vynález a následné zlevnění knihtisku fungovaly jako technologický katalyzátor, který rozbil informační monopol katolické církve, umožnil masové šíření reformace a radikalizoval evropskou společnost až k vypuknutí třicetileté války (1618–1648)
Když Martin Luther v roce 1517 sepsal svých 95 tezí, knihtisk umožnil jejich bleskové překopírování a distribuci po celé Evropě v řádu týdnů. Bez levného tisku by jeho učení pravděpodobně zůstalo lokální teologickou debatou, podobně jako o století dříve u Jana Husa.
Vznik masové propagandy a dezinformací: Evropské náboženské války vyúsťující v třicetiletou válku byly prvními konflikty v historii, které poháněly tištěné pamflety, dřevorytové karikatury a letáky (tzv. flugschriften). Levný tisk umožnil oběma stranám systematicky démonizovat protivníka a mobilizovat veřejnost, což extrémně polarizovalo společnost a znemožnilo kompromis.
Uklidnění situace a zvládnutí informační exploze knihtisku trvalo více než století. Společnost se musela na novou komunikační realitu adaptovat tím, že vytvořila zcela nové instituce, normy a mocenské struktury
Vědecká metoda a systém recenze (zdroj ověřené pravdy)
@PHiLiPZ
je jedno jestli to vyrabi Cinan, nebo robot… stejne z toho nic evropan mit nebude… ja preferuju toho robota, ten potrebuje alespon lokalni servis a nekrade
@prasopras
Trh jedny firmy podceňuje, jné přeceňuje. Hodnota na trhu skočí o desítky procent za pár hodin. Neříká to nic o budoucnosti a životaschopnosti firmy. Z aktuální ceny na trhu nejde usoudit dlouhodobé zdraví firmy, nebo její budoucnost.
To jestli byla firma předražená lze hodnotit objektivně bohužel až zpětně s odstupem času.
Praxe s Argonem je taková, že stavím prototyp fyzikálního kódu... za dopoledne spálím kredity z PRO účtu. Pak to prásknu do chatGPT free verze a tam udělám víc práce než s placeným Argonem.
Proti často (na dnešní poměry) chybujícími 3.1 PRO, je sice 4 Argon daleko přesnější a robustnější, ale ty tokeny mizí tak rychle, že ho používám jenom na sestavení základní koncepce a funkce rozvíjím a ladím přes PRO.
@Adam Marcinek
Cituji “Princip normy IP68 není, že když telefon posypete pískem, že dovnitř žádná částečka nevnikne. ”
“Těsnost” je právě to že dovnitř písek nepronikne. To deklaruje ta norma, že nové nepoškozené zařízení bylo v laboratoři zkoušeno a že dovnitř nic neproniklo.
Už to neznamená, že do vašeho zařízení, které používáte nějakou dobu nějakým způsobem nic nepronikne, ale pokud ten problém mají u řádově měsíce starých kusů. Tak to stojí za zamyšlení.
Vevnitř jsou velmi těsně spasované klouby, které zrnko písku částečně zablokuje a pákový efekt následně způsob í poškození displaye.
Netěsnost prachu je tedy první příčina vedoucí k poškození
@Choakinek
a co by ip 68 jinak melo znamenat? prach je vsudypritomny… upadne vam na zem a hnedle je od pisku. Norma to definuje jasne
6 (Prach): Nejvyšší možný stupeň ochrany. Zařízení je zcela prachotěsné.
8 (Voda): Ochrana proti trvalému potopení. Běžně to znamená, že zařízení vydrží ponoření do čisté sladké vody do hloubky až 1,5 metru po dobu 30 minut (přesné hodnoty si specifikuje výrobce).
Ten nadpis se teda moc nepovedl. Oni neypochzbnili buducnost. Oni zpochybnili rovnocenost RISC-V s ARM a x86 v oblasti datacenter. Což je jednoznačně pravda. Ale budoucnost je otázkou pouze toho zda se najde silný hráč, který rozvine ekosystém.
Ostatně ARM má 30let náskok a RISC-V se úspěšně uchycuje zatím na úrovni MCU a jednodeskových PC. Budoucnost je sice nejasná, ale je tam.
Sedmilhář Elon zase oblbnul hloupé ovečky laciným pouťovým trikem o kterém se později dozvíme že to byla přece jenom “vizionářská“ prezentace a že doručen bude jenom zlomek nastíněného.
jen tak mimochodem dostat 2tunové auto do vzduchu 1G vyžaduje tah cca jako má L159. Vzduch by musel být v tlakové nádobě v množství stovek kg, aby takový tah vůbec dodal po dobu těch 5vteřin. To znamená že krom baterie, ventilátorů na přítlak by musela být na palubě nádrž o objemu stovek litrů a tlakem až 1000bar.
Doprovodné zvukové efekty nadzvukově priudícího vzduchu budou podobné jako u takového proudového bitevníku.
Elon se ale neomezil na 1G let. On tam skáče jako čamrda hned několik G dovzduchu. (Harrier se v muzeu zelená závistí)
Auto s podtlakovým přisáváním vyjede vzhůru nohama po rampě… ok dejme tomu, pokud je vůle podtlakové komory minimální. Může se tam udržet, ale pak neohroženě přejede přes hranu bez jakéhokoli náznaku změny rovnováhy, nebo změny klopného momentu.
Myslím že to dřív lidstvo opravdu bude kráčet po Marsu než že tyhle kousky uvidí někdo na vlastní oči, nikoli tohle CG video.
@Milan Šurkala
2, a stejně to topí 3 To jistě, otázka kolik to vlastně je? 4 To byl vtip
Mě fascinuje, že při návrhu EM pohonů inženýři bojují o každou desetinu mm. Transformátory se navrhují jako celozapouzdřené se sdíleným feritovým jádrem, aby se minimalizovaly ztráty v magnetickém toku. A tady několikacentimetrový gap, žádný problém. Rezonanční indujční vazba je nepochybně velký technologický krok, ale jak už to tak bývá , realita bývá trochu jinde, než slůvko "až"
@Milan Šurkala
Klasicka AI odpoved… klasifikuje hromadu vlivu, ale kvantifikovat tri nejdulezitejsi neumi. pak zahrabe podstatne mezi hromafu nepodstatneho.
nesouhlasim s tim, ze by pod autem bylo nejak vic neruseneho mista. podelniky, napravnice, ramena…
Opravdu zarovnani telefonu s mag safe na 1cm Je argument?
A tak by se dalo pokracovat.
Verim tomu ze za idealnich podminek to bude tech 90%, ale bezna realita bude jinde.
btw. Sousedova kocka mi chodi bezne spat pod teply motor auta... mit tak kovovy obojek, to by byl ohnostroj… se ji ten obojek rozzhavi kolem krku az ji hlava upadne.
@Milan Šurkala
2, a stejně to topí 3 To jistě, otázka kolik to vlastně je? 4 To byl vtip
Mě fascinuje, že při návrhu EM pohonů inženýři bojují o každou desetinu mm. Transformátory se navrhují jako celozapouzdřené se sdíleným feritovým jádrem, aby se minimalizovaly ztráty v magnetickém toku. A tady několikacentimetrový gap, žádný problém. Rezonanční indujční vazba je nepochybně velký technologický krok, ale jak už to tak bývá , realita bývá trochu jinde, než slůvko "až"
