Standardy paměťových karet

---

S postupem času se nejen pevné disky, ale také paměťové karty čím dál častěji objevují na trhu s větší kapacitou a stále menší cenou. Pokud si stále nejste jisti, kterou paměťovou kartu si vybrat a pořídit, pak právě vám je určen tento článek.

Na začátek si řekneme něco obecně o flash pamětích. Představují typ médií, který se asi nejvíce hodí pro přenosná zařízení. Jejich hlavní devizou jsou malé rozměry, nízké nároky na energii, disponují vysokou spolehlivostí a rychlým přístupem k ukládaným datům. Jedná se o paměť typu RAM, což je paměť s náhodným přístupem a je elektricky programovatelná. Její vnitřní struktura je organizovaná do bloků, které jdou programovat samostatně. Flash paměti tedy nemají žádné pohyblivé části a informace na nich zůstávají uložené i bez napájení (jedná se u nich o tzv. nonvolatilní paměť nebo také napěťově nezávislou paměť). V neposlední řadě se jedná o docela odolné paměti, ztráty dat se ku příkladu při malém pádu na zem obávat nemusíme. Životnost dat se udává kolem 10 let.

Širokého použití se flash paměti dočkaly zejména v digitálních fotoaparátech, PDA zařízeních, ale i noteboocích a také například v mobilních telefonech. Ve spojení s běžným počítačem je většinou nutné použít patřičný adaptér. V prostředí operačního systému společnosti Microsoft se pak flash paměť detekuje jako pevný disk a podle toho s ní lze dále pracovat. Příkladem může být správa fotografických snímků, které jsme dříve pořídili digitálním fotoaparátem. Správou jest myšleno například stažení zmiňovaných dat.

Druhy nebo-li typy paměťových karet

Různá zařízení většinou podporují různé typy, a tak je typ nebo také druh karty jedním z nejdůležitějších parametrů. Rozlišujeme několik základních druhů:

• CompactFlash (CF)
• Memory Stick (MS)
• Multimedia card (MMC)
• Secure Digital (SD)
• Smart Media (SM)
• xD-Picture card (xD)

Dalším důležitým parametrem je především

kapacita karty

a také

rychlost karty

. Již zmíněná kapacita se udává typicky v megabajtech (MB), ale častěji už jen v gigabajtech (GB). Pro většinu dnešních zařízení, jakými jsou digitální fotoaparáty, multimediální přehrávače, PDA zařízení, GPS navigace nebo mobilní telefony, jsou k dispozici kapacity řádově v jednotkách až desítkách GB. V případě 3 Megapixelové fotografie o přibližné velikosti 1,2 MB se na kartu s kapacitou 1 GB vejde odhadem něco málo přes 800 fotografií.

U druhého parametru pojem "rychlost karty" musíme chápat jako schopnost zápisu a čtení udávanou v megabajtech za sekundu (MB/s). Přičemž zde platí přímá úměra, čím vyšší hodnota, tím vyšší rychlost. Rychlost samotné karty však ovlivňuje i rychlost řadiče zařízení, které s kartou spolupracuje. Nejvhodnějším řešením je použití čtečky paměťových karet. Ve většině případů se rychlost karty udává označením 133X, 266X atp.. Že vám tohle označení nic neříká?

Rychlost paměťových karet je zvykem udávat po vzoru optických médií jako je CDR v násobcích základní rychlosti, přičemž rychlost

1x = 150 kB/s

. Tedy například pro označení 133X nám vyjde zhruba rychlost až 20 MB/s (

133 * 150 = 19,95

). V následující tabulce jsme vybrali nejběžnější značení a jim odpovídající možné rychlosti.

Označení	Možná rychlost v MB/s
40X	6,0
66X	9,9
80X	12,0
133X	20,0
233X	35,0
266X	39,9
300X	45,0
333X	50,0
350X	52,5

- Rychlostní značení paměťových karet -

CompactFlash (CF)

Karta typu CF používá jako záznamové médium flash paměť, která je uložena ve standardizovaném pouzdru. Jedná se o historicky první paměťovou kartu, kterou v roce 1994 specifikovala a posléze vyrobila společnost SanDisk Corporation. Paměťová karta disponuje rozměry 43 x 36 mm a hmotností zhruba něco kolem 30 gramů. Dále se pak dělí na dva typy a tím se liší ve své tloušťce. Typ I má tloušťku 3,3 mm a typ II o něco více, přesněji 5 mm. Slot pro typ II umí pracovat s typem I, opačně to však není možné. Tento standard má mnoho přívlastků, jako například Speedy, Ultra II a Turbo.

- SanDisk CF Extreme III 16 GB -

Mezi známé výrobce tohoto standardu bychom mohli zařadit zejména společnosti Pretec, A-Data, Kingston a také SanDisk. Kapacity těchto karet se pohybují v řádově jednotkách GB, horní hranice se pohybuje v řádově desítkách GB. Například společnost Pretec představila koncem března letošního roku CF s kapacitou 48 GB. Objevují se dokonce zprávy i o kapacitách kolem 64 GB. Rychlosti těchto karet jsou různé, typicky však 40X, 66X, 80X, 133X, 233X, 266X, 300X, 333X, 350X.

- Microdia 300X CF 64 GB -

Rád bych se ještě pozastavil nad standardem

Micro Drive

(MD). V dobách svého uvedení představoval technologickou špičku. V principu se jedná o miniaturní hard disk, který je umístěn do pouzdra Compact Flash II karty. V dobách minulých se jednalo o cenově přijatelné řešení vysokokapacitního média, jehož nevýhodou byl pomalý provoz. Oproti flash paměti, je zmiňované řešení také více citlivé na vnější vlivy a navíc se vyznačuje vyšší spotřebou. Zájem o tento typ, díky postupnému pádu cen flash pamětí, značně poklesl.

- Hitachi Microdrive 4 GB -

Memory Stick (MS)

S těmito kartami přišla na trh společnost Sony a to v roce 1998. Od počátku se používaly především ve výrobcích právě značky Sony. Rozměry karty jsou 50 x 21,5 x 2,8 mm. Tento standard prošel svým vývojem, a tak vzniklo několik dalších variant. Začal bych variantou

Memory Stick Pro

, jejíž rozměry jsou stejné jako u klasické MS. Rozdíl této modernější varianty spočívá v navýšení kapacity a také rychlosti přenosu.

Karty Memory Stick vynikají vysokou přenosovou rychlostí a jsou určeny pro moderní zařízení s vysokými nároky na kapacitu a rychlost čtení i zápisu, která je dána přidáním podpory paralelního přenosu dat ke stávajícímu sériovému přenosu. Opět se u tohoto standardu můžeme setkat s přívlastky jako Ultra II, Extreme III, High Grade atp.. Standard typu MS dosahuje kapacit typicky až 8 GB a rychlosti čtení až 10 MB/s, rychlost zápisu je menší (není to však podmínka a hodnoty mohou být v závislosti na přívlastku karty vyšší).

- SanDisk MS Pro 4 GB -

Další variantou je

Memory Stick Duo

. Tento typ karet zmenšuje standardní formát a má rozměry 31 x 20 x 1,6 mm. I když jsou rozměry karet rozdílné, pořízením vhodného adaptéru, do něhož se menší verze jednoduše vsune, je možné starší typy vyměnit za ty novější.

- Sony MS Duo 128 MB -

Velmi rozšířenou variantou je karta

Memory Stick Pro Duo

. Rozměrově je na tom karta tohoto typu stejně jako předchozí Memory Stick Duo, tedy 31 x 20 x 1,6 mm. Jsou určeny především pro moderní zařízení s vyššími nároky na kapacitu a rychlost čtení i zápisu. Typickým příkladem mohou být například digitální fotoaparáty, ale karty se hojně používají i v různých mobilních zařízeních, multimediálních přehrávačích, digitálních kamerách a také noteboocích. Při volbě vhodného adaptéru ji můžeme použít i v zařízeních určených pro standard Memory Stick Pro. Oproti Memory Stick Duo nabízí trochu větší kapacity a také přenosovou rychlost.

- SanDisk MS Pro Duo 4 GB -

S přívlastkem vysokorychlostní se můžeme setkat u typu

Memory Stick Pro Duo High Speed

. Rozměry jsou 31 x 20 x 1,6 a hmotnost zhruba 2 g. Karta je vhodná pro záznam videa s vysokým rozlišením.

- Sony MS Pro Duo High Speed 2 GB -

V jedné z našich předešlých aktualit jste se mohli setkat s typem

Memory Stick Pro HG Duo (MS Pro HG)

. Jen pro zopakování uvedu, že byla nabízena v kapacitách 1 až 4 GB a disponovala přenosovou rychlostí až 30 MB/s.

- Sony Memory Stick Pro HG DUO 4 GB -

Další variantou je také celkem rozšířená

Memory Stick Micro

(M2). Za zmínku určitě stojí, že tento standard může pracovat s dvěmi úrovněmi napájení. A to 3,3 V nebo 1,8 V, jež se označuje také jako tzv. Low Voltage, které používají mobilní telefony značky Sony Ericsson. Karta má také jiné rozměry než ty předchozí uváděné. Typicky je to 15 x 12,5 x 1,2 mm. Může se použít v zařízeních určených pro standard Memory Stick Pro, ale samozřejmě v použití s vhodným adaptérem.

- SanDisk MS Micro 4 GB-

Multimedia Card (MMC)

Tento standard byl vyvinutý firmami Siemens AG a SanDisk v roce 1997. MMC karta využívá technologii NAND flash pamětí, která je patentem společnosti Toshiba. Tím se liší od standardu CompactFlash společnosti Intel, jenž používá technologii NOR flash pamětí. Díky tomuto rozdílu je u standardu

MMC

dosaženo menší fyzické velikosti karet. Rozměry jsou 24 x 32 x 1,4 mm a hmotnost je udávána do 2 g, přesněji 1,5 g.

Paměťové karty tymu MMC jsou používány v mnoha přístrojích. Ať už se jedná o digitální kamery, mobilní telefony nebo různé multimediální přehrávače. Jsou kompatibilní s produkty pracujícími s kartami standardu Secure Digital, ke kterému se později vrátíme. Ty se od MMC karet liší pouze počtem pinů a tloušťkou, kompatibilita se zde tedy nabízí. Pro typ MMC je také rozsáhlá podpora mezi čtečkami karet a jsou podporovány širokým spektrem výrobců jako například Canon, JVC, Panasonic, Sharp, HP-Compaq, Nokia, Siemens, Thomson, Minolta a spoustou dalších. I zde se setkáváme s přívlastky typu Plus či Plus Turbo. K dostání jsou v kapacitách od 128 MB do řádově jednotek GB.

- SanDisk MMC3.x 128 MB -

Karet typu MMC existuje opět několik verzí. Přechodem na standard MMC 4.x (rok 2004) se u těchto karet dosáhlo vyšších kapacit, ale i přenosových rychlostí, a to díky urychlení práce s pamětí (použití až 8bitové sběrnice oproti původní 1-bitové). Zpětná kompatibilita byla zachována i přes to, že došlo k navýšení pinů ze 7-mi na 13. Umožňují čtení/zápis v řádu až desítek MB/s.

- Pretec MMC4.0 2 GB -

Typ

MMCplus

s rozměry 32 x 24 x 1,4 mm a hmotností 1,7 g dosahuje kapacity až 4 GB (údaj výrobce). Pracuje s napětím 1,8 a 3,3 V, dosahuje vyšších přenosových rychlostí (desítky MB/s) a hodí se pro široké použití v oblasti multimediálních přehrávačů a zařízení PDA.

- Pretec MMCplus 4 GB -

Další z variant je verze

RS-MMC

(

Reduced Size Multimedia Card

). Ta byla představena roku 2000 a její použití bylo zamýšlené pro mobilní telefony. Oproti klasické MMC kartě se liší zejména v rozměrech, které jsou 24 x 16 x 1,4 mm. To ostatně napovídá i název, respektive označení

Reduce Size

. S redukcí se dá pak použít jako klasická MMC karta.

- SanDisk RS-MMC 32 MB -

Zanedlouho od uvedení zmiňované miniaturizované verze karet MMC přišla na trh vylepšená varianta s označením

DV RS-MMC

(

Dual Voltage Reduced Size Multimedia Card

). Karta je tak schopna pracovat s menším napětím 1,8 V namísto 3,3 V. Přesněji je to 1,65-1,95 voltu nebo 2,7-3,6 voltu. Díky této schopnosti je schopna značně šetřit například baterii mobilního telefonu. V různých e-shopech ji můžete nalézt i pod označením MMCmobile.

- Nokia DV RS-MMC 1 GB -

Posledním typem je karta s označením

MMCmicro

. Úplný název karty je Multimedia Card micro a je ještě menší než výše uvedená RS-MMC. Karta se může pochlubit rozměry 12 x 14 x 1,1 mm a i zde platí, že v kombinaci s vhodným adaptérem ji můžeme použít jako klasickou MMC kartu.

- Pretec MMCmicro 512 MB -

Secure Digital (SD)

Karty standardu SD jsou dost podobné kartám standardu MMC, protože byly na základě formátu MMC vytvořeny. SD karty mají zpravidla rozměry 32 x 24 x 2,1 mm a hmotnost zhruba 2 gramy. Poprvé byly představeny v roce 2003 společnostmi Panasonic, Toshiba a SanDisk. Jak bylo zmíněno, podobnost SD karet s MMC je zde patrná, SD karty mají navíc mechanickou pojistku proti nechtěnému přepsání dat.

Pokud je pojistka nastavená na pozici

LOCK

, nelze na kartu nic ukládat a ani uložená data jakýmkoliv způsobem měnit. Pokud je ovšem nastavena na pozici

OPEN

, můžete na kartu libovolně zapisovat a také měnit na ní uložená data. Také zmíním, že ve slotech pro SD kartu lze použít i kartu typu MMC. Setkat se můžeme s různými přívlastky jako například Ultra II, Extreme III, Elite a Ultimate. Kapacity běžných SD karet se pohybují v řádově jednotkách GB, typicky až 4 GB. Rychlost karet se označuje typicky 40X, 60X, 120X, 133X, 150X, záleží na přívlastku karty.

- SanDisk SD 1 GB -

Karty typu SD mají také své varianty a jednou z nich je

miniSD

. Ta nabízí rozměry 21,5 x 20 x 1,4 mm a obvykle je dodávaná s adaptérem. Tento typ karet se používá u novějších mobilních telefonů, multimediálních přehrávačů a dalších mobilních zařízeních. Svou kapacitou jsou dostačující pro ukládání dokumentů libovolného typu, ale i hudby, videa, her či jiných aplikací. Navíc disponují minimální spotřebou elektrické energie. Prodlužují tak efektivní dobu provozu vašich mobilních zařízení. Karty miniSD jsou zpětně kompatibilní s kartami SD s použitím adaptéru.

- Pretec miniSD 512 MB -

Dalším typem je

microSD

karta. Disponuje rozměry 15 x 11x 1 mm a jsou známe také pod názvem TransFlash. Jejich hmotnost je něco kolem 0,5 g a mají 8 pinů. Klasická SD karta jich má 9 a pro úplnost dodám, že miniSD karta jich má 11. Drobnou nevýhodou je fakt, že na úkor velikosti těchto karet jsou zde omezeny některé ochranné funkce.

- SanDisk microSD 1 GB s adaptérem -

SecureDigital (SD) vs. SecureDigital High-Capacity (SDHC)

Dvě podobná označení, která mohou kde koho poplést. Klasická SD karta měla původně vytlačit z trhu karty typu Multimedia Card, ale záměr nevyšel. S tím, jak stoupají nároky uživatelů a to zejména v oblasti kapacit, byla zavedena nová forma standardu SecureDigital. Paměťové karty dostaly označení

SDHC

(

SecureDigital High-Capacity

) a jsou určeny pro kapacity nad 2 GB. Základní a hlavní rozdíl je tedy v kapacitách. Maximální kapacita klasických SD karet dosahuje 2 GB a to díky formátu FAT16. Nový standard SDHC už ovšem používá formátování FAT32, díky kterému může uživatelům nabídnout i vyšší kapacitu, například až 16 GB. Rozměry a mechanické provedení obou karet je stejné.

Výše popsaná technická omezení mají za následek, že kartu typu SDHC

nelze

použít ve standardních SD slotech. Musíte pro ni mít SDHC slot, do kterého

lze

použít i klasické SD karty. Novější SD čtečky a zařízení jako například fotoaparáty či multimediální přehrávače s podporou SDHC jsou již zpětně kompatibilní v tom smyslu, že dokáží číst a zapisovat i na všechny starší SD karty.

- Zpětná kompatibilita -

Že jste se setkali na trhu s klasickými SD kartami, které ale nabízely kapacitu až 4 GB? Možné to je, ale tyto karty nevyhovují ani jednomu z výše uvedených standardů a jedná se o tzv. hybridy, které se mohou, a často tomu tak i je, chovat nestandardně. Tento typ karet bych doporučil buď vůbec nekupovat či nejprve odzkoušet ve Vašem zařízení. Je totiž pravděpodobné, že tento hybrid bude Vaše zařízení detekovat s kapacitou 2 GB či v horším případě s vůbec žádnou.

K variantám miniSD existuje

miniSDHC

, respektive k variantě microSD existuje varianta

microSDHC

. SDHC karty garantují minimální přenosovou rychlost a ta se udává označením přímo na kartě. Existují tři rychlostní třídy:

Označení třídy	Minimální přenosová rychlost v MB/s
Class 2	2
Class 4	4
Class 6	6

- Rychlostní třídy SDHC karet -

SmartMedia

Karty typu SM se vyznačovaly kapacitou v řádu desítek MB, horní hranice byla 128 MB. Nástupcem standardu

SmartMedia

jsou karty standardu xD-Picture Card. Hlavním rozdílem (krom vyšší kapacity) je, že karty SM obsahují vestavěný řadič, zatímco karty xD nikoli.

- SMC karta 128 MB -

xD-Picture Card (xD)

Tento standard byl vyvinut společnostmi Olympus a Fujifilm a uveden na trh v roce 2002. Rozměry karty jsou 25 x 20 x 1,7 mm a hmotnost nepřesahuje 3 g. Prvními kartami s tímto standardem byly

karty typu S

, pak přišly karty

typu M

a rychlejší

typu H

. xD karty se používají převážně v digitálních fotoaparátech společností Olympus a Fujifilm a také v hlasových záznamnících. Jsou nabízeny s kapacitami v řádech desítek MB až po jednotky GB, jsou rychlé a mají dlouhou životnost. Propojení karty se zařízením obstarává 18 plochých kontaktních plošek přímo na povrchu karty, která neobsahuje řadič. Rychlost zápisu na xD kartu je oproti například technologii CF mnohem vyšší.

Typ M se do prodeje dostal v roce 2005. Podle dostupných informací využívá technologii MLC (

Multi Level Cell

). Nevýhodou tohoto typu xD karet jsou pomalé přenosové rychlosti. Lépe na tom je typ H, který spatřil světlo světa koncem téhož roku a nabídl uživatelům navýšení přenosové rychlosti až na trojnásobek. Zvláště u starších přístrojů může docházet při použití výše zmíněných typů k problémům s kompatibilitou. Následující tabulka nám pomůže v lepší orientaci mezi jednotlivými typy xD karet. Hodnoty berte pouze orientačně!

Typ	Kapacita v MB	Rychlost čtení v MB/s	Rychlost zápisu v MB/s
S	16, 32	1,3	5,0
	64, 128, 256, 512	3,0	5,0
M	256, 512, 1000, 2000	2,5	4,0
H	256, 512, 1000, 2000	9,0	15,0

- Vlastnosti jednotlivých typů xD karet -

V porovnání s formáty SmartMedia nebo MMC mají xD karty nižší spotřebu a dosahují vyšších přenosových rychlostí. Naopak nejsou tak široce podporovány jako jiné typy paměťových karet. V neposlední řadě se jedná o dost uzavřený formát, který používají především společnosti Olympus a Fujifilm. Podobná situace je například u společnosti Sony, která přišla na trh se standardem MemoryStick. Konkurencí pro xD karty jsou standardy SecureDigital či CompactFlash.

- xD karty Fujifilm a Olympus: typ S 1 GB, typ M 1 GB -

- xD karta Olympus: typ H 1 GB -

Čtečky paměťových karet

S používáním výše uvedených paměťových karet velmi úzce souvisí i používání specifických zařízení, které jsou schopny s paměťovými kartami komunikovat. Jedná se o čtečky paměťových karet. V dnešní době umí velké množství čteček na karty už i zapisovat, což je velmi pohodlné. Kupříkladu komunikace a následný přenos dat, myšleno fotografií či videozáznamů, z fotoaparátu do počítače bude s použitím čtečky zřejmě rychlejší a jednodušší. Pomocí čtečky umožňující zápis na paměťové karty lze i snadno zálohovat data. Čtečka tedy dokáže zejména ušetřit čas při přenosu dat a bezespornou výhodou je její univerzálnost vzhledem k počtu typů samotných karet. Dnes se vyrábějí interní čtečky do osobních počítačů nebo také do notebooku v podobě zásuvné karty nebo také externí, které jsou připojitelné přes rozhraní USB 2.0.

- Interní čtečka paměťových karet-

Pokud čtečka podporuje specifikaci USB Mass Storage, není pro ni třeba instalovat v OS žádný speciální ovladač. Je tedy otázkou, zda pořídit čtečku interní nebo externí. Interní je zpravidla v podobě 3,5" mechaniky, která se "instaluje" na čelní panel skříně. Externí nabízí snadnou instalaci spočívající pouze v jejím zapojení přes rozhraní USB. To je velmi flexibilní, protože se dá jednoduše přenášet. Interní čtečky bývají o něco málo rychlejší a nabízí uživateli zpravidla rozšíření v podobě jednoho USB portu. Je tedy jen a jen na vás, pro jakou variantu se rozhodnete.

- Externí čtečka paměťových karet-

---