Po objevení planety Proxima b v obyvatelném pásmu hvězdy Proxima Centauri se vědci neustále dohadují o tom, zda se na ní vůbec mohl vyvinout život. Nová zpráva vypovídá v jeho neprospěch a může prý za to typická vlastnost červených trpaslíků.
Odměníme každého! Vyplňte komunitní průzkum a získejte luxusní ceny
Kdo jste, na čem a co hrajete, jaký obsah konzumujete a jaký vztah máte k AI? Věnujte nám pár minut a jako dárek za vyplnění získáte slevu na nákup a šanci získat také další luxusní ceny.
Po objevení Proximy b, nám nejbližší exoplanety, se objevilo několik projektů, které si kladou za cíl tuto planetu co nejlépe prozkoumat. Jde třeba o
, dále o Pale Red Dot nebo o spolupráci meiz ESO a Breakthough Starshot. My ale budeme mluvit o něčem jiném. Proxima b je sice v obyvatelném pásmu, ale to automaticky neznamená, že na ní může být život. Tím je řečeno pouze to, že se planeta nachází ve vhodné vzdálenosti od své hvězdy s ohledem na to, aby na ní mohla existovat voda v kapalném skupenství. Jenomže tato konkrétní hvězda patří mezi červené trpaslíky a s nimi to je dle varovných slov vědců z NASA těžké. Nová zpráva z Goddardova vesmírného centra tak popisuje, že Proxima b by dle provedené studie rozhodně nemusela být obyvatelný svět, jak bychom si mohli myslet, neboť její hvězda již už dávno mohla zcela zbavit atmosféry.
Červený trpaslík působí jako poměrně klidná hvězda, ale tou se stane až po nějaké době svého vývoje. Jejich mládí je velice bouřlivé a projevuje se masivními výtrysky koronární hmoty a slunečními erupcemi, které můžeme svými vesmírnými teleskopy pozorovat i my. Vladimir Airapetian, vedoucí zmíněné studie, udává, že Proxima b nejspíše nebyla výjimkou. Planeta musí být u nich 10 až 20x blíže než my od Slunce, aby se nacházela v obyvatelné zóně, přičemž mladý červený trpaslík ji tak může zasahovat rentgenovým a extrémně ultrafialovým (XUV) zářením v častých supererupcích.
XUV se nachází na pomezí UV a rentgenového záření a je schopné ionizovat lehké prvky, jako je vodík, ale i některé těžší jako uhlík, dusík a kyslík, které jsou nezbytné pro vývoj života, jaký známe. Je to ale špatné především pro tvorbu i pouhé udržení atmosféry na planetě, neboť takové XUV záření ze supererupce může ionizovat atomy, čímž se rozpadnou na nabité částice, které odletí pryč do vesmíru.
Jak se píše ve zprávě: "Během ionizace XUV záření zasáhne atomy a zbaví je elektronů. Ty jsou mnohem lehčí, než nově vytvořené ionty, takže mnohem snadněji uniknou gravitaci planety a putují do vesmíru. Protiklady se přitom přitahují, takže čím více záporně nabitých elektronů se tvoří, tím silnější je energie nábojové separace, která tahá z atmosféry pryč i kladně nabité ionty. Tento proces se označuje jako únik iontů".
Z toho vyplývá, že už před mnoha lety mohla Proxima Centauri zcela zbavit Proximu b atmosféry, což by znemožnilo vývoj života (alespoň toho dle našich představ). Taková planeta by pochopitelně byla i velice těžko obyvatelná i pro potenciální návštěvníky. Tato studie ale přeci jen přinesla něco pozitivního. Dle Airapetiana alespoň astronomové lépe rozumí tomu, které typy hvězd jsou k vývoji života přívětivé a které ne. Dalo by se říci, že prostě můžeme hledat planetu poblíž žlutého trpaslíka spektrálního typu G-V, jakým je i naše Slunce. Ovšem takový pochopitelně nemusí být jediný vhodný.
Zdroj:
