Chlazení Pentia 4 se 140W: test chladičů pro overclockery

Chladím, chladíš, chladíme…

Trend vývoje desktopových počítačových sestav je jasný - vše směřuje k vyššímu výkonu, což je hlavně důsledek bouřlivého vývoje herního průmyslu, ale i rostoucích požadavků na přehrávání digitálního videa a dalších náročných činností. Čím vyšší výpočetní výkon, tím větší klade sestava nároky na elektrickou energii. Vzhledem k tomu, že ale nekoná téměř žádnou mechanickou práci, tak se 99% spotřeby přeměňuje na teplo. A to je kámen úrazu.

Obr. 1 - Chladící věže…

Přestože chlazení počítačové skříně jako celku hraje významnou roli, stále je největší důraz kladen na chlazení procesoru. V době, kdy se spotřeba přehoupla přes 100W, je tento problém velmi akutní a hledají se nová řešení odvádění tepla. Zároveň ale uživatelé požadují ticho. Proto jsme se rozhodli otestovat hned čtyři nové chladiče na platformě LGA775, která nemá daleko od litinových kamen.

Socket T / LGA775 - ideální "topení"

Abychom chladičům pořádně zatopili, vybrali jsme na testování současnou hi-endovou platformu Intel, totiž LGA775. Pokud sledujete náš web pravidelněji, jistě Vám neunikly články o spotřebě těchto nových procesorů. Přestože bylo napětí nového jádra Prescott díky 90nm výrobnímu procesu sníženo na 1,4V, proudové úniky způsobily nárůst spotřeby na obrovské hodnoty.

Pro příklad:

Pentium 4 "Prescott"

na patici Socket LGA775 spotřebuje na frekvencích 2,8GHz, 3,0GHz a 3,2GHz 78A proudu, což ústí ve spotřebu 100,8W. Modely

3,4GHz

a

3,6GHz

jsou na tom ještě hůře - proud vzrostl na

119A

a spotřeba na šílených

151,1W

! V našem testu ale využijeme jiný procesor - Pentium 4 Extreme Edition s jádrem Gallatin.

Obr. 2 - Patice Socket T se 775 piny
Klikněte pro zvětšení

Retenční mechanismus na patici LGA775 je trochu odlišný od všech předchozích řešení. Na základní desce se při koupi nenachází žádný retenční rámeček jako u Socketu 478 nebo 754/939, ale jen 4 otvory pro vlastní uchycení. Ty jsou umístěny do čtverce, ve kterém jsem středy děr od sebe vzdáleny 72mm. Samotné uchycení se liší chladič od chladiče, ale v podstatě se jedná o systém velmi šikovný. Ve specifikaci není ani zaznamenaná maximální hmotnost chladiče, což jistě výrobce potěší.

Testovací metodika

Jak jsem již zmínil výše, v našem testování jsme se snažili chladičům co nejvíce zatopit. Použili jsme k tomu procesor

Pentium 4 Extreme Edition 3,40GHz

(LGA775, 130nm, 512kB L2, 2MB L3 cache), jehož maximální spotřeba je přibližně

124W

. Aby toho nebylo málo, rozhodl jsem se jádro ještě o něco přetaktovat, takže testovací frekvence byla 3,60 GHz (17 x 212MHz). K tomu jsem lehce zvýšil voltáž na 1,65V, což má na spotřebu asi největší vliv (celkem odhadem kolem 140W).

Zbytek sestavy tvořila základní deska ASUS P5GD2 Premium (i915P, DDR2, PCI-E), zdroj Enermax EG485AX-VHB(W)SFM (485W, ATX12V v2.0) a pár dalších komponentů (pro recenzi chladičů nepodstatných). Board ASUS je kompletně pasivně chlazený, takže nerušil při posuzování hlučnosti chladičů. Testovalo se na stole ve vodorovné poloze.

Obr. 3 - Extreme Edition s extrémní spotřebou

Testovací metodika zůstala je ve srovnání s megatestem chladičů odlišná. Problém je totiž v tom, že základní software díky kterému jsem vytvářel grafy - Motherboard Monitor 5 - ukončil svůj vývoj. Protože se tak stalo již v červnu, nejsou nové čipsety pro LGA775 podporovány. Proto jsem použil jiný program -

SpeedFan

. Tím jsem zjišťoval teplotu v klidu a po několikaminutové zátěži (podrobnosti v části s testy).

Nyní se již můžeme podívat na jednotlivé testované modely (v abecedním pořádku).

Pozn.: Původně jsem chtěl do tohoto testu zařadit i chladič Thermaltake Tower112, ale protože se jedná o opravdový unikát, schoval jsem si ho na sólovou recenzi: Thermaltake Tower112 - chladící věž v praxi