Společnost SGI vypustila do světa zajímavou zprávu, která hovoří o vědcích z Univerzity v Montrealu (UdM), kteří využili systém SGI Altix k modelování "srdce budoucnosti". K vytvoření zatím nejdetailnějšího modelu využili 1,2 TB sdílené paměti Altixu, která jim posloužila pro celkem 2 miliardy modelových prvků (TZ nesprávně mluví o 2 biliónech). Model UdM je tak podstatně detailnější než předešlá verze. Za vším stojí především Dr. Mark Potse a Dr. Alain Vinet, kteří využívají systém SGI Altix 4700, pro nějž vytvořili elektrokardiografický (ECG) kód pro spočítání modelu srdce. Tento kód byl napsán ještě na starším SGI systému a v roce 2003 přeportovát pro Linuxové prostředí. Ze 120 miliónů bodů se tak mohly stát 2 miliardy. „Používali jsme tento kód pro náš výzkum a ve skutečnosti jsme jej dále nerozvíjeli, ale po úspěšném pokusu přemýšlím o dalším zlepšení modelu, o jeho zvětšení a detailnějším zpracování, abychom tak obsáhli i další nemoci, se kterými jsme dříve nemohli pracovat,“ uvedl Dr. Potse,
Společnost SGI vypustila do světa zajímavou zprávu, která hovoří o vědcích z Univerzity v Montrealu (UdM), kteří využili systém SGI Altix k modelování "srdce budoucnosti". K vytvoření zatím nejdetailnějšího modelu využili 1,2 TB sdílené paměti Altixu, která jim posloužila pro celkem 2 miliardy modelových prvků (TZ nesprávně mluví o 2 biliónech). Model UdM je tak podstatně detailnější než předešlá verze.
Za vším stojí především Dr. Mark Potse a Dr. Alain Vinet, kteří využívají systém SGI Altix 4700, pro nějž vytvořili elektrokardiografický (ECG) kód pro spočítání modelu srdce. Tento kód byl napsán ještě na starším SGI systému a v roce 2003 přeportovát pro Linuxové prostředí. Ze 120 miliónů bodů se tak mohly stát 2 miliardy.
„Používali jsme tento kód pro náš výzkum a ve skutečnosti jsme jej dále nerozvíjeli, ale po úspěšném pokusu přemýšlím o dalším zlepšení modelu, o jeho zvětšení a detailnějším zpracování, abychom tak obsáhli i další nemoci, se kterými jsme dříve nemohli pracovat,“
uvedl Dr. Potse, jenž na svém modelu simuloval 5 ms aktivace ve tkáňovém bloku, což zahrnovalo systém 2 miliard rovnic, který se řešil více než desetkrát. Test přesto trval jen asi dvě hodiny a následná simulace plného tlukotu srdce by zabrala 2 týdny, ale na tak dlouho si doktoři nemohou celý systém vyhradit. Úspěch v tomto oboru by však mohl znamenat stanovování časnějších diagnóz a zlomové objevy ve způsobech léčby nemocí srdce. Tam zapadají také dědičné nemoci jako syndrom náhlého úmrtí nebo LQT syndrom.
Zdroj: TZ
