Seznam kapitol
Velice dlouho jsme čekali na desktopová APU, která by znamenala výrazný architekturní i výkonnostní pokrok. Toto čekání je u konce, protože tu máme Raven Ridge založené na CPU Zen a GPU Vega. Dnes si vyzkoušíme Ryzen 3 2200G a Ryzen 5 2400G.
Spotřeba sestav
Nyní se budeme nejdříve věnovat tomu, co řekl na spotřebu náš měřák Voltcraft Energy Check 3000 ukazující energetické nároky celých sestav i se ztrátami zdroje a ostatními komponentami (zde tedy s SSD a bez grafické karty), ovšem pochopitelně bez monitoru. Nejdříve si ukážeme důležité výsledky spotřeby sestav v klidovém režimu, kdy počítač nedělal absolutně nic a my jsme dávali pozor, aby jej žádný proces ani na moment nevytížil. Pak se ukáže spotřeba v několika případech, kdy byl počítač zatížený. Je třeba poukázat na to, že testujeme s různými deskami a paměťmi či jiným dodatečným hardwarem, a tak nelze opravdu srovnávat jednotlivé výsledky mezi sebou. Spíše tedy sledujte nárůst spotřeby oproti klidovému režimu v rámci stejných sestav.
Srovnávat budeme nyní ale pouze dvě sady výsledků s novými APU, a to ze dvou důvodů. Jednak byla použita základní deska formátu Mini ITX oproti ATX jako u jiných sestav, ale především nebyla využita samostatná grafická karta. Ostatně nám stejně půjde především o rozdíl mezi spotřebou v klidu a v zátěži.
V klidovém režimu je spotřeba přímo výtečná, však jen mírně překračuje 20 W i se ztrátami zdroje, takže provoz takového počítače nebude finančně náročný. Je třeba také vzít v potaz, že byl použit náš obvyklý testovací 1000W zdroj, který má samozřejmě pro takovou sestavu více než nadbytečný výkon. Ale to má ostatně i dnes běžný 350W či 400W zdroj a spíše by slušel 200W zdroj formátu SFX a malá skříň, ale výběr je v této kategorii bohužel jen malý.
Občas se projevil velice podstatný rozdíl ve spotřebě v zátěži, kdy Ryzen 5 2400G dokázal s celou sestavou spořádat až téměř sto wattů. Ryzen 3 2200G měl spotřebu citelně nižší, ačkoliv jde v obou případech o 65W TDP. Do těch se ale počítá i grafika a pokud APU vytížíme ve hře, není rozdíl ve spotřebě až tak propastný.
Dá se tak říci, že se můžeme s takovou sestavou snadno vejít do 100 W spotřeby a malý 200W zdroj rozhodně bude stačit. Ostatně zdroje mívají nejvyšší efektivitu právě od cca poloviční zátěže.
Teploty
Pro odečítání teplot byla použita utilita Ryzen Master, která by měla být nejpřesnější a ostatně jsem si ji zvolil i proto, že takové GPU-Z ve verzi 2.7 spolehlivě způsobilo do několik sekund modrou smrt systému a i přes doporučení AMD se toto bohužel týkalo i starších verzí. Dle spotřeby v klidu jsme mohli očekávat, že ani teplota APU nebude v nulové zátěži vysoká, a také že se pohybovala pod 30 °C. V našem případě jsme si logicky vybrali Ryzen 5 2400G, neboť ten má z testované dvojice vyšší spotřebu.
| Ryzen 5 2400G | Teploty |
| V klidu (idle) | 26 °C |
| Prime95 (bez OC) | 76 °C |
| FireStrike (bez OC) | 61 °C |
| Prime95 (OC CPU) | 91 °C |
| FireStrike (OC GPU) | 66 °C |
Pak následují teploty v zátěži, ale s nepřetaktovaným APU, které v maximální zátěži všech jader pomocí Prime95 dosáhlo 76 °C, ovšem při takovém praktickém testu renderování v Cinebench to bylo o cca 4 °C méně. Teplota při zátěži GPU pomocí FireStrike byla daleko nižší, a to byl přitom ze všech zkoušených grafických testů ten nejnáročnější.
Při přetaktovaném procesoru už se teplota přiblížila v Prime95 limitní hodnotě 95 °C, po níž měl procesor začít škrtit svůj výkon, ale nedosáhla jí. Ve FireStrike ale bylo vše stále v pořádku s velkou rezervou. Zde byly použity takty a napětí popisované v příštích dvou kapitolách.
Dá se říci, že jediný problém představuje vysoká teplota po přetaktování CPU a v Prime95. Jenomže taktovat CPU v případě těchto APU nemá velký smysl a Prime95 je oproti reálně používaným aplikacím až nepřirozeně náročný test, takže pokud přetaktujete pouze GPU, což dle mého názoru smysl naopak má, vysokých teplot se obávat nemusíte.
