Články s výrobcem Intel (strana 135 z 188)

Není to tak dávno, co se zjistila závažná chyba u procesorů AMD Opteron a Phenom (errata 298), se podobného problému nevyvarovala ani společnost Intel. Připravované 45nm čipy se čtyřmi jádry, Intel Core Quad, totiž trpí chybou, kvůli níž mohou procesory ve specifických případech způsobit krach systému. Na problém se přišlo díky nové metodě testování. Problém postihuje pouze chystané čtyřjádrové čipy Intel Core 2 Quad "Yorkfield" a již dnes prodávaný Intel Core 2 Extreme QX9650. Připravované dvoujádrové čipy Intel Core 2 Duo "Wolfdale" nejsou problémem postiženy stejně jako dnes dostupné 45nm čtyřjádrové serverové procesory Intel Xeon. 45nm dvoujádrové procesory mají být tedy uvedeny 20. ledna 2008, čtyřjádrové verze Intel Core 2 Quad budou zřejmě odsunuty na konec února, resp. začátek března. Intel i tak dodrží datum uvedení specifikované na první čtvrtletí roku 2008. Je to poměrně dobrá zpráva pro AMD, které snad stihne do té doby opravit své čtyřjádrové procesory Phenom a Opteron. Revize B3

O připravovaných dvoujádrových procesorech Intel Celeron E1000 jsme vás informovali již v říjnu. Nyní vycházejí na povrch i informace o cenách a dostupnosti. Pojďme si však nejprve ve zkratce zrekapitulovat údaje prvního zástupce, Celeronu E1200. Frekvence 1,6 GHz není mnoho, ale dají se předpokládat velmi dobré schopností taktování. Frekvence sběrnice v základním stavu má nepříliš vysokých 800 MHz. Paměť L2 cache se bude vyznačovat kapacitou pouze 512 kB. Dá se však předpokládat, že vůči stejně taktovaným Pentiím řady E2000 nebude o mnoho pomalejší. TDP spotřeba činí 65 W. Na trhu se tyto nové procesory objeví 20. ledna 2008. Cena jistě potěší, vždyť dvoujádrový procesor s taktem 1,6 GHz na architektuře Intel Core za $53 je vskutku velmi dobrá nabídka. Pro představu, v přepočtu na koncové maloobchodní ceny se dá předpokládat cena kolem 1300 Kč s DPH. Zdroj: www.techspot.com

AMD spolu s Xeroxem dostalo ocenění Lídr klimatu od americké Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, tedy známá EPA). Udílení proběhlo na konferenci Lídr klimatu v americkém Coloradu, kde obě společnosti byly oceněny za dlouhodobé přispění ke snížení emisí skleníkových plynů. AMD omezilo tyto emise o 53 % za vyrobenou jednotku mezi roky 2002 – 2006, do roku 2010 se zavázalo emise omezit o dalších 33 %. Za stejnou dobu snížil Xerox své celkové emise o 18 %, do roku 2012 chce toto číslo zvýšit až na 23 %. Oceněny byly i americké pobočky švýcarského Roche (farmaceutická firma), ty snížily mezi lety 2001 – 2006 emise o 11 %, do roku 2010 chtějí přidat ještě čtyři procenta. Cenu dostal kromě těchto společností i Intel, konkrétně se jednalo o Lídr efektivního využití vody, když uspořil ve výrobní zóně Ocotillo v Chandleru v americkém státě Arizona přes 1 000 kubických metrů vody denně. EPA nyní spolupracuje se 150 společnostmi, z nichž 14 ohlásilo drastická snižování emis

Snad všechny průzkumy v poslední době hlásí to samé, včetně toho od společnosti Isuppli. Velcí výrobci NAND Flash čipů, jako Hynix Semiconductor, Micron či Intel hromadně zvyšují své zisky. Například příjmy Hynixu se zvýšily ve třetím čtvrtletí o 79,1 % na 806 milionů amerických dolarů. U Micronu to bylo 285,4 milionu dolarů, o 75,5 % více; u Intelu byl nárůst nejnižší, 47,9 % na 132 milionů. Zisky Samsungu byly 1,7 miliardy, firma tak ztratila více jak 5 % trhu, nicméně stále je největším výrobcem. Na druhou stranu však výrobcům klesají zisky z výroby DRAM čipů, někteří jsou i v miliardových ztrátách. Co z toho plyne? Někteří již ohlásili snížení výroby DRAM čipů, jelikož k současné situaci vedla právě čím dál tím větší výroba a tím pádem i nutně nižší ceny. Stejný trend je nyní u Flash, které se zlevňují, kupují se více, a tím ještě více zlevňují. Nicméně jednou narazí na určitou hranici, podobně jako DRAM. Ty se zřejmě zdraží v prvním čtvrtletí rok

Na serveru coolaler.com se objevilo několik specifikací a testů přicházejícího mobilního procesoru Intel Core 2 Duo X9000 s jádrem Penryn. Jedná se o kousek pracující při frekvenci 2,8 GHz s 2 x 32 KB L1 cache a 6 MB sdílené L2 cache; frekvence FSB činí 800 MHz. Dále se zde objevily známé informace o dalších modelech; budou to T9500 (2,6 GHz), T9300 (2,5 GHz), T8300 (2,4GHz) a T8100 (2,1 GHz), přičemž všechny z řady 9000 mají sdílet 6 MB L2 cache, modely z řady 8000 se však podělí pouze o 3 MB. Samotné testy vzorku (ES, Engineering Sample) X9000 v revizi B1 proběhly na notebooku s grafickou kartou GeForce 8600M GT a 2 GB pamětí, s nainstalovaným systémem MS Windows Vista Home a rozlišením monitoru 1280 x 800. To vše v testu 3D Mark 2006 získalo 3 451 bodů, více vypovídající je však test procesoru SuperPI. Číslo п bylo na milion desetinných míst spočteno za 16,973 sekundy (pro srovnání desktopové verze současných procesorů Core 2 Duo při stejném taktu počítají o 2 – 3 sekundy déle). Detailní obrázky n

Společnosti Intel a Sprinx Systems společně s Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR (ÚFA AV ČR), jenž spolupracuje s ESA i NASA, uvádějí novou generaci známého superpočítače Amálka, která je již pátá v pořadí. Slouží českému kosmickému programu, pro nějž provádí náročné výpočty, numerické experimenty a vizualizace. Výkon Amálky dosahuje až 4,07 TFLOPS, které využívá k úlohám, jež jí trvají na výpočet asi šest dní. Stále se tak udržuje v čele seznamu nejvýkonnějších počítačů v ČR. Pohání ji celkem 326 procesorů firmy Intel a od předchozí generace je tak bohatší o 54 čtyřjádrových procesorů Xeon E5345. Celkem tak využívá 572 procesorových jader. Díky zvyšování výkonu procesorů i počtu jejich jader tak klesá i cena za 1 MFLOPS výkonu, kde v roce 2006 tento stál 1,60 Kč a letos to je již 0,88 Kč. Celkový seznam procesorů v Amálce najdete v tabulce: Typ procesoru Počet procesorů Počet jader Intel Pentium III Xeon 700 16 16 Intel Xeon Processor 2,80 172 172 Int

Podle zjištění Intelu jen asi jedno procento všech programátorů umí psát kódy pro paralelizované čipy, nebo si něco takového alespoň vyzkoušeli. Anwar Ghuloum, hlavní inženýr jedné z technologických laboratoří Intelu, v blogu Intelu přesně napsal: „Odhad záleží na tom, koho se ptáte, ale reálný odhad je, že asi jedno procento programátorů má 'nějaké' zkušenosti s paralelizovaným programováním.“ To do budoucna není zrovna přívětivý výhled, neboť jen samotný Intel pomalu pro platformu Nehalem plánuje výrobu pouze dvoujádrových procesorů. Celkový trend vede jasně k masivní paralelizaci spíše než ke zrychlování sériového zpracování dat, tedy k použití více jader než např. zvyšování frekvence a také k maximálnímu možnému využití alternativních technologií, jako GPGPU (tedy počítání pomocí grafické karty). Všichni zainteresovaní výrobci tak hledají cesty k tomu, jak problém obejít, proto tvoří nejrůznější kompilátory, které kód paralelizují, nicméně to stejně vede k menšímu využití potenciálu hardware oproti

O v pořadí již druhé platformě pro procesory Nehalem s jádry Bloomfield (první je Thurley UP), Foxhollow, se opět dovídáme některé informace, byť část z nich očekávané. Jak se paměťový řadič a grafické jádro přesune ze severního můstku přímo do procesoru (GPU tedy na destičku s procesorem), severní můstek (dnes MCH, Memory Controller Hub) se stane logicky prakticky zbytečný a bude kompletně nahrazen současným můstkem jižním (dnes ICH, Intel Communications I/O Hub). - klikněte pro zvětšení - Budoucí severní můstek, neboli Platform Controller Hub (PCH), tedy bude obsahovat prvky současného ICH (což jsou řadiče SATA, UATA, USB apod.) a navíc propojení s grafickými výstupy. K dispozici bude osm PCIe 2.0 linek, řadič PCIe 2.0 bude též v procesoru, proto má být PCH připojeno pouze přes DMI. První verze ponese název Ibexpeak. Samotné procesory již budou pouze dvou a více jádrové, nejlevnější Havendale (mobilní verze ponese název Auburndale) dostane do vínku 4 MB sdílené L2 cach

Společnost Intel oznámila, že za poslední rok prodala již více než tři miliony svých čtyřjádrových procesorů. Tisková zpráva se však zaobírala spíše než tímto faktem vyhlídkami do budoucna. Společnost plánuje zachovat tempo růstu a proto mimo jiné přechází z 65nm technologie výroby procesorů na 45nm proces. Tato technologie má dle společnosti Intel uvést díky o 25% menším rozměrům nové mobilní přístroje s vysokou výdrží baterií a novými funkcemi. Mimo jiné se tak prodloužila platnost Mooreova zákona. Proto si společnost tak slibuje od nových čtyřjádrových procesorů. Vše se ukáže již v blízké budoucnosti, neboť Intel nedávno otevřel své 45nm procesy v továrnách. Pro zpestření na závěr uvádí společnost, že velikost 45 nanometrů si lze představit následovně - do lidského vlasu by se na šířku vešly dva tisíce tranzistorů o velikosti 45 nm. Zdroj: TZ Intel

Společnost Intel toto září koupila firmu Havok, která vyvíjela technologie pro implementaci propočtů 'fyziky' v počítačových hrách, a to dle Richarda Huddyho z AMD (stará se o spolupráci a vztahy s vývojáři) ohrožuje implementaci enginu Havok FX, jenž měl využívat výpočetní sílu dnešních GPU. Tím by se mohlo počítání fyzických kolizí a dalších jevů pomocí GPU posunout až na příchod DirectX 11. Intel se však již dříve vyjádřil, že Havok jako firma bude pokračovat ve své práci jako předtím, i když je jím celkově vlastněna. Nyní to však dle zástupců AMD i NVIDIE vypadá, že práce na enginu Havok FX budou zrušeny, nebo se vydá bez jakékoliv podpory. Richard Huddy totiž říká, že Havok FX, pokud bude vypuštěn, přijde s podporou jen několika málo titulů. AMD by se tedy mohlo zaměřit spíše na počítání fyziky pomocí vícejádrových procesorů. NVIDIA se slovy jejího CEO, Jen-Hsun Huanga, vyjádřila, že koupě Havoku Intelem naruší spolupráci mezi výrobci zainteresovanými ve

Seznam pětiset nejvýkonnějších superpočítačů světa byl jako každý půlrok aktualizován. Prohlédnout si jej je možné na této adrese, kde je také k dispozici výpis dle různých kritérií. Na prvním místě je nyní systém IBM BlueGene/L se stálým výkonem 478,2 TFLOPS (umístěný v Národní nukleární laboratoři Lawrence Livermora ve Spojených státech), následován s velkým odstupem BlueGene/P o výkonu 167,3 TFLOPS (umístěný ve Výzkummném centru Juelich v Německu); na třetí místo se pak probojoval systém SGI Altix ICE 8200 s výkonem 126,9 TFLOPS (nachází se v Centru výpočetních aplikací (NMCAC) ve Spojených státech). IBM BlueGene/L Pokud se podíváme na několik seznamů dle některých kritérií, tak například v zastoupení procesorů jednoznačně vede společnost Intel, jejíž procesory jsou téměř v 71 % systémů, což je nejvíc v historii; AMD je na druhém místě s podílem něco přes 15,5 % (před šesti měsíci to bylo 21 %) a třetí je IBM, které se propadlo z 17 % na něco málo přes 12 %. Dle zastoupení výrobců systémů vede IB

V roce 2008 hodlá Intel představit novou low-end platformu Shelton, jenž bude využívat úsporných 45nm procesorů a čipové sady Intel 945GC nebo SiS 671. Přestože půjde primárně o desktopovou platformu, objeví se i v těch nejlevnějších noteboocích a to dokonce ještě dříve než v desktopech. Očekává se, že ceny PC postavených na této platformě budou dosahovat asi $100, u notebooků to pak bude kolem $300. První subnotebooky se objeví ve třetím čtvrtletí roku 2008, PC záhy po nich. Podporován bude operační systém Windows Vista Basic. Zdroj: www.techspot.com

Společnost Intel včera oficiálně představila 16 nových procesorů Intel Core 2 Extreme a Xeon, které využívají High-k Metal Gate tranzistory nové konstrukce s využitím hafnia a především 45nm výrobní proces. Díky tomu se budou moci pochlubit nižší spotřebou a společnost Intel jistě uvítá, že díky menší rozloze čipů bude mít vyšší výtěžnost z waferů. Nová čtyřjádra pak využívají na 820 miliónů tranzistorů. Prvním procesorem, jenž se může tímto pochlubit, je Intel Core 2 Extreme QX9650 pro výkonné desktopy, jenž má navíc 12 MB L2 cache nebo nové multimediální instrukce SSE4. Dále půjde o dvoujádrové a čtyřjádrové procesory Intel Xeon, z nichž se 12 může pochlubit čtyřmi jádry a frekvencemi 2 - 3,2 GHz, FSB až 1600 MHz a také 12MB L2 cache. Zbývající tři mají dvě jádra, frekvenci až 3,4 GHz, FSB také až 1600 MHz a 6 MB L2 cache. Kromě toho uvádí Intel také novou platformu s čipovou sadou Intel 5400 (Stoakley), která je optimalizována pro širokopásmové aplikace - systémy HPC, dále cenově přijatelnou čipo

Intel uvedl nový NAS (Network-Attached Storage) box, nazvaný Entry Storage System SS4200-E. Jedná se o nástupce SS4000-E (Baxter Creek), který umožňoval hot-plug až pro čtyři disky, ale byl šířen takřka jen jako OEM produkt pro kanceláře a menší firmy. Nynější model je určen i pro domácnosti. Nový NAS sice nepodporuje hot-plug, ale zůstaly dva duální řadiče, které podporují kromě RAID 0, 1, 5 a 10 také JBOD (při připojení přes eSATA je možný pouze JBOD). Box je připojitelný právě přes eSATA, USB (čtyři konektory, je možné připojit k němu také další externí zařízení) a samozřejmě přes síť, rychlostí 1 Gb/s. Nainstalován je krom dalšího i FTP server i DHCP server. Uvnitř jsou k nalezení maximálně čtyři disky, základní deska s čipovou sadou i945GZ + ICH7R, osazená 1,6GHz Celeronem a 512 MB DDR2 pamětí - vše napájeno 250W zdrojem. Bližší informace jsou v produktovém dokumentu výrobce. Zdroj: The Inquirer

První testy procesorů Phenom X4 unikly postupně z blogu May the force be with you! a serveru Expreview. Na May the force be with you! byl testován 2GHz model (GP-7000) oproti 3,2GHz Athlonu 64 X2 6400+ v testech PCMark, Sandra 2007 a několika hrách, na Expreview v CPU testu dema hry Crysis byl použit 3GHz model oproti třem procesorům Intel (Core 2 Duo E6850, QX6850 a Core 2 Quad QX9650), také na 3 GHz. V PCMarku 2005 zvítězil Athlon 64 X2 6400+ (za zmínku stojí, že při 60 % nižší frekvenci byla výkonnostní ztráta jen něco přes 10 %), u herního testu se však rozdíl snížil a v Sandře pak vyhrál Phenom (až na test pamětí). To odpovídá tomu, že procesor zatím není moc odladěný a paměťový řadič asi není z nejlepších. Oproti Intel procesorům při stejné frekvenci pak Phenom prohrával asi o tři snímky za sekundu, což není o mnoho, ačkoli AMD proklamovalo, že K10 zcela pokoří Core 2. Z dosavadních testů se však jednalo prozatím vždy o testy využívající jen jedno jádro, AMD zde totiž může těžit z Hype

Společnost Intel v tiskové zprávě představila hned sedm nových procesorů Itanium řady 9100. Ty obsahují dvě jádra (až na osamocený model s jedním jádrem) a pokročilé firemní funkce pro zvýšení spolehlivosti i snížení spotřeby. Intel očekává, že se tak urychlí přesun od uzavřených RISC produktů k serverům s jeho Itanii, která jsou již šestou generací procesorů s tímto názvem a přitom jsou další tři generace ještě ve vývoji. Mezi nové funkce pro podnikové aplikace patří Core Level Lock-Step, tedy funkce rychlého zamykání jader pro zlepšení integrity a spolehlivosti aplikací tím, že se odstraní nezjištěné chyby na úrovni jádra. Dále je zde možnost přepínání podle potřeby - Demand Based Switching (DBS), což má snižovat spotřebu serveru při jeho malém zatížení. Itania řady 9100 dosahují pracovní frekvence až 1,66 GHz, využívají 667MHz sběrnici a spotřebují 104 W. Intel je předurčuje tam, kde je potřeba v reálném čase zpracovávat velké objemy dat, tedy například v energetice, finančnictví, atp. Pat Ge

Asustek Computer včera řekl, že nemůže sehnat dostatek procesorů od Intelu pro své notebooky. Z vyjádření však nebylo jasné, zda jsou najednou požadavky na dodávky procesorů pro notebooky Asus tak vysoké, že je Intel nestíhá splňovat, nebo jsou dodávky nižší, než se předtím předpokládalo. "Největší nedostatek mezi notebookovými komponenty máme mezi procesory, intelovskými procesory. Intel neuspokojuje poptávku," řekl Jerry Shen, prezident Asustesku na konferenci v Beitou, Taiwan. Avšak dle různých zpráv nejsou prý procesory zdaleka jedinou komponentou pro notebooky, jichž je málo. Výrobci mobilních počítačů nemají dostatek LCD displejů, malých pevných disků, baterií, atd. Pak se vlastně není čemu divit, že s prudce vzrůstajícími prodeji notebooků chybí jejich nejdůležitější součástky. Dle zprávy IDC vzrostly celosvětové dodávky CPU o 14,3 procenta, a byly ve třetím kvartálu tohoto roku tedy rekordní. Avšak dodávky procesorů pro mobilní počítače vzrostly rovnou o 26

Včera jsme přinesli zprávu, že Intel v ten samý den začal v arizonském Chandler s výrobou čipů 45nm technologií. Jedná se tedy samozřejmě o velkokapacitní továrnu Fab 32, kde se začíná s výrobou procesorů pro desktopy, notebooky i servery. První 45nm procesor od Intelu tak má být uveden na trh 12. listopadu. Dokončená továrna Fab 32, s 17 094 čtverečními metry laboratorního výrobního prostoru, zaujímá plochu 92 900 m2 a bude zaměstnávat na 1000 pracovníků. „Otevření továrny Fab 32 v Arizoně je dokladem dlouhodobých investic společnosti Intel do svého nejstrategičtějšího aktiva, kterým je vytvoření nejmodernější a ekologicky nejšetrnější výrobní sítě na světě,“ uvedl Paul Otellini, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Intel. „Kouzlo 45nm technologie a design našich nových tranzistorů nám umožňuje nabízet vysoce výkonné a přitom energeticky úsporné procesory napříč celým tržním spektrem, od nejvýkonnějších serverů po řadu přenosných zařízení a cokoliv mezi tím.“ Jedná se dle

Společnost Intel otevřela ve středu 24. v Chandler, v americkém státě Arizona, novou továrnu na výrobu procesorů. Její stavba stála 3 miliardy amerických dolarů, dodávat má zejména 45nm čipy Penryn, první procesory vydá v listopadu. Známá bude jako FAB32 a zaměstná přes 1000 lidí. Ale ani tato továrna nezaručí novým procesorů větší zastoupení, údajně má po Vánocích být stále pouze do deseti procent procesorů Core 2 vyráběných touto technologií. Intel hodlá dále modernizovat, do přestavby továren chce dát osm miliard dolarů, z toho 3,5 miliardy půjde na novou továrnu v Kiryat Gatu v Izraeli a jeden a půl miliardy spolkne přestavba Rio Rancha v Novém Mexiku. Zdroj: The Inquirer

Podle průzkumu společnosti IDC vzrostl trh s procesory o 14,3 % a dosáhl obratu 7,95 miliardy amerických dolarů. Důvodem jsou zejména cenové bitvy mezi AMD (s levnějšími procesory) a Intelu (s výkonnějšími procesory), které srazily ceny čipů. Na růstu se hlavní měrou (26,6 %) podílely notebooky, jejichž prodeje rostou závratným tempem, ale záplavy nových a levných modelů využívali i majitelé desktopů (7,7 %) a serverů (4,6 %). Největší část dodávek procesorů směřovala k OEM výrobcům, kteří na nižších cenách více profitovali a zákazníci zároveň stále ušetřili. Samotné rozložení trhu je následující: AMD získalo celkově 0,4 % trhu zpět, podíl se tedy zvýšil na 23,5 %, o což se naopak snížil podíl Intelu; z toho u notebooků nastalo zvýšení na 18,9 % a u serverů o 0,7 % na 13,9 %. IDC předpokládá i v posledním kvartálu pokračování dosavadního trendu. Zdroj: The Inquirer

Fuad se rozepsal o plánech Intelu na vypuštění nových procesorů založených na jádru Nehalem. Dle něj by se nové osmijádrové a šestnáctithreadové procesory Nehalem měly objevit někdy v roce 2009, takže podle toho se jejich vypuštění poněkud pozdrží z plánovaného čtvrtého kvartálu roku 2008. Nejvýkonnější procesory Bloomfield a Nehalem s paticí LGA 1366 a čtyřmi jádry / osmi thready mají dosáhnout hodnoty TDP 130 W a budou nástupníky očekávaného procesoru QX9770, 3,2GHz procesoru s jádrem Yorkfield. Všechny tři procesory plánované pro konec roku 2008 mají tedy kódové označení Bloomfield a jejich pomalejší verze mají nahradit čtyřřjádrové non-extreme Yorkfieldy s frekvencemi pod 3 GHz. I tyto procesory ale budou mít TDP 130 W a přijdou s podporou Intel Visualization Technology, Intel Trusted Execution, Speed step, Executive Bit a samozřejmě budou 64bitové. Uvidíme, nakolik se tyto zprávy potvrdí. Zdroj: Fudzilla

Nové procesory Intel, které přijdou v posledním čtvrtletí příštího roku, budou potřebovat novou patici. Obsahují již totiž integrovaný paměťový řadič pro DDR3, na což procesoru 771 (775) pinů nestačí a bude jich třeba 1366. Nová patice se tedy bude jmenovat LGA 1366. Verze pro desktopy bude nazvaná Bloomsfield, obě pak budou potřebovat i novou čipovou sadu. Zřejmě se bude jednat o Tylersburg-DT (případně jeho desktopovou modifikaci) s jižním můstkem IHC10. Jistá je i podpora komunikačního protokolu QPI (Quick Path Interconnect) pro spojení procesoru a severního můstku, namísto pomalé FSB. Zdroj: Fudzilla