Články s výrobcem NASA (strana 28 z 39)

Rover Opportunity dokázal na Marsu přežít mnohem déle, než se očekávalo, i když už zdaleka není ve stoprocentním stavu. Nyní dostává ještě více zabrat kvůli velké prachové bouři, kterou by však dle NASA měl také přežít.

Alfa Centauri, respektive oficiálně už pár let systém Rigil Kentaurus, je nám ze všech nejbližší, a tak je přirozeně pod drobnohledem. Astronomové se nyní zaměřili na to, zda samotné dvě jeho velké hvězdy mohou poskytnout vhodné podmínky pro život.

Po dalším půl roce hibernace se probrala sonda New Horizons, jejímž úkolem je po přeletu kolem Pluta cesta do hlubin Kuiperova pásu. Ten už se nezadržitelně blíží, konkrétně tedy objekt Ultima Thule.

Juno dokázala už mnohokrát oběhnout Jupiter a přinést řadu velice detailních snímků nehledě na různá měření. Vede si tak dobře, což nyní dokazuje sama NASA tím, že se rozhodla prodloužit misi této sondy.

Astronomové obvykle ukazují zajímavé planety, na nichž by se mohl vyvinout život, a to takové, které se co nejvíce podobají Zemi. Jsou tu však i další zajímavé a nadějné objekty, a sice exoměsíce plynných obrů.

National Oceanic and Atmospheric Administration’s (NOAA) má ve vesmíru už druhou družici generace GOES-R. Jde o GOES-17, která odeslala zpět na Zemi první její snímky, ovšem objevily se také problémy.

Mezi nové nadějné vesmírné teleskopy rozhodně nepatří pouze JWST, na nějž si bohužel počkáme alespoň do roku 2020. Je tu také WFIRST, který se také zaměří na některé z největších záhad dnešní astronomie. Jak si ten aktuálně stojí?

Zajímá vás, jak to asi může vypadat na povrchu různých exoplanet, které našel teleskop Kepler a další zařízení? NASA si pro tento účel připravila jejich webové 3D simulace, které také obsahují další důležité informace.

Mezinárodní vesmírná stanice se pohybuje ve velice chladném prostředí, ovšem na její palubě bude brzy místo s ještě nižší teplotou, a to rovnou nejnižší v celém známém vesmíru. NASA na ni totiž vyšle zařízení Cold Atom Lab.

Už dlouho se ví o tom, že NASA zvažovala o vybavení příštího marťanského roveru jeho vlastní malou průzkumnou helikoptérou. Ovšem až nyní můžeme říci, že Mars 2020 ji s sebou opravdu poveze a využije.

Měsíc je dnes kus mrtvé skály, která nemá vlastní atmosféru, tedy téměř, je geologicky bez života a také nemá vlastní magnetické pole. Vzorky přinesené díky misím Apollo však ukázaly, že kdysi magnetické pole měl, ale nebylo jasné, díky čemu.

O víkendu měla startovat nová mise americké NASA, jejímž cílem je Mars. Jedná se o přistávací modul InSight a s potěšením můžeme nyní už říci, že ten už je na své cestě, kterou zakončí letos na podzim.

Hubbleův vesmírný dalekohled se opět ukázal jako velice užitečné a v podstatě nestárnoucí zařízení, když astronomové dokázali s jeho pomocí detekovat helium v atmosféře planety vzdálené asi 200 světelných let.

Jaderná energie je ve vesmíru vítaným zdrojem elektřiny i tepla a NASA se přirozeně snaží vyvíjet nové verze reaktorů pro příští mise. Nyní se budeme věnovat reaktoru s názvem KRUSTY, který prošel důležitým testem.

Že i ve více než dvě desítky let starých datech od průzkumných sond se dá najít něco nového, to si NASA nyní ověřila na vlastní kůži, když se zaměřila na záznam telemetrie sondy Galileo. Ta v roce 1996 prolétla kolem Jupiterova Ganymedu.

Letos opět nastává vhodná doba pro lety na Mars, neboť tato planeta se k nám opět přiblížila na stejné straně od Slunce, a tak se jí dá dosáhnout po několika měsících letu. Toho využije NASA a její přistávací modul InSight.

Reálnější obrysy dostala už dlouho uvažovaná mise, jejíž vyústěním by měla být doprava vzorků z planety Mars na Zemi. Na tu kousek Marsu i tak občas spadne, ovšem dané vzorky by měly být dopraveny pokud možno ničím neovlivněny.

NASA doufá, že v roce 2023 dokáže vyslat do vesmíru první raketu SLS s lidskou posádkou. Jde přitom o raketu s obrovským potenciálem ohledně hmotnosti a rozměrů nákladu, ale také je to mimořádně nákladný systém.

Dlouho očekávaný satelit TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se vydá do vesmíru na palubě rakety Falcon 9 Block 4 zítra po půlnoci. Jde přitom o dalšího lovce planet, který bude mít za úkol nahradit notoricky známý Kepler.

Malí létající roboti nemusí zůstat jen na Zemi, ale mohli by se podívat i na Mars. NASA totiž podporuje projekt, který má za cíl v budoucnu na Rudou planetu vyslat celý roj robotických včel. Ty by mohly pomoct při objevování tajů této planety.

Lidé mohou stále i přes veškerou snahu objevit organismy na cizích tělesech Sluneční soustavy i vesmíru říkat, že Země je jediný známý svět, na němž existuje život. Nyní je tu nová umělá inteligence, která nám může alespoň napovědět, kde by se dalo hledat.

Neuvěřitelných 9,3 miliard světelných let daleko hvězda přezdívaná Icarus, která tak byla pozorována ve vzdálenosti, kde se dají sotva identifikovat celé galaxie. Co umožnilo Hubbleovu teleskopu ji spatřit?

Bohužel se stalo to, k čemu poslední události při dostavbě Vesmírného teleskopu Jamese Webba směřovaly. NASA ohlásila další odložení jeho startu, kterého se už nedočkáme ani v příštím roce, ale až v roce 2020.

Už od roku 1878 je na tváři planety Jupiter pozorovaná Velká rudá skvrna, jak vidíme obrovskou bouři, která se postupem času zmenšila. V tuto dobu začala však měnit svůj tvar, ale i barvu.