Recenze Ostatní Chlazení a skříně Skříně Zalman

Zalman TNN500AF: balzám na uši

Jan Vítek

Jan Vítek

16

Seznam kapitol

1. Zalman TNN500AF: balzám na uši 2. Představení TNN500AF 3. Pohled dovnitř skříně 4. Dálkové ovládání a softwarová výbava 5. Teplotní testy 6. Závěrečné hodnocení

Dnes jsme si pro vás připravili jednu specialitku v podobě systému, jenž je celý chlazen zcela pasivně s pomocí skříně TNN500AF. TNN je zkratkou slov ‘Totally No Noise', tedy ‘absolutně žádný hluk' a jak brzy uvidíme, je toto označení zcela na místě. Pojďme se tedy pokochat, jakou skříň bychom mohli dostat za obnos, jenž by sám o sobě stačil na zakoupení moderního výkonného počítače.

Reklama

Zalman TNN500AF není první z řady TNN skříní od Zalmanu, ale jedná se již o druhý výrobek, který byl na trh uveden teprve nedávno s cílem nahradit postarší TNN300. Ta již na dnešní moderní komponenty nestačí a nová řada TNN500 ji tedy nahrazuje. Hlavním rozdílem u pasivního chlazení, pokud chceme větší chladicí výkon, je samozřejmě hmotnost a velikost. Oproti TNN300 tak tato novinka nabízí hned dvojnásobnou hmotnost a rozměry vyrovnávající se klasické skříni typu bigtower. To mimo jiné znamená, že se do skříně již vejdou základní desky formátu full ATX a nemusíme se jako v případě TNN300 spokojit pouze s micro ATX formátem.

Pasivní chlazení znamená, že k odvodu tepla z komponent nejsou využity žádné pohyblivé součásti, jako ventilátory, jejichž motorky a lopatky spolu s tlačeným vzduchem tvoří hluk. Pasivně lze tedy chladit tak, že se spoléháme na relativně nepohyblivý okolní vzduch, že tepelnou energii z pasivních chladičů převezme. Vzduch ale nemusí být tak nepohyblivý, jak se zdá, ostatně bychom zde mohli spoléhat na efekt cirkulace vzduchu, jaký využíváme třeba při vytápění místností ústředním topením.

image
i Svět hardware

Co se týče cest, jakými můžeme jednotlivé komponenty pasivně chladit, zde existují v podstatě asi jen dvě. V první řadě je to dnes už zaběhnutý způsob instalace rozměrných pasivních chladičů přímo na komponenty – nejčastěji čipové sady, grafické karty, procesory, disky, ale i napájecí zdroje. Tento způsob funguje, ovšem zde je v drtivé většině případů zapotřebí alespoň minimálního proudění vzduchu, takže je nutno kombinovat. Takovým systémem může být třeba počítač s pasivně chlazenou čipovou sadou, grafickou kartou a procesorem, jejichž rozměrné pasivy využívají alespoň nějaký proud vzduchu způsobený ventilátorem ve zdroji. Zde ale typicky nemůžeme využívat nejvýkonnější komponenty, protože ty bychom tímto způsobem jen těžko uchladili a také tímto způsobem klademe zvýšené nároky právě na onen zdroj, jenž to v podstatě musí vše zvládnout sám. A tím, pokud máme ve zdroji automaticky ovládaný ventilátor, zvyšujeme jeho otáčky a riskujeme, že v důsledku bude výsledný hluk větší, než kdybychom použili více kvalitních pomaloběžných ventilátorů na klíčových místech.

Ovšem Zalman se vydává jinou cestou, při níž chytře využívá toho, co se přímo nabízí – počítačovou skříň. Proč ji vlastně neupravit a neudělat z ní jeden velký pasivní chladič, na nějž přímo napojíme jednotlivé komponenty? Podstatné problémy, které by tomuto mohly zamezit, jsou v podstatě jen dva – nároky na materiál a z toho pramenící cena. Nároky na materiál s sebou nesou podstatné zvýšení hmotnosti. 28kg není na samotnou skříň zrovna málo, ale i to v sobě nese výhodu v podobě podstatně zvýšené schopnosti utlumovat vibrace, což se hodí především pro utišení pevných disků a optických mechanik, se kterými mají klasické skříně pod 10kg velké problémy.

image
i Svět hardware

Zalman TNN500AF se nám tedy postará o chlazení veškerých komponent (CPU, VPU, čipové sady a zdroje) a pro pevný disk je tu připraven jeden pasivní ZM-2HC2 set. Kromě disků jsou tu pro všechny komponenty připraveny teplovodivé heatpipe trubice, s jejichž pomocí je tepelná energie přenášena na bloky připevněné na stěnách skříně, kde se rozptýlí a přenese na molekuly okolního vzduchu. Pravá bočnice bude zatěžována zdaleka nejvíce, protože na tu si teplo odkládá procesor, grafická karta a v některých případech i čipová sada. Ta ale může být přes heatpipe napojena i na zadní stěnu, ovšem k tomu je třeba trochu nešikovně obcházet grafickou kartu přes dvě heatpipe, což jednak ztěžuje manipulaci s kartou a vytváří více přechodů, přes něž se teplo ke stěně musí dostat a tím se snižuje i účinnost.

Levá stěna skříně má na svědomí pouze chlazení zdroje, jenž je vyráběn speciálně pro tyto skříně a rozhodně nemá standardní design a rozměry. Pevný disk se bohužel chladí jen sám s pomocí ZM-2HC2 heatpipe chladiče a ten mu příliš nepomůže. Je také jasné, že i když většinu tepla vyvedeme na povrch skříně, stále se bude hromadit i uvnitř – zčásti z bloků a heatpipe a zčásti samozřejmě také z rozehřátých stěn skříně. Kdyby bylo nejhůře, tak tu máme celkem 5 pozic pro 120mm ventilátory. Dvě jsou umístěny ve dně skříně, dvě ve stropu a jedna klasicky vzadu nad I/O porty základní desky. Tyto otvory mají samozřejmě i samy o sobě své opodstatnění, protože, jak jistě víte, teplý vzduch samovolně stoupá vzhůru a touto přirozenou cestou se alespoň nějaké teplo dostává ven ze skříně.


Předchozí
Další
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama