V oblasti počítačů je éra zobrazovacích zařízení na bázi katodové trubice za námi a v dnešním digitálním světě se častěji setkáváme s displeji z tekutých krystalů. S touto obměnou úzce souvisí i formát obrazu chcete-li poměr stran. V tomto ohledu se proto dnes podíváme trochu do minulosti, a také si povíme o fenoménu jménem widescreen.
Nejen na internetu můžete nalézt dostatek témat o principech
a
monitorů, ale to bych v dnešním příspěvku rozebírat nechtěl. Najdete i mnoho rad a návodů, které vám říkají, jaký typ zařízení, respektive panelu, je pro vás nejvhodnější a jak máte postupovat při jeho výběru či koupi. Celkově vzato jde o velmi mnoho stručných informací.
Prostřednictvím tohoto článku nahlédneme do minulosti zobrazovacích zařízení a řekneme si pár základních věcí týkajících se formátu obrazu. S tím souvisí i pojem widescreen, ke kterému bych v závěru rád uvedl pár poznatků včetně obrazového komentáře.
Jak to všechno začalo: krátké ohlédnutí
Klasický monitor byl a je označován za nejdůležitější výstupní zařízení počítače. Princip jeho funkce úzce souvisí s oblastí televizní techniky respektive s televizní obrazovkou. Z historie je to především
Braunova trubice
z roku 1897, kdy byla vynalezena. Po mnoha letech vývoje dospělo provedení do stavu vakuového displeje typu CRT. Jeho obsahem jsou tři elektronové trysky, stínící maska a skleněná obrazovka zevnitř pokrytá oddělenými červeně, zeleně a modře fosforeskujícími body (luminofory). Uspořádání trysek bylo realizováno do trojúhelníka nebo do jedné roviny. Především se jedná o typ obrazovky
Delta
(luminofory uspořádány do tvaru trojúhelníku),
Inline
(luminofory jsou naneseny v řadě vedle sebe) a
Trinitron
(svislé nepřerušované pásy v pořadí zleva červená, zelená, modrá). Rozdíl mezi posledními dvěma je v horizontálních oddělovačích - trinitron jich nevyužívá.
Kdybych se měl zamyslet nad vlastnostmi jednotlivých řešení, tak u klasických CRTéček (Delta uspořádání) je nevýhoda v deformaci obrazu v jeho okrajích. Zobrazovače s aperturní mřížkou (Trinitron od Sony a Diamondtron od Mitsubishi) patří do kategorie plochých. Maska je vytvořena ze svislých drátků, zpevněných dvěma příčnými. Výhodami jsou vyšší jas a kontrast bez ztráty ostrosti. Nevýhodou je naopak měkkost masky, která tak snáze podléhá deformacím. Zmíním ještě pojem
CromaClear
(štěrbinová maska). S ní se bylo možné setkat u hybridní obrazovky od NECu. Jedná se o kombinaci trinitronového obrazu s osvědčenou trvanlivostí invarové obrazovky s bodovou maskou.
Od svých počátků se jejich parametry neustále zlepšovaly, ale určité charakteristické rysy zůstávají. Bývají objemné, těžké a tvarově ne moc přitažlivé, navíc mají vyšší spotřebu elektrické energie. Dalšími neduhy, s kterými se CRTéčka potýkají, mohou být vysoká hodnota elektromagnetického záření a citlivost na okolní elektromagnetická pole. Co se týká plochých obrazovek, nechci zde rozebírat technologii LCD, protože této problematice se věnuje samostatný článek
.
Jen bych zmínil, že kolem roku 1950 spatřila světlo světa mikroskopická teorie tekutých krystalů a teorie kontinua pro statické a dynamické systémy. Následně v roce 1963 pan Richard Williams, vědec a výzkumník z Radio Corporation of America (Thomson Multimedia), objevil, že světlo procházející tenkou vrstvou tekutých krystalů je ohýbáno podle krystalické struktury. O pět let později pak společně s kolegou Georgem Heilmaierem uvedli první experimentální displej z tekutých krystalů. Jeho komerční využití se pak datuje od roku 1983, kdy se na trhu objevil laptop Gavilan SC, jenž jako první obsahoval LCD displej (400×64 pixelů).
- Gavilan SC s LCD panelem 400 x 64 pixelů -
Jde o zobrazovací systém s nízkou spotřebou elektrické energie, malými rozměry a velkou odolností proti vnějšímu rušení elektromagnetickým polem. Svého rozšíření se dočkal díky masovější výrobě notebooků a projekční techniky v průběhu 90. let. Podrobnější výklad o vývoji technologie tekutých krystalů je zpracován v článku
Tekuté krystaly - Jak to všechno začalo?
.
Obrazovka, rozlišení a formát obrazu
S obrazovkou a jejím rozlišením úzce souvisí pojem obrazový bod, chcete-li
(Picture Element). Jedná se o nejmenší jednotku rastrové grafiky a v našem případě představuje jeden svítící bod na monitoru. Společně s ostatními tvoří čtvercovou síť, v které lze každý takovýto pixel podle jeho souřadnic jednoznačně identifikovat. U barevných obrazovek se každý element skládá ze tří svítících obrazců odpovídajících červené, modré a zelené barvě.
Je zřejmé, že čím větší je počet obrazových bodů (v řádku a ve sloupci), tím větší množství informací monitor zobrazí. LCD obrazovky na rozdíl od CRT mají tzv. nativní rozlišení – počet fyzických pixelů je pevně vázaný na použité rozlišení. Jeho změna vede k mírné deformaci obrazu. Do tabulky níže jsem zpracoval doporučené nativní rozlišení k úhlopříčce LCD monitoru včetně doplňujících parametrů.
Standard | Rozlišení | Úhlopříčka | Rozteč (mm) | Poměr stran | |||
Zkratka | Popis | Šířka (bod) | Výška (bod) | (palec) | (cm) | ||
XGA | Extended Graphics Array | 1024 | 768 | 15 | 38 | 0,297 | 4:3 |
SXGA | Super XGA | 1280 | 1024 | 17 | 43 | 0,264 | 5:4 |
SXGA | Super XGA | 1280 | 1024 | 19 | 48 | 0,294 | 5:4 |
WXGA+ | Widescreen XGA + | 1440 | 900 | 19 | 48 | 0,283 | 16:10 |
WSXGA+ | Widescreen Super XGA + | 1680 | 1050 | 19 | 48 | 0,230 | 16:10 |
SXGA+ | Super XGA + | 1400 | 1050 | 20 | 51 | 0,292 | 4:3 |
WSXGA+ | Widescreen Super XGA + | 1680 | 1050 | 20 | 51 | 0,258 | 16:10 |
UXGA | Ultra XGA | 1600 | 1200 | 20 | 51 | 0,255 | 4:3 |
WSXGA+ | Widescreen Super XGA + | 1680 | 1050 | 21 | 53 | 0,270 | 16:10 |
UXGA | Ultra XGA | 1600 | 1200 | 21 | 53 | 0,294 | 4:3 |
WSXGA+ | Widescreen Super XGA + | 1680 | 1050 | 22 | 56 | 0,282 | 16:10 |
WUXGA | Widescreen Ultra XGA | 1920 | 1200 | 23 | 58 | 0,258 | 16:10 |
WUXGA | Widescreen Ultra XGA | 1920 | 1200 | 24 | 61 | 0,270 | 16:10 |
WUXGA | Widescreen Ultra XGA | 1920 | 1200 | 26 | 66 | 0,287 | 16:10 |
WQXGA | Widescreen Quad XGA | 2560 | 1600 | 30 | 76 | 0,250 | 16:10 |
Možná se někteří z vás mohou ptát, proč například 17" (43 cm) a 19" (48 cm) panely mohou mít stejné nativní rozlišení? Rozdíl je ve velikosti jednoho pixelu. Jak je zřejmé z tabulky, u panelu s úhlopříčkou 17" se jedná o číslo 0,264 mm, zatímco u 19" o 0,294 mm (větší hodnota znamená snazší čitelnost výsledného obrazu).
Od rozlišení se dostáváme k formátu obrazu nebo-li poměru jeho stran. Původní obrazovky mají od počátků standardizovaného televizního vysílání poměr stran 4:3 (1,33:1), a to z důvodu nenáročné výrobní technologie. Přispěl k tomu také fakt, že obrazové vnímání člověka má větší záběr v horizontálním směru než ve vertikálním. Proto není poměr stanoven jedna k jedné, ale je více do šířky. V případě běžných desktopových monitorů se můžeme setkat u starších kousků se zmiňovaným poměrem obrazu 4:3, obvyklejší je však 5:4, jímž je reprezentováno rozlišení 1280×1024.
