Superpočítače (strana 4 z 6)

Číňané již dnes provozují dva světově nejvýkonnější počítače světa, které tak vévodí žebříčku TOP500. Ještě tento rok ale chtějí postavit prototyp nového stroje, který je později zcela zastíní, neboť se má posunout již do řádu exa.

Společnost NVIDIA se pochlubila, že s využitím vlastních GPU vyvinula superpočítač, který se bude moci zařadit do žebříčku TOP500, v němž nabídne nejvyšší energetickou efektivitu ze všech.

Na svět se dostal aktualizovaný seznam TOP500, který zahrnuje nejvýkonnější superpočítače světa. Čína si přitom zachovala svou vedoucí pozici, a to rovnou s první a druhou příčkou. Dva nové systémy se ale dostaly do první desítky.

Kanadská společnost D-Wave si nárokuje prvenství jako prodejce komerčně dostupného kvantového počítače. Podívejme se na to, co má v rukou nyní, neboť se pochlubila s modelem využívajícím 2048 quibitů.

Observatoř Kamioka provozující světově největší detektor neutrin v rámci laboratoře Institute for Cosmic Ray Research v Tokiu. Ta nyní pověřila svou domácí firmu Fujitsu, aby pro analýzu výsledků experimentů postavila nový superpočítač.

Před několika dny se čínský superpočítač Sunway TaihuLight postavil do čela TOP 500, což by nebylo nic divného, kdyby však nebyl postaven čistě na čínských procesorech. Američanům takový stav pochopitelně nevoní, a tak na sebe reakce nenechaly čekat.

Momentálně jsou všechny superpočítače vybudované na procesorové platformě x86, do budoucna by se to ale mohlo změnit. Fujitsu již plánuje první superpočítač postavený na ARMv8, tedy v podstatě na procesorech z telefonů.

Číně již chvíli patřilo na poli superpočítaču prvenství s počítačem Tianhe-2. Nyní však přišlo potvrzení, že má nový nejrychlejší superpočítač, který je navíc postavený na procesorech vyvíjených v Číně.

Z nejnovějších údajů o finančních výsledcích firmy IBM to vypadá, že její dříve téměř již odepsaná platforma POWER po pokusech o oživení skutečně začala na trhu růst. Pomoci mělo přitom především její otevření.

Pravé kvantové počítače jsou stále jen krásnou představou budoucnosti, ale některé modely se jim již přibližují. Takový počítač 2X od firmy D-Wave už dnes dokáže některé úlohy zpracovat stomilionkrát rychleji než klasický počítač.

Texaské konference SC15 se přirozeně účastní Intel, NVIDIA i AMD a všechny tyto firmy mají k tématu co říci. Podívejme se tedy na nové informace o Knights Landing od Intelu, dalších HW novinkách od NVIDIE nebo na iniciativu AMD Boltzmann.

Superpočítač IBM Watson umí spoustu zajímavých věcí, například napsal vlastní kuchařku. Teď se naučil vnímat i citové zabarvení textu, takže pokud něco napíšete, zanalyzuje text a navrhne i úpravy, aby více vyhovoval vašemu ladění.

Superpočítač IBM Watson, který se proslavil především svým úspěchem v populární americké televizní hře Jeopardy nebo inovátorskými nápady v boji s rakovinou, nyní napsal svoji první kuchařku.

Intel ve spolupráci s firmou Cray získal kontrakt amerického Ministerstva energetiky na výrobu dvou superpočítačů. Jeden z nich je obzvláště zajímavý, protože dle aktuálního seznamu by se stal bezpečně nejvýkonnějším výpočetním nástrojem na světě.

Společnost Asus se pochlubila, že dle nejnovějšího listopadového žebříčku Green500, v němž se nachází výčet energeticky nejvíce účinných superpočítačů na světě, se nachází klastr L-CSC. Ten je založen na serverech Asus ESC4000 G2S.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava se pochlubila, že se společností Silicon Graphics International podepsala smlouvu o dodávce nového superpočítače, jehož maximální výpočetní výkon dosáhne 2 PetaFLOPS.

Společnost Intel se pochlubila, že momentálně nejvýkonnější superpočítač světa uvedený v žebříčku TOP 500 je vybaven procesory Intel Xeon a koprocesory Xeon Phi. Jedná se o počítač Milky Way 2 (Tianhe-2), jenž nabízí dvojnásobný výkon oproti svému předchůdci Titan - Cray XK7. Milky Way 2 využívá celkem 32000 procesorů Intel Xeon a 48000 koprocesorů Intel Xeon Phi, díky nimž dosahuje maximálního výkonu 54,9 PFLOPS (Rpeak) