Seznam kapitol
AMD konečně připravilo a vypustilo do světa procesorovou generaci, která má být schopna konkurovat tomu nejlepšímu od Intelu. Máme tu procesory Ryzen a my se dnes podíváme zatím na to, co nám generace Ryzen přináší.
Situace společnosti AMD byla na konci roku 2014 velice nezáviděníhodná. Její podíl na trhu s grafickými kartami se v průběhu roku přímo propadl pod pouhou čtvrtinu a procesory AMD už několik let nedokázaly konkurovat Intelu. AMD z velké části doplatilo na to, že na rozdíl od Intelu nemělo ten luxus v dostupnosti nejnovějších výrobních technologií, ale to se postupně začalo měnit. Dozvěděli jsme se o návratu Jima Kellera, který v minulosti pro AMD připravil velice úspěšné architektury Athlon 64 a Opteron a na ně chtěl navázat novou architekturou, jež začala být ihned známa jako Zen.
Jim Keller
Nicméně ještě více než dva následující roky si příznivci firmy AMD museli vystačit s 32nm procesory vycházejícími z architektury Bulldozer nebo s 28nm APU. Nový 14nm výrobní proces, který si v GlobalFoundries licencovali od Samsungu, byl nejdříve využit pro výrobu polovičaté generace grafických čipů Polaris a to pravé AMD slíbilo až na tento rok. Tyto sliby přitom zatím plní, protože už dnes si můžeme vyzkoušet nejvýkonnějšího dostupného zástupce generace Ryzen a za pár měsíců mají následovat grafické karty s čipy Vega, čili konečně už 14nm hi-end od AMD. Poprvé po mnoha letech tak AMD bude mít v rukách ucelenou platformu, která bude patřit k tomu nejlepšímu, co je v desktopovém segmentu dostupné a ještě tento rok můžeme očekávat také první APU s jádry Zen i mobilní procesory Ryzen. Čili vskutku: AMD je zpět a zatím se jen rozjíždí, jak nám firma sdělovala v minulých týdnech.
Modul architektury Bulldozer
Jim Keller svou práci v AMD dokončil už v roce 2015, takže opět odešel, ale zanechal návrh nové moderní vícejádrové architektury, jež měla umožnit výrobu levných a výkonných procesorů. AMD tak zcela opustí odkaz architektury Bulldozer, která se neukázala jako příliš úspěšná a vyčítáno jí bylo především to, že nestaví na opravdu samostatných jádrech, ale na dvoujádrových modulech se sdílenými částmi jako FPU. To bylo dokonce napadeno u soudu jako klamání spotřebitele. Architektura Zen to napravuje a zavádí nové pojetí modulů v procesorech AMD. Jde již o čtyřjádrové, které však mezi sebou nesdílejí nic jiného než cache 3. úrovně (L3 cache), a to rovnou 8 MB.
Diagram jednoho jádra Ryzen
Ještě na konci minulého roku jsme se dozvěděli, že AMD vyšle na trh procesory s obchodní značkou Ryzen a půjde o čipy vyráběné 14nm technologií FinFET. Už tehdy bylo jasné, že půjde o procesory s až 8 fyzickými jádry a dalšími osmi logickými (konfigurace 8C/16T), které budou taktovány na 3,4 a více gigahertz, budou mít k dispozici celkově až 20 MB paměti cache a budou odemčené a vybavené technologií XFR pro automatické přetaktování nad rámec specifikací.
Vypadalo to velice dobře, ale tehdy ještě byla namístě zdrženlivost a opatrnost, ovšem s příchodem února se informace o generaci Ryzen začaly valit ve velkém a byly velice povzbuzující. Už jen třeba to, že namísto slibovaného 40% nárůstu IPC (Instructions Per Clock) oproti procesorům Excavator to je nakonec 52 %.
Nyní se však už můžeme podívat na to, jaké představení si AMD pro novináře připravilo těsně před vypuštěním procesorů na trh.
