Dá se předpokládat, že v době masivního rozšíření autonomního řízení bude toto řízeno nějakou pokročilejší formou, než jen obyčejnou značkou, kterou musí auto opticky "přečíst".
Nojo, je to to samé jako "přehrávky" u nás za socialismu, bez kterých si kapela ani neškrtla. Takhle se moderně "stabilizuje" společnost :-( Teď jde jenom o to, kdy s tím dojde obyvatelům trpělivost a zda už režim pomocí moderních technologií lidi neškrtí tak, že se na nic stejně nezmůžou :-(
Fake news bych se tak nebál, protože až lidé zjistí, že se dají takto snadno manipulovat, tak jim nikdo moc věřit nebude. Horší je, že tato technologie automaticky znevěrohodní jakékoli vizuální důkazy u soudních sporů. Obžalovaný se může vždy bránit tím, že ten obraz není reálný a žalobce bude jen těžko dokazovat opak :-(
Jak může být procesor díky HT zajímavou volbou? Působí hlavně komplikace, které se projevují především nevhodným plánováním procesů s různou prioritou. V praxi tak procesy s nižší prioritou zpomalují procesy s prioritou vyšší, protože jim kradou výpočetní jednotky i když by na ně díky nižší prioritě neměly mít nárok. Pokud Tedy např. spustím na dvojádru s HT proces (např. enkódování videa) ve dvou vláknech s nízkou prioritou tak systém stále vidí dva cpu jako nevyužité, tedy na ně plánuje bez omezení procesy s vyšší prioritou, ale ty jsou pak zpomalené, protože na stejném křemíku běží i jiný proces, který mu krade výpočetní výkon a to přesto, že má v OS nižší prioritu, samotný CPU totiž nemá o prioritě ani ponětí.
to je zajímavé... projděte si pár firem. Drtivá většina monitorů má na výšku 1024, 1050 či 1080 bodů. A notebooky netřeba zmiňovat, každý ví, jak tristní situace je tam...
i když by se to na první pohled mohlo zdát jako úchylárna, tak díky funkci rozdělení obrazu to dokáže perfektně nahradit kombinaci dvou 1280x1024 monitorů vedle sebe, která se stále mnohde používá...
Ta poznámka ohledně zdroje je naprosto trefná. Lenovo ale i jiní výrobci NB jsou v tomto úplně mimo. Koupil jsem si ke svému obstarožnímu T61p zdroj Lepa AD9009 s 90W. Zdroj je opravdu maličký a tenký a váží jenom 160 g! Originál bude mít i s kabely 400g minimálně a to je na zádech znát. Zahřívání i při plném zatížení je naprosto OK, efektivitu má totiž 94%. Napájení tenkou a lehkou flexo šňurou, kterou seženu kdekoliv je již jako bonus. http://www.lepatek.eu/ad9009-90w/
já bych si rád koupil nový NB s 15" v poměru 16:10 a rozlišení 1920x1200, nyní vlastním T61p, který ho má. Ovšem mám smůlu, už žádný vyrobce ho nedodává a to ani za příplatek, všechno jen 1920x1080. Jedině Apple, ale ten pro mě bohužel není alternativou... I když bych se náhodou rozhodnul do něj jít a chtěl koupit nový Thinkpad, ak to teď lenovo totálně zazdilo překopanou klávesnicí... co mám dělat, budu doufat že T61p vydrží co nejdýl, i když těch 4GB ram je velmi omezujících :-(
Volil jsem Socket 1156, na aukru jsem sehnal špičkovou desku se zárukou za 1000,-, koupil Core i3 za nějaké 2000 a ještě jsem to přetaktoval na 4,4GHz což u levných CPU na 1155 není možné :-)
Vy říkáte úplně to samé jako já, ale jinými slovy. Právě proto, že D/A převodník má "vlastní" kmitočet, který není zcela synchronizován jedním hodinovým signýem s kmitočtem A/D převodníku tak proto jeho výstup nemůže zcela odpovídat tomu co se mu tam snaží cpát po tom USB kabelu. Podle způsobu synchronizace, tak může zvuk takzvaně "plavat" atd.
já přece neříkám, že Winamp záměrně generuje 48010 vzorků za sekundu, já říkám, že si jen myslí, že přehrává 48000, ale ve skutečnosti to bude pro D/A převodník za jeho "sekundu" 48010, protože nejsou synchronizované na úrovni vzorkovací frekvence a protože ani PC a ani D/A převodník nemá absolutně přesné atomové hodiny, tak k těmto rozdílům tam dojde a na zvuk to zákonitě vliv mít musí. Jak to funguje u USB je hezky popsáno v článku na který jsem posílal odkaz, to moje vysvětlení je příliš zjednodušující a spíš sloužit pro ilustraci možných problémů, které mohou vznikat pokud nejsou A/D (nebo generátor datového proudu) a D/A převodník zcela synchronizované, cituji: Adaptive: in this mode the clock comes from a separate clock generator (usually implemented as a PLL referenced by a crystal oscillator) that can have its frequency adjusted in small increments over a wide range. A control circuit (either hardware or firmware running on an embedded processor) measures the average rate of the DATA coming over the bus and adjusts the clock to match that. Since the clock is not directly derived from a bus signal it is far less sensitive to bus jitter than synchronous mode, but what is going on on the bus still can effect it. Its still generated by a PLL that takes its control from the circuits that see the jitter on the bus. Its a lot better than synchronous mode, but still not perfect by a long shot. This is the mode that MOST USB audio devices use today.
chápete USB kabel jako sprostý přenašeč dat, kde si cíl o ně kdykoliv je potřebuje tak si o ně řekne a nějaká kouzelná skřínka mu je vytvoří, ale tak to není. Tak data na vstupu se totiž generují zcela nezávisle na tom co si to tom myslí D/A převodník. Když si ve winampu pustím muziku, tak mi bude vznikat každou vteřinu např. 48010 digitálních vzorků, které je třeba teprve po tom USB do D/A převodníku dostat. Problém je, že D/A převodník vůbec netuší, že těch vzorků za vteřinu nebude přesně 48000, ale o něco víc. Jak si s tím asi poradí? budou se mu data v bufferu hromadit celou dobu a on bude hrát desetiminutovou písničku třeba o sekundu déle? Jak se rozhodne, kdy je "ticho" a on si buffer vyprázdní a přehraje co mu tam zbylo? co na to latence?
přepokládáte, že 44,1kHz je vždy absolutně přesně 44,10000000kHz, ale problém je, že hodinové signály se na obou stranách generují mírně odlišně (nejsou synchronizované) a to je zdrojem rozličných problémů. Jinými slovy prostě je problém, pokud budu do bufferu velikosti odpovídající požadované latenci dodávat vzorky navzorkované frekvencí 44,995kHz, ale vybírat je budu frekvencí 44,105kHz. Zvuk na výstupu pak prostě nebude odpovídat tomu, co bylo na vstupu bez ohledu na to, že je cesta digitální.
