Vesmírné agentury neustále hledají nové způsoby, jež by dokázaly zajistit bezpečné přistání sond a roverů na různých vesmírných tělesech. Nyní jsou v kurzu tzv. deformovatelné struktury či platformy, jež měl využít také Schiaparelli.
Zvláště přistání na Marsu je nebezpečný a složitý úkol, neboť je třeba zbrzdit z velkých rychlostí na nulu, a to jde obtížně kvůli tamní řídké atmosféře, ovšem ta i tak je při tomto manévru neocenitelný pomocník, což se o asteroidech nebo měsících říci nedá.
bohužel nemohl předvést, jak zafungovala jeho deformovatelná schránka, neboť ta jej měla ochránit jen při konečném dopadu z výšky kolem dvou metrů rychlostí jen kolem 10 km/h. Do této fáze se vůbec nedostal, neboť vlivem chyby předčasně odhodil svůj padák, poté jen na zlomek plánovaného času zažehl trysky a pak už se volným pádem zřítil na povrch Marsu rychlostí přes 500 km/h.
Na využití deformovatelných struktur pro přistání sond a roverů se tak nezanevřelo spíše naopak. ESA prosazuje využití hliníkové plástvovité struktury pokryté polyetylénovou fólií, kterou by chtěla využít také pro misi PhoDEx. Ta se má týkat vyslání sondy na měsíc Phobos, ale ještě nebyla zatím ani schválena. Vedle toho ale už na asteroid Ryugu letí modul MASCOT (Mobile Asteroid Surface Scout) na palubě Hayabusa-2, kde vyzkouší svou deformovatelnou strukturu při přístání již v příštím roce.
vesmírný jeřáb již vyzkoušený agenturou NASA
ESA zatím zkouší nové verze těchto přistávacích pomůcek ve svých laboratořích, aby vyzkoušela jejich funkci při různých podmínkách. Prozatím bylo provedeno celkem 12 zkoušek při různých rychlostech ve vertikálním i horizontálním směru a s 10stupňovým vychýlením od kolmého dopadu. Vedle toho ESA provedla také počítačové simulace, které měly ve většině případů odpovídat tomu, co bylo zjištěno při praktických zkouškách. Ukázalo se tak, že tento systém může být upřednostněn třeba před přístávacíma nohama pro zmírnění dopadu a že je v případě dodržení sestupového směru a rychlosti spolehlivý.
Prokázalo se také, že samotný modul chráněný deformovatelnou strukturou má takové přistání přečkat bez úhony, ale co agenturu ESA zatím ještě čeká, jsou zkoušky, díky nimž se posoudí míra prohýbání celé platformy při dopadu a také neproběhly cílené zkoušky určené zvláště pro zjištění míry nebezpečí převrácení celé platformy. Ty ale možná ani neproběhnou, neboť ta byla při dosavadních testech vždy stabilní.
ESA bude chtít budoucí testy provádět i s využitím jiných materiálů a vnitřní struktury, ale detaily nebyly uvedeny vzhledem k potenciálnímu patentování nových technologií. Uvidíme, zda ESA nakonec něco z toho nevyužije také pro misi ExoMars 2020, kdy má na Marsu přistát evropský rover. Pro něj ještě ani nebylo zvoleno místo přistání, ale očekává se, že ruská přistávací platforma využije pro zbrždění krom atmosféry Marsu také padáky a trysky, což deformovatelnou strukturu rozhodně nevylučuje.
Zdroj:
