Thermaltake Mambo: nečekaně levný case

Obal Mamba je již na potěžkání podezřele lehký a není se čemu divit, pokud se podíváme na specifikace uvádějící čistou váhu skříně pouhých 6,2Kg. Ta je zabalena v klasické lepenkové krabici, její rohy a stěny chrání tlustý polystyren a pro jistotu je celá ještě vložena do igelitového pytle. Lepicí páskou je na její vrchní stranu ještě přidělaný jednoduchý manuál v anglickém jazyce, stručně a přehledně popisující průběh instalace komponent a jiné důležité věci.

Po vybalení se můžeme pokochat pohlednou a (na Thermaltake) jednoduchou černou skříní, jíž dominuje přední silně zvlněný panel, průduchy na boku a zadní 120mm ventilátor. Přednostně si ale představíme její specifikace.

Specifikace – Thermaltake Mambo VC2000:

Pohled na levý bok Mamba odhalí především dvě perforovaná místa. To horní je připraveno pro 80mm ventilátor a je umístěno proti pozici chladiče procesoru.

Problém ale je, že u dnešních moderních desek, zvláště pro AMD, je procesor umístěn o několik centimetrů pod předpokládanou pozicí a proud vzduchu z ventilátoru je poněkud mimo. Navíc bych uvítal, kdyby bylo toto místo připraveno pro větší velikost ventilátoru, čímž by se zvýšila efektivita a snížila hlučnost.

Pod touto pozicí je ještě připravena perforace pro další ventilátor pro chlazení především grafické, ale i jiných rozšiřujících karet, jehož přesné umístění je již možné si vybrat. A díky tomu je také možné použít i větší velikosti, třeba 92mm, ale i 120mm, ovšem za tu cenu, že část ventilátoru bude zakrytá. Nakonec je v bočnici ještě prolis, jenž usnadňuje její otevření.

Pravá strana nám ukáže především dva přední USB porty, vstup pro mikrofon a výstup na sluchátka. Pro FireWire konektor je pouze připravené místo, ale fyzicky přítomen není. Samotná bočnice ještě v její dolní části obsahuje úzký proužek s podlouhlým perforováním, ale u toho si vůbec nejsem jistý s jeho funkcí, protože je téměř celý zakryt deskou pro instalaci základní desky. Také tato bočnice je vzadu prolisována, aby bylo její odejmutí usnadněno.

Přední strana nám ukáže hlavně jednoduchou a hlubokou vlnku a bíle natištěný název skříně v horním levém rohu. Dvířka jsou od zbytku čela odděleny stříbrnou linkou se symbolem, jenž má dle Thermaltaku představovat křídla.

Víc už k vidění není na předním panelu nic, snad kromě malinké žluté samolepky, která má kupujícím napovědět, že dvířka se otevírají zmáčknutím a ne zatažením, jak jsme v poslední době zvyklí. Není tedy problém tuto nálepku strhnout; k designu moc nepřidá.

Otevřením dvířek se ukáží 4 horní pozice pro 5,25“ zařízení a dvě externí pozice pro 3,5“ zařízení. Vedle nich je černé plastové tlačítko POWER a ihned pod ním titěrný RESET. Nakonec jsou zcela vespod stavové diody ukazující stav PC a práci pevných disků. Dvířka jdou, jak je z obrázku vidět, otevřít pouze ve velmi omezeném úhlu okolo 100°. Pokud se je pokoušíte otevřít více, pak ze svých pantů jednoduše vypadnou. Thermaltake to označuje jako záměr a nazývá to unikátním designem. Tuto skutečnost ovšem popisuje zvláštní list dodatečně vložený do manuálu a tak si nejsem jistý, zda nejde spíše o snahu zachránit konstrukční nedostatek a udělat z něj výhodu. Však k čemu jsou dobrá dvířka, která ze svého uložení tak ochotně vyskakují?

Zadní pohled odhalí především prosvítající lopatky 120mm ventilátoru, ale je jasně vidět, že se dají využít i velikosti 80 a 92mm, avšak nevidím jediný logický důvod, proč by je někdo měl použít. Jak je vidět, jednu záslepku již pro nás výrobce odstranil a ostatní ještě čekají na vylomení.