Seznam kapitol
Skoro každý měsíc se na webu setkáte s aktualitou, která všechny nepřímo zve na další a další soutěž v přetaktování. Prakticky vždy se požaduje, abyste získali co nejvyšší bodový zisk v tom či onom testovacím programu, avšak v dnešní době toho není možné dosáhnout právě bez extrémního přetaktování.
Určitě už máte nastudovánu kupu informací a jste nažhavení do dalšího kroku. Nemotejme se tedy kolem horké kaše a pojďme na to. Hned v úvodu jsme se zmínili o speciálních pomůckách, které budete potřebovat a věřte, že jich není zrovna málo - na českém trhu se navíc těžko shánějí jako hotový celek, a tak budete muset improvizovat.
Chladicí blok
Hlavním prvkem, s kterým ale souvisí nespočet další věcí, je samotný chladicí blok a procesor. Ten se obvykle vyrábí z mědi nebo hliníku, kdy se obě řešení lehce odlišují a každé má své klady, ale také zápory. Jestliže nehledíte až tak na finance, zaměřte se čistě na měděný blok a v případě, kdy chcete něco ušetřit, sáhněte po hliníkovém řešení.
Blok Vojty z týmu HardOczech - hliníkový
Co je ale největším problémem? Tyto bloky se většinou běžně nevyrábějí - na světě existuje pouze jedna společnosti, která začala bloky vyrábět a prodávat čistě komerčně (v ČR lze sehnat například v e-shopu AlphaCool.cz), kdy jejich cena značně přesahuje domácí řešení. Druhou variantou je obrátit se na některého známého přetaktovače (například Kingpin), který svůj legendární blok Dragon F1 nabízí každému zájemci k odkoupení - počítejte ale s vysokou cenou a s dopravou z USA (cena se hravě přehoupne přes hranici 5000 Kč).
Poslední a v ČR nejčastěji používanou možností je "vlastnoruční" výroba celého bloku. Ta skýtá dva drobné problémy - nejprve je potřeba sehnat potřebný materiál a věřte, že hliníkový válec s průměrem kolem 6-7 cm a výškou přes 12 cm nekoupíte v běžném železářství nebo Hornbachu (o mědi nemluvě). S jistými známostmi nebo po delším hledání na internetu (případně lze obejít sběrny kovu, kde se sem tam dá něco odkoupit) ale zcela jistě uspějete a zbývá jen poslední část - nechat blok podle vlastního návrhu někde vyrobit. Nejlepší je pro toto využít CNC zařízení, jehož dostupnost je ale problematická. Jednodušší návrhy lze také relativně snadno nechat vyrobit i na frézce či soustruhu - při minimálních teplotách pohybujících se kolem -100 °C ale nehraje tento krok příliš velkou roli.
Vlastní návrh bloku přichystaného pro výrobu
Když jsme se bavili o kladech a záporech mědi a hliníku, podívejme se na ně hezky podrobně:
| Hliník | Měď |
| Výrazně nižší cena | Vysoká cena |
| Snazší dostupnost | Špatná dostupnost |
| Horší chladicí účinky | Nejlepší chladicí účinky |
| Nižší hmotnost | Vysoká hmotnost |
I když má hliník vyšší tepelnou kapacitu, je jeho hmotnost ve srovnání s mědí tak nízká, že výsledný chladicí účinek je stále nakloněn na stranu mědi. Při stejné konstrukci má měděný blok prakticky dvojnásobnou hmotnost a tím pádem si déle udrží "konstantní" teplotu a vy nemusíte tolik dolévat kapalný dusík.
Pokud uvažujete i o blocích pro grafické karty nebo čipové sady, pak je situace prakticky zcela totožná - bloky se liší jen svou konstrukcí, ale záležitosti kolem návrhu, výroby a shánění materiálu jsou zcela totožné.
Izolace
Nezbytnou součástí každého chladicího bloku je i jeho izolace. Ta má za úkol co nejvíce odizolovat doslova vymražený materiál od okolního prostředí, aby nedocházelo k jeho příliš rychlému ohřevu a tím i zbytečnému plýtvání chladicím médiem. Další důležitou vlastností izolace je ochrana - teploty klesající i pod hranici -100 °C mohou doslova spálit lidskou tkáň a způsobit tak velmi nepříjemná poranění - dobrá izolace vám zajistí, že povrch bloku bude možné bez zbytečných obav klidně uchopit do dlaně.
Teoreticky by pro tyto účely bylo možné použít jakýkoliv pěnový materiál v dostatečné tloušťce, ovšem prakticky vždy se používá speciální extrudovaný kaučuk. Tyto hmoty jsou známé pod názvem Armaflex nebo K-Flex (materiály jsou prakticky shodné), kdy v tloušťce přesahující 2 cm již máte zaručeno, že i při maximálním chlazení bude na povrchu izolace stále zcela bezpečná teplota.
Doporučujeme pořídit si izolaci přímo v podobě trubice, kterou pak na blok jednoduše nasunete a nemusíte řešit složité lepení pásů. Naopak pro izolaci základní desky a dalších součástí se vyplatí pořídit si materiál v podobě desky například v tloušťce 10-15 mm.
Montážní sada
V případě, kdy si blok navrhujete sami a nekupujete hotové řešení, musíte se podívat i po patřičné montážní sadě ke svému bloku. Jedná se o sadu šroubů, úchytných desek a podložek, které zajistí pevné spojení mezi chlazenou komponentou (procesor, jádro grafické karty, čipset...) a samotným chladicím blokem.
Montážní sada k výše zmíněnému hliníkovému bloku
Řešení je několik a z fotografie je vše jasně patrné. Zamyslete se hlavně nad tím, na jaké komponenty budete chtít chladicí blok umístit a jaké jsou rozteče a průměry děr na šrouby. Ty se zpravidla liší u každého typu patice pro procesor nebo u různých výrobců grafických karet (ATI × nVidia).
