Devátá planeta, která by měla obíhat na vysoce eliptické dráze kolem Slunce, a to daleko za ostatními osmi planetami, astronomům stále uniká. Ovšem nemusela by na dlouho, neboť ji hledá mnoho astronomů, a ti nyní ohlásili pokrok ve svém snažení.
Skupina vědců z Australian National University ohlásila, že našla čtyři objekty v průběhu prohlížení snímků pořízených pomocí zařízení SkyMapper Southern Sky Survey. První dva jsou již známé planetky Chiron a Comacina, třetí je s vysokou pravděpodobností asteroid a v případě posledního si nejsou jisti.
odhadovaná dráha deváté planety
V minulém roce se ozval astronom Mike Brown a astrofyzik Konstantin Batygin z Caltechu, kteří ohlásili důkazy o velké deváté planetě obíhající velice daleko od Slunce na eliptické dráze, a to jednou za dlouhých 20.000 let. Ta má totiž svou gravitací působit na několik objektů v Kuiperově pásu.
Právě velká vzdálenost od Slunce je hlavní problém, který znesnadňuje nalezení této potenciální planety, a to i s využitím těch nejlepších dostupných teleskopů. Samotný Brown využívá teleskop Subaru patřící National Astronomical Observatory z Mauna Kea, ale uvědomuje si, že to je běh na dlouhou trať. Proto zveřejnil dosavadní závěry svých pozorování, aby přiměl ostatní astronomy ke spolupráci a na toto volání se ozvali i Australané. Právě díky nim může být pokryt i výhled z jižní zemské hemisféry, ale vedle toho je tu i na 60 tisíc spolupracujících lidí z řad amatérů. Oni samotní už stačil najít přes 4 miliony objektů a zatím se jen rozjíždějí.
A proč jsme vůbec zmiňovali ony čtyři nedávno nalezené objekty, když je vysoce nepravděpodobný, že ten zbývající dosud neidentifikovaný by mohl být 9. planeta? Jednak jde o to, že veřejný projekt pro hledání 9. planety byl nyní díky Australanům obohacen o data z SkyMapper Southern Sky Survey a pak jde i o ukázku toho, že metoda Australanů dokáže zachytit malé objekty obíhající daleko od Slunce. Předpokládá se totiž, že hledaná planeta není v periheliu či blízko něj, čili v místě dráhy nejblíže u Slunce, neboť to by se její gravitace projevila na telemetrii sondy Cassini. Spíše je tak zrovna v aféliu, což znamená, že je od nás daleko a především na ni dopadá méně slunečního světla, takže je i přes svou předpokládanou hmotnost deseti Zemí velmi mdlá, a to s předpokládanou magnitudou 22.
Pro srovnání, Slunce má magnitudu -27, Venuše -5 a i Pluto má 14. Brown přitom již prohlédl všechna místa předpokládané dráhy 9. planety hledaje objekty s magnitudou až 19, takže nyní je na čase hledat ještě slaběji svítící body. Astronomové se chtějí dostat právě až na magnitudu 22, a to pomocí techniky vrstvení, kdy se pořídí více snímků stejného místa, které se pak zkombinují do jednoho. Právě tato metoda by měla nakonec devátou planetu dostat z hypotéz do reálného světa, pokud tam někde skutečně je.
Brown a Batygin předpokládají, že bychom měli mít jasno už za několik málo let, co způsobuje takový rozruch mezi transneptunickými objekty. Nejlepší na tom pak je, že se do tohoto
s využitím dat Sky Mapperu, a to s požehnáním původního týmu Planet Nine. Brown by sice velice rád našel devátou planetu osobně, ale zároveň říká, že ještě lepší příběh bude, když ji najde amatérský účastník tohoto programu.
Zdroj:
