Seznam kapitol
V minulém díle jsme pokračovali v popisu menu Advanced Chipset Features. Dnes v tom sice budeme pokračovat, ale vezmeme na paškál konfiguraci datových sběrnic. Znáte zkratky ISA, AGP, PCI nebo PCI Express?
PCI Express (známá též jako 3GIO = 3rd Generation I/O) představuje nejmodernější typ sběrnice, jaký se dnes v počítačích běžných uživatelů používá a jakožto takový plně vychází ze svého předchůdce PCI. Hlavním rozdílem je však použití modernější a účinnější sériové komunikace zajišťující vysokou datovou propustnost. Typů PCI Express slotů existuje opět několik, přičemž každý má svoji specifickou velikost, propustnost, ale i jiný počet linek. Pro grafickou kartu je pak využíváno nejvýkonnějších PCI-E x8 a x16 s přenosovými rychlostmi 1,6 a 3,2 GBps (resp. 3,2 a 6,4 GBps obousměrně).
V lednu roku 2007 byl navíc představen pokračovatel dosavadní PCI Express sběrnice v1.1 - PCI-E 2.0, který je s původní verzí navíc plně zpětně kompatibilní. Zdvojnásobena byla datová šířka pásma a představen byl také úplně nový typ slotu PCI-E x32. Více si můžete přečíst v našem článku
Technologie: Sběrnice PCI Express
.
Opět SATA řadič, tentokrát však v provedení pro sběrnici PCI Express x1
PCI Express v BIOSu?
Stejně jako ostatní sběrnice je možno i tuto v BIOSu jistým způsobem konfigurovat. Za všechny konfigurační položky zmiňme alespoň volbu
PCI Express Burn-in Mode
, která nám umožní nastavit takt sběrnice, na kterém tato poběží. Necháme-li zde tak nastaveno výchozí nastavení (Default), bude takt nezměněný, tedy přesně podle specifikací. Nastavení ale můžeme změnit, a tím vlastně sběrnici přetaktovat - postačí nám v tomto řádku jednoduše zadat vyšší hodnotu systémového taktu.
Pozn.:
I zde ale platí, abyste systém po přetaktování raději pořádně otestovali, zda je stabilní a pokud by nebyl, bylo by třeba přetaktování snížit, či v nejhorším případě úplně vypnout.
Pro další zvýšení výkonu lze použít také technologii
Robust Graphics Booster (R. G. B.)
, která byla vyvinuta ve vývojových laboratořích společnosti Gigabyte. Ta zajišťuje maximální vyladění grafického subsystému, přičemž k tomu není nutno použít žádných dalších systémových nástrojů či utilit. Zisk výkonu by pak měl být podle Gigabytu vidět na běhu všech DirectX 8 i DirectX 9 aplikacích. Vše, co je třeba udělat, je vyhledat stejně pojmenovaný řádek v BIOSu a zde si vybrat ze tří předpřipravených schémat. Tedy spíše ze dvou (Fast a Turbo), třetí totiž zastupuje výchozí a výrobcem doporučenou konfiguraci (Auto).
Logo společnosti Gigabyte - výrobce technologie Robust Graphics Booster
S PCI Express grafickými kartami můžeme začít používat také tzv. SLI zapojení, kdy budou dvě karty fyzické pracovat jako jedna, a to právě za účelem vyššího zisku výkonu. Nakolik je toto řešení vhodné do nasazení v praxi v současné době však nyní vynechme a podívejme se raději, co nám v souvislosti s tímto termínem nabízí samotný BIOS. Je to konfigurační řádek
SLI Broadcast Aperture
, který zajišťuje lepší spolupráci obou propojených karet včetně vylepšení jejich vzájemné komunikace.
Kompatibilitu grafických karet s PCI Express standardem 2.0 či 1.0 pro PCI-E x16 sloty pak můžeme stanovit v řádku
Port #02/03/11/12 High Speed Mode
, jehož nastavením na Disabled určíme, že všechny tyto sloty budou spolupracovat právě s druhým jmenovaným standardem.
Pozn.:
Krom jiného zde může být také volba, s jejíž pomocí lze nastavit frekvenci point-to-point propojení HyperTransport, a to někdy i včetně její šířky (položky
HyperTransport Frequency (K8<->NB HT Speed)
a
HyperTransport Width (K8<->NB HT Width)
. O tom ale více až v některém z dalších pokračování.
Tímto bychom ukončili povídání o obrazovce Advanced Chipset Features a příště již postoupíme ve výkladu BIOSu dále.
