Rodina bezdrátových standardů 802.11 se nyní rozrostla o nového člena s označením 802.11n, jehož vývoj trval dlouhých sedm let. Bezdrátové sítě jsou zejména v ČR ve velké oblibě a v současné době se alespoň v každé druhé „online“ domácnosti nachází Wi-Fi router. Momentálně používané standardy 802.11b/g (2,4 GHz) a 802.11a (5 GHz) mají již svá nejlepší léta za sebou a nutně potřebovaly svého nástupce. V době kdy se ke slovu dostává HD obsah, jsou jejich rychlosti naprosto nedostačující. Nejspíše z důvodu snadné orientace používali výrobci hodnotu přenosové rychlosti 54 Mbit/s, avšak pouhé spojení dvou zařízení a kontrola doručených packetů zabrala půlku této rychlosti. Nové „nko“ nabídne oproti svým starším sourozencům vyšší rychlost a větší dosah. Základem úspěchu je využití technologie MIMO (multiple-input multiple-output). Většina nových routerů vybavených 802.11n tak bude mít minimálně dvě, spíše tři antény. Přenosová rychlost se pohybuje na teoretickém maxi
Rodina bezdrátových standardů 802.11 se nyní rozrostla o nového člena s označením 802.11n, jehož vývoj trval dlouhých sedm let.
Bezdrátové sítě jsou zejména v ČR ve velké oblibě a v současné době se alespoň v každé druhé „online“ domácnosti nachází Wi-Fi router. Momentálně používané standardy 802.11b/g (2,4 GHz) a 802.11a (5 GHz) mají již svá nejlepší léta za sebou a nutně potřebovaly svého nástupce. V době kdy se ke slovu dostává HD obsah, jsou jejich rychlosti naprosto nedostačující. Nejspíše z důvodu snadné orientace používali výrobci hodnotu přenosové rychlosti 54 Mbit/s, avšak pouhé spojení dvou zařízení a kontrola doručených packetů zabrala půlku této rychlosti.
Nové „nko“ nabídne oproti svým starším sourozencům vyšší rychlost a větší dosah. Základem úspěchu je využití technologie MIMO (multiple-input multiple-output). Většina nových routerů vybavených 802.11n tak bude mít minimálně dvě, spíše tři antény. Přenosová rychlost se pohybuje na teoretickém maximu 300 Mbit/s, avšak i zde je potřeba počítat s reálnou rychlostí zhruba na poloviční hodnotě. Souhrnné informace o celém standardu najdete v článku
.
Na závěr se vybízí otázka, proč trval vývoj celého standardu tak dlouho? Dle organizace IEEE, která má na starosti vytváření těchto standardů, stojí za zdržením nekonečné hádky společností Atheros a Broadcom. Neschopnost najít společnou řeč tak vyústila v průtahy celého certifikačního řízení na dlouhých sedm let.
Zdroj:
