Již dlouhá léta je tu s námi oblíbené bezdrátové rozhraní Wi-Fi, které se postupně dostalo až k aktuální verzi 802.11n. Před 25 lety americký Federální komunikační úřad (FCC) povolil přístup k nelicencovanému frekvenčnímu pásmu pro bezdrátovou komunikaci a poté již mohla komise 802.11 začít s vývojem rozhraní Wi-Fi. Následně díky podnětu amerického FCC podobná opatření přijaly i regulační úřady v jiných zemích, po čemž se mohlo Wi-Fi rozšířit do světa. Od rozhodnutí FCC uplynulo však ještě pět let, než byla nová komise IEEE pověřena tvorbou standardu 802.11 a až za další dva roky představila jeho první verzi. Poté v roce 1999 IEEE standard 802.11b, který podporoval maximální propustnost 11 Mb/s a o chvíli později byl vůbec poprvé komerčně využitý termín Wi-Fi jako zkratka Wireless Fidelity a analogie k Hi-Fi. Až v roce 2003 byl zaveden standard 802.11g s maximální propustností 54 Mb/s, který je tu s námi stále, ovšem postupně jej již nahrazuje 802.11n s propustností a
Již dlouhá léta je tu s námi oblíbené bezdrátové rozhraní Wi-Fi, které se postupně dostalo až k aktuální verzi 802.11n. Před 25 lety americký Federální komunikační úřad (FCC) povolil přístup k nelicencovanému frekvenčnímu pásmu pro bezdrátovou komunikaci a poté již mohla komise 802.11 začít s vývojem rozhraní Wi-Fi. Následně díky podnětu amerického FCC podobná opatření přijaly i regulační úřady v jiných zemích, po čemž se mohlo Wi-Fi rozšířit do světa.
Od rozhodnutí FCC uplynulo však ještě pět let, než byla nová komise IEEE pověřena tvorbou standardu 802.11 a až za další dva roky představila jeho první verzi. Poté v roce 1999 IEEE standard 802.11b, který podporoval maximální propustnost 11 Mb/s a o chvíli později byl vůbec poprvé komerčně využitý termín Wi-Fi jako zkratka Wireless Fidelity a analogie k Hi-Fi.
Až v roce 2003 byl zaveden standard 802.11g s maximální propustností 54 Mb/s, který je tu s námi stále, ovšem postupně jej již nahrazuje 802.11n s propustností až 300 Mb/s, jenž byl ratifikován 11. září 2009.
Zdroj: TZ
