Seznam kapitol
Dalším SSD, které se nám dostalo do testu, je herní model WD_Black D30. Ten je určen především pro hráče s herními konzolemi, jejichž kapacita hlavního úložiště nemusí vždy dostačovat. Využít ho ale mohou i hráči na PC. Jaké toto SSD bude?
Testování začneme syntetickými benchmarky. Jejich výsledky by se měly pohybovat blízko papírovým hodnotám. Ve všech případech byl použit výchozí režim práce s externím úložištěm z Windows, tedy nastavení pro "rychlé odebrání". Dá se předpokládat, že ho takto bude využívat většina uživatelů, a výsledky v prostředí Windows byly u několika ověřovacích testovacích scénářů v podstatě totožné jako u režimu "lepší výkon".
CrystalDiskMark
Toto je příjemné překvapení, WD_Black D30 dokonce překonal papírové specifikace a nabídl sekvenční čtení téměř 935 MB/s. V případě zápisu to už bylo trochu slabší, ale 839 MB/s je také velmi slušná hodnota.
Rychlosti tedy rozhodně nejsou špatné, byť se nejedná o nejrychlejší externí SSD pro dané rozhraní. Působí sice trochu zvláštně, že stylovka My Passport překonává herní model, nicméně na základě specifikací by tomu ani nemělo být jinak.
AS SSD Benchmark
Když se podíváme na výsledky testu s 1 GB a 10 GB, nevidíme v sekvenčním zápisu žádné výraznější rozdíly. Rychlost zápisu se v obou případech pohybuje těsně pod 850 MB/s, u zápisu pak těsně pod 790 MB/s.
Pořadí se tu nemění, WD_Black D30 je opět o trochu pomalejší než My Passport SSD. I tak je to ale na externí SSD solidní výsledek.
ATTO Disk Benchmark
Naměřené hodnoty jsou dle očekávání a vidíme tu tradičně slabé výsledky při práci s malými bloky (pod 15 MB/s), což se postupně s jejich zvětšováním zvyšuje a od 128 kB jsme v podstatě na maximu. Čtení kulminuje hodnotou 893 MB/s (od 128kB bloků se drží nad 890 MB/s) a u zápisu je to pak 806 MB/s. Potvrzuje tak předchozí měření.
Zatímco u malých bloků jsou výsledky hodně srovnatelné, s postupným navyšováním se rozdíl mezi starším SSD a novějšími WD začíná více ukazovat. D30 nicméně na svém 10Gbps rozhraní nepatří k úplné špičce.
H2testw
Pokračovat budeme benchmarkem h2testw, který zaplní celé SSD gigabajtovými soubory a je výrazně lepším ukazatelem skutečného výkonu SSD.
Najednou se dostáváme k podstatně menším číslům. Do cca 12-13 GB si disk drží zapisovací rychlost dost vysoko (lehce přes 600 MB/s), nicméně po překonání této hranice rychlost výrazně spadne a průměr na celý 1TB je 225 MB/s. To je přesně čtvrtina papírové rychlosti. Pokud jde o čtení, to se pohybovalo okolo hranice 400 MB/s, což je pod polovinou.
Tento výkon byl poněkud zklamáním, protože je blíže staršímu SSD na 5Gbps verzi USB než konkurenci z vlastní stáje na stejné 10Gbps variantě.
Průběh datových přenosů
Velikost SLC bufferu a průběh přenosových rychlostí nám ukáže aplikace SSDSlowMark. Ta přenese 50 GB dat na SSD a zobrazí i to, jak se tyto rychlosti průběžně měnily.
Zde je krásně názorný průběh rychlosti přenosů. U čtení se začíná na hodnotách lehce přes 800 MB/s a někde mezi 10 a 12 GB to spadne k 750 MB/s. Aplikace sama o sobě odhaduje velikost SLC bufferu na 12,4 GB, čemuž odpovídají spíše rychlosti zápisu. Tam je vidět počátek na více než 540 MB/s a dle grafu bych velikost bufferu viděl spíše někde kolem 11,5 GB, kdy zápis padne na pouhých 200 MB/s. To je poměrně dost daleko od udávaných 900 MB/s.
Final Fantasy XIV: Shadowbringers
Podíváme se také na benchmark k Final Fantasy XIV: Shadowbringers, který kromě grafického výkonu měří také časy načítání těchto scén. Naměřený výsledek tak může poskytnout informaci o tom, jak rychle se mohou načítat hry uložené na SSD.
Jak ale vidíme, mezi SSD obecně nejsou příliš výrazné rozdíly. Mezi jedním z nejrychlejších SSD pro PCIe3 m.2 a klasickým SSD připojeným přes 5Gbps USB je jen 3,5 sekundy rozdílu. Testované WD je na 13,45 sekundy, ale jak vidíme, interní SSD s 3,5krát vyššími přenosovými rychlostmi vám moc času neušetří. Jinými slovy se tak potvrzuje, že toto SSD dobře splní svůj primární účel coby rychlé externí úložiště pro instalační soubory her.
