Seznam kapitol
Už je tady! Athlony 64 dorazily a vzaly si s sebou i velké bratříčky Athlony 64 FX. My se dnes podíváme, co jsou tyto nové procesory zač a zaměříme se především na to, co nového pozitivního (a případně i negativního) mohou nabídnout. Novinek není málo.
Čipové sady
Protože Athlon 64, Athlon 64 FX a i Opteron jsou co se týče připojení čipové sady stejné procesory - používají 16 bit HyperTransport na reálné frekvenci 800 MHz (efektivně 1.6 GHz) s propustností 3.2 GB/s každým směrem - jsou pro ně dostupné také zcela stejné čipové sady. Přesněji řečeno již jen south bridge, AGP bridge a případné další čipy - řadič pamětí, základ každého současného čipsetu, není potřeba.
Jmenovitě budou pro tyto procesory dostupné čipsety nVidia nForce 3, VIA K8T800, AMD 8000, ALi M1687 + M1583 a v budoucnu další. Více se o nich můžete dočíst ve Zdeňkově povídání o Opteronu
.
Heat Spreader a chladič
Po vzoru procesorů Intelu je na desktopové a serverové čipy nově umístěn rozptylovač tepla - Integrated Heat Spreader. Ten má usnadnit odvod tepla z čipu procesoru a zároveň ho chránit před mechanickým poškozením. To mnohým uživatelům současných procesorů od AMD hodně scházelo. V případě čipů od AMD budou mít Heat Spreader všechny nové procesory vyjma mobilních.
klikněte pro zvětšení
Pro spokojenost uživatelů šlo AMD dále - nové jsou i chladiče. Namísto limitu 300 gramů, jak tomu bylo u procesorů Athlon XP, je nyní limit 450 gramů a nový je i způsob uchycení. Chladič se nově uchycuje k ohrádce, která je okolo socketu. Tato ohrádka by na první pohled mohla připomínat uchycení chladiče pro procesory Intel Pentium 4, ale je zde pár důležitých rozdílů.
Především, chladič se stejně jako dříve upevňuje na tři zoubky po obou stranách. Ale tyto zoubky jsou nyní mnohem větší a působí celkově pevnějším dojmem. To by také mělo zamezit problémům s jejich ulomení a následném znehodnocení celé desky nebo procesoru. Na zoubky se upevňuje chladič se sponou podobnou chladičům pro socket A. Tato spona vyvolává tlak na čip a tím udržuje minimální vzdálenost chladiče a procesoru. Aby nedošlo k prohýbání desky, je zespodu deska zpevněna.
Postup uchycení chladiče je následující: chladič se nasadí na procesor a jeho spona se velmi jednoduše a bez odporu přichytí na tři zoubky na každé straně. Následně se otočí upínací páčkou o 120° a ta se zacvakne na čtvrtý zoubek po straně. Tím vznikne přítlak a chladič je upevněn. Celý čas potřebný pro instalaci by neměl přesáhnout minutu, maximálně dvě.
Výhodou řešení je velká nosnost, snadná instalace a možnost použití větráků větších než u Pentia 4 (tam je limit kolem 70 mm v průměru kvůli upínacím páčkám). Nevýhodou je naopak závislost na jedné páčce, pokud tato praskne, chladič nebude mít přítlak a procesor se patrně vypne kvůli přehřátí. Druhou nevýhodou je samotná spona vedená přes střed chladiče - není tak možné mít v místě vedení spony žebra (mimo jiné také přímo nad středem procesoru) a chladit tak části nejblíže procesoru - např. pomocí větráku Y.S. Tech TMD (Tip Magnetic Driving) Fan.
Nutno ovšem podotknout, že vzhledem k použité ohrádce je možné její výměnou použít jiný systém upínání.
