Průzkum vesmíru (strana 35 z 69)

Sluneční sonda Parker se ihned po vypuštění ze Země vydala na vysoce eliptickou dráhu kolem Slunce. Do nejbližšího bodu dospěla již v minulém roce a nyní už započíná druhý oblet, aby se připravila opět ponořit do sluneční koróny.

Vesmír se v posledních letech stále více stává kolbištěm i soukromých společností. My obvykle mluvíme o těch amerických, ovšem letos se chystají vypustit své rakety do vesmírného prostoru i dvě čínské a pak tu máme navíc i Izraelce.

Curiosity během uplynulého léta prodělal dosud nejhorší prachovou bouři na Marsu, která se na něm také podepsala. Nyní si vytvořil nové selfie, které ukázalo právě i to, v jakém stavu nyní je. Především se ale vydal novým směrem.

Americká soukromá společnost Blue Origin vyvíjí raketu New Glenn. Nyní začíná s výstavbou továrny, ve které se budou vyrábět motory právě pro tuto raketu. New Glenn by měla využívat sedm motorů BE-4 pro první stupeň.

Sonda New Horizons americké NASA prolétla kolem objektu 2014 MU69 na samotném začátku tohoto roku a my už víme, jak ten vypadá. Nyní se ale můžeme podívat na mnohem ostřejší snímky a také na to, proč se neměnila světelná křivka.

Astronomové se mohou nyní obracet i na unikátní knihovnu hvězd naší galaxie, a sice MaNGA Stellar Library. Najdou v ní přehled hvězd s různými doplňujícími informacemi, které nám může poskytnout jejich světelné spektrum.

Lidé z National Center for Atmospheric Research a Lockheed Martin Solar and Astrophysics Laboratory společnými silami vytvořili simulaci erupcí na Slunci, kterou pak prezentovali ve videu s příslušným popisem jejich životního cyklu.

James O'Donoghue z NASA vytvořil několik velmi zajímavých animací, které ukazují, jaká je vlastně rychlost světla. V rámci Země je to pořádná rychlost, ale v rámci vesmíru je světlo docela "lemra líná". Videa to názorně ukáží.

Aktivně se krmící supermasivní černá díra se astronomům ukázala s jasem srovnatelným se 600 biliony Sluncí. Jde přitom o objekt, který existoval už v relativně mladém vesmíru, jenž měl za sebou cca miliardu let existence.

Japonský startup ALE Co. Ltd zařadí do své nabídky satelity, které mohou na požádání vypouštět do atmosféry malé kuličky, jež pak vlivem tření shoří stejně jako přírodní meteory. Zařídí nám tak lidově řečeno padající hvězdy.

Že by Evropská vesmírná agentura chtěla v polovině 20. let rozjet na Měsíci těžbu ve velkém, o tom se samozřejmě nedá mluvit, ale její robotická mise plánovaná na rok 2025 má za úkol prakticky zkoumat dané možnosti.

Nové a lepší možnosti sledování okolního vesmíru přináší rovněž nové a větší záhady. Patří mezi ně i tzv. devátá planeta, která by měla obíhat daleko od Slunce. Problém je, že ji nikdo dosud nenašel a dle nové studie možná ani nenajde.

Sagittarius A* známe jako velice silný zdroj rádiového záření uprostřed naší galaxie a obvykle se označuje za supermasivní černou díru. Nyní se ukázalo, že silné proudy tohoto záření mohou být namířeny přímo na Zemi.

Vztah mezi gama záblesky a supernovami, respektive přesněji ještě silnějšími hypernovami, byl vždy pro astronomy záhadný, protože zdaleka ne ve všech případech explozi doprovázel i záblesk. Nyní se ukázala možná příčina.

Obvyklé je, aby hvězda v rámci svého systému rotovala ve stejné rovině, v jaké se i pohybují její planety, tedy víceméně. Nyní byl ale podrobněji pozorován vícehvězdný systém, v němž planety obíhají ne kolem rovníků, ale kolem pólů svých hvězd.

V těchto dnech zažíváme po dlouhé době jasné počasí, které nám v noci umožní dobře sledovat úplné zatmění Měsíce. Musíte však vydržet do druhé poloviny noci, nebo si spíše naopak přivstat.

Doba permu byla dle vědců studujících dopady asteroidů v minulosti mnohem klidnější než pozdější doba. Jak na to přišli? Jednoduše tím, že se podívali na povrch Měsíce, který tím odhaluje svou historii.

Cassini už dávno neexistuje, ale její data budou zkoumána ještě dlouho. Dříve na nich NASA založila své tvrzení, že Saturn v krátké době s ohledem na život planety přijde o své prstence a nyní se dozvídáme, že rovněž existují jen krátce.

Sluneční soustavu bereme jako neměnné uspořádání planet, planetek či pásů asteroidů, do nějž občas z vnějších částí zavítají komety. Tento pořádek ale musel vzniknout, a to z chaosu, který byl větší, než si řada lidí myslí.

O úspěchu čínské sondy jsme už psali a nově také všude možně probleskla zpráva, že na palubě přistávacího modulu už začala klíčit bavlna. My se ale podíváme spíše na nové snímky i dvě videa.

Věk páry může být možná oficiálně za námi, ale sonda WINE ukazuje, že se i tak může dostat do kosmického věku a navíc do kosmu samotného. Jedná se navíc o prototyp zařízení, které by si mohlo samo doplňovat palivo. Tedy spíše vařivo.

Stále vede Galaxie v Andromedě, ale i nový snímek Galaxie v Trojúhelníku také rozhodně stojí za to. Skládá se totiž přibližně ze 665 milionů pixelů a poskládán byl z mnoha snímků, které pořídil Hubbleův vesmírný dalekohled.

Díky výkonné W.M. Keck Observatory na vrcholu Maunakea se mohli astronomové zaměřit na černou díru či neutronovou hvězdu, kterou si pro sebe pojmenovali jako Krávu (The Cow). Co tedy vzniklo po divoké explozi v cizí galaxii?

Astronomům se podařilo už podruhé zachytit opakované rychlé rádiové záblesky (FRB), díky čemuž mají další data, které mohou pomoci objasnit, kde a jak vznikají. Jde snad o průvodní jev neutronových hvězd?