Vývoj stereoskopického (3D) zobrazení ve hrách | Kapitola 3

3D Vision

Nelze nezmínit NVIDII a její 3D Vision - původně GeForce 3D Vision. Kdybychom to měli zjednodušit, NVIDIA nám poskytla vše potřebné, uvedla na trh speciální brýle, přidala k nim i synchronizér a samozřejmě zavedla podporu pro své grafické karty. Samozřejmě se zde objevuje úskalí, brýle totiž nemusí spolupracovat se všemi monitory.

V 2. generaci byly brýle vylepšeny, ale zůstaly zpětně kompatibilní

NVIDIA vyvinula kit jen pro aktivní 3D zobrazení, což znamená, že potřebujete monitor, který je kompatibilní a který má obnovovací frekvenci 120 Hz. Jestli Vás zajímají další informace, podívejte se na náš dřívější článek, který se věnuje 3D Vision podrobněji.

3D Vision 2

Po první verzi přišla na podzim roku 2011 i druhá verze, která nabídla přepracované brýle. Ty jsou o 20 % lehčí a mají jinou čočku, jež umožňuje, aby měl uživatel širší zorné pole. To bylo důležité hlavně k tomu, že se od roku 2008, kdy byly uvedeny brýle první generace, rozšířilo používání monitorů o větších úhlopříčkách a první generace zabraňovala ve výhledu na celou obrazovku. To byl asi hlavní důvod k uvedení druhé generace.

Další změny byly jen v detailech, např. byla vylepšena ergonomie, takže tyto brýle lze mít nasazeny déle, aniž by tlačily. Logickým krokem byla možnost koupit jen samostatné brýle bez synchronizátoru, ty byly levnější. Kdybychom se ale podívali dovnitř brýlí, zjistili bychom, že technologie zůstala na chlup stejná jako u první generace. To znamenalo, že ani tyto nové brýle nevyřešily problém s bolestmi hlav, které se objevily u první generace. Na druhou stranu se neztratila kompatibilita s monitory první generace. Stejná zůstala i baterie, a to na kapacitě 70 mAh, jež znamenala asi 60 hodin výdrže na baterii. Dále jsme o aktivních brýlích od NVIDIE moc neslyšeli.

[_heureka_35718104_]

3D Vision Discover

Pokud byste si mysleli, že NVIDIA se se stereoskopickým 3D kamarádí jen při použití aktivní technologie, jste na omylu. Již od roku 2009 se můžeme setkat s pojmem NVIDIA 3D Vision Discover. Pokud byste nechtěli utrácet za poměrně drahý set aktivních brýlí s emitterem, mohli jste si za "drobné" pořídit pasivní brýle. Ty fungovaly na bázi klasických anaglyfických brýlí červená/cyan. NVIDIA tuto technologii chápala jako předsíň pro uživatele, kteří by si chtěli vyzkoušet 3D, ale pro začátek nechtějí utrácet. I proto na svých stránkách nabádá, že pro lepší zážitek by bylo vhodné přejít na 3D Vision.

Už v té době byly od podpory odříznuty Windows XP, a pokud by vás zajímaly minimální nároky této technologie, odpověď by byla na dnešní dobu nezajímavá. 2jádro od Intelu nebo AMD, 1 GB RAM s tím, že 2 GB by byly příjemnější, potom je potřeba 100 MB místa na disku. Ale v případě 3D Vision Discover nešlo jen o počítačové hry, ale i o video obsah či o fotky, které se daly zobrazovat ve 3D. Na otázku, proč není NVIDIA 3D Vision Discover populárnější, existuje poměrně jednoduchá odpověď, NVIDIA ze začátku podporovala jen své grafické karty, a to řadu 8000 a 9000, což už na tu dobu byly starší modely.

Developer Edition jsou v podstatě jen dobře vypadající anaglyfické brýle

Odříznutí od podpory ale bylo logickým krokem, NVIDIA nemohla připustit, aby se Discover přiživoval na normálním 3D Vision, což by ji stálo velké peníze. Je pravda, že nakonec byla podporována ještě řada 200, přibyly i modely GeForce GT 340, 330 a 320 pro hraní a celá série 300 mohla být použita pro zobrazení obrázků nebo videa. Ze série 400 byly podporovány jen dvě grafické karty, a to GeForce GT 480 a 470. Ale zase nebyly podporovány Windows 8.x a vyšší. Dneska se s touto technologií sotva setkáme, což je škoda, protože příležitostný uživatel 3D takto musí sáhnout po konkurenci.