhou tradici. Zveřejnila ji polská asociace PSNM a podle ní ze 403 letošních požárů vozů byly EV předmětem jen 30 z nich (7,4 %). ICE tvořila 359 vozů. Dalo by se namítat, že je to jejich výrazně nižším počtem, což je jen částečně pravda. Zatímco požárů EV bylo 12krát méně než ICE, na silnicích tvoří polovinu toho, co ICE (28,3 % proti 59,6 %), takže jsme po přepočtu na 6násobku.
Ve výsledku tak v Norsku za posledních 9,5 let hořelo v průměru 0,077 elektromobilu na 1000 registrovaných vozidel ročně, zatímco u ICE to bylo 0,322, tedy 4,2krát tolik. Pokud bychom se zaměřili na modernější EV a ze statistiky odstranili roky 2016 a 2017 s kauzou hořících H/K s defektními bateriemi, dostali bychom se na 0,056 u EV a 0,337 u ICE, tedy onen cca 6násobný rozdíl.
Požáry ICE přitom v Norsku stoupají. Zde je ale dobře možné, že za rostoucí procento požárů mohou paradoxně EV. Ta totiž vytlačila z trhu nových vozů ty spalovací, takže zatímco EV jsou výrazně mladými vozy, naopak spalovacím se výrazně prodloužil průměrný věk (takřka nemají zastoupení mezi novými vozy), a s rostoucím věkem roste riziko požáru. S tím, že EV je 6krát méně hořlavé, bych tak byl hodně opatrný. To by nebyla zrovna fér interpretace, protože věk zde hodně hraje do karet EV, která pak vypadají lépe, než jaká je skutečnost.
Pokud jde o délku zásahu o hořícího automobilu, u spalovacího jde obvykle o 30-40 minut. U elektrického je to delší a v posledních letech jde obvykle o cca 50-65 minut.
Statistiky ale zveřejnilo i samotné Polsko. Tam za posledních 6 let zaznamenali 53.576 požárů aut a za první tři čtvrtletí letošního roku pak 7.379. EV v tomto počtu hořela 40krát, nicméně akumulátor to byl jen v 15 % případů, což nás dostává na 6 požárů akumulátoru. Pokud jde o počet požárů na 1000 registrovaných vozidel za rok, tak v Polsku je to pro ICE 0,359 vozu na 1000 aut, což víceméně odpovídá norským číslům. Pokud jde ale o elektromobily, zde jsou na tom Poláci podstatně hůře než Norové. I toto číslo je sice lepší než u ICE, ale tak maličko, že je můžeme považovat za shodná. Konkrétně jde o 0,356 požáru na 1000 vozidel. Polsko také uvádí, že průměrný čas intervence činí téměř 3 hodiny. U našich severních sousedů tak statistiky nevypadají až tak optimisticky a dá se předpokládat, že se stoupajícím věkem se bude číslo pro EV zvyšovat a překoná to (tím špatným směrem) číslo dosažené vozy s ICE.
Ať tak či onak, ukazuje se, že požáry akumulátorů jsou opravdu zřídkavé. Pokud např. i v tom Polsku shoří 0,356 EV na 1000 vozů (tj. 0,0356 %) a jen 15 % z tohoto počtu od akumulátoru, dostává nás to na 0,0053 %.
