Vývoj lithiových akumulátorů se ubírá i směrem bezanodových variant. Jednu takovou vyvíjejí v Jižní Koreji. Má excelentní objemovou hustotu, ale životnost není moc dobrá.
Jedna z mnoha větví vývoje lithiových akumulátorů je směrem k těm bez anody. V jejich případě zde není anoda tak, jak ji běžně známe např. v případě grafitového materiálu, ale dynamicky vzniká a zaniká během nabíjení a vybíjení u kolektorů. Poněvadž anoda takto vzniká jen z lithiových iontů, ušetří se místo i hmotnost v akumulátoru, což vede k vyšší energetické hustotě, a to hmotnostní i objemové.
Vědci z institutů POSTECH a KAIST v Jižní Koreji nedávno v laboratořích vytvořili akumulátory, které využívají tohoto principu, nicméně dopomohli si polymerovými strukturami s rovnoměrně distribuovaným stříbrem, díky čemuž je lépe možné korigovat umístění lithia ve vznikající anodě.
Výsledkem byl článek, který dosahoval vysoké hmotnostní energetické hustoty 346,7 Wh/kg, což je více, než co je dnes běžné v elektromobilech (obvykle do cca 300 Wh/kg) a na úrovni toho nejlepšího dostupného (360 Wh/kg ve vozech NIO, i když tady už byla výroba kvůli nezájmu ukončena).
Zajímavější je tady ale objemová energetická hustota. Ta se u dobrých článků obvykle pohybuje okolo 650-750 Wh/l a nad hodnotu 800 Wh/l míří spíše ty, které se v dohledné době dostanou do výroby. V tomto případě ale bylo dosaženo opravdu velmi vysoké hodnoty 1270,7 Wh/l. To už by 100kWh akumulátor měl v článcích necelých 79 litrů a 288 kg (celý akumulátor by byl pochopitelně objemnější a těžší).
Tedy je pochopitelně nutné poukázat na to, že jde o první laboratorní výsledky, tedy úplně rané fáze vývoje, což by v případě, že by se nakonec dostal do výroby, mohlo znamenat klidně ještě dalších 10 let. Ostatně naměřená životnost ukazuje, že taková baterie by zatím neměla šanci na úspěch. Po pouhých 100 cyklech totiž kapacita klesla na 81,9 % té původní. A to je příliš málo.