Doslova fenoménem je v dnešní době širokoúhlé zobrazení nazývané
widescreen
. Kde se vzalo? Nejspíše z kin, kde nebylo problémem poměr stran měnit. Běžně můžeme pozorovat označení
16:9
či
16:10
. Jaký je mezi nimi rozdíl? S prvním uvedeným se můžeme setkat třeba u filmů na DVD a Blu-ray nosičích. Druhý vyjadřuje širokoúhlý formát obrazu pro CRT a LCD monitory a používá se, protože je pro běžnou práci daleko vhodnější než 16:9 (např. 19" obrazovka s rozlišením 1366×768 respektive 24" s 1920×1080 pixelů), který se může zdát úzký.
A jak zjistím, že monitor je skutečně širokoúhlý? Nevím jak vy, ale já jsem se osobně setkal s tím, že prodejce uvedl u LCD panelu s poměrem stran 5:4 přívlastek "wide" a nabízel ho tak kupujícím. Řada z vás se může nyní pousmát, ale bohužel se najdou tací, kteří tohle provozují (pokud se tedy nejedná jen o chybu v popisu). Člověk neznalý věci může naletět. Důležité je v tomhle ohledu, v jakém rozlišení panel pracuje. Jde o poměr počtu pixelů ve vodorovném a svislém směru (1280/1024 odpovídá poměru 5:4, 1680/1050 odpovídá poměru 16:10, tedy widescreenu).
Jsou širokoúhlé jen LCD panely? V drtivé většině případů ano, ale z minulosti mohu uvést jednu specialitku, jíž je CRT model od společnosti Sony s označením GDM-FW900. Jeho podobu můžete vidět na přiloženém obrázku. Disponuje maximálním rozlišením 2304×1440 s roztečí 0,230 milimetrů a spotřebou cca 170 W.
- Sony 24" GDM-FW900 -
Widescreen: ano či ne?
Tohle je dost složitá otázka a záleží na vkusu každého z vás. V neposlední řadě je nutné si uvědomit, k čemu všemu bude monitor sloužit a kolik do něj chceme investovat finančních prostředků. Širokoúhlé monitory se výborně hodí pro sledování filmů, kde najdou své zastoupení 24" panely s rozlišením 1920×1200 případně levnější 22" (1680×1050).
Opomenout bych neměl ani hráčské povahy, u kterých můžeme často vídat již zmíněné 22" varianty. V případě počítačových her je widescreen zdrojem většího počtu polygonů v právě probíhající scéně, což přináší určité výhody. Například to, že vidíte svého spoluhráče či nepřítele dříve, než při klasickém zobrazení.
Alternativou pro ty méně movité může být 19" displej s rozlišením 1680×1050. Kdo by si myslel, že větší znamená lepší, mýlil by se. Aby obraz vypadal dobře, je třeba využívat výhradně nativního rozlišení, a to je u monitorů s úhlopříčkou 24" a více už příliš vysoké a jen málokterá grafická karta jej v 3D režimu utáhne se slušným počtem snímků za sekundu.
Co se týká widescreenů a práce, jsou v menších úhlopříčkách než 22" dost nevyhovující. Na kancelářské psaní ve Wordu či OpenOffice bych doporučil zaběhnutý 19" model s poměrem obrazu 5:4 a rozlišením 1280×1024. Situace je jiná v případě, že se člověk zabývá například projekční činností, typografií nebo třeba grafikou. Zde bych se nebál sáhnout po 30" modelech. Jak jsem slíbil na začátku, poslední obrázek se týká využití plochy monitoru a poměru stran v závislosti na použitém rozhraní.
- Plocha monitoru a poměr stran v závislosti na použitém rozlišení -
Ještě by se dalo pohovořit o možnosti více menších zobrazovacích zařízení v porovnání s jedním velkým (tomu se věnoval článek
), spotřebě elektrické energie nebo o specialitkách některých dražších modelů, jako je funkce pivot. Vše je individuální záležitost, a je tedy jen na vás samotných, co preferujete a na co jste zvyklí. V rámci diskuse pod článkem se můžete k této problematice vyjádřit a uvést čemu a proč dáváte přednost.
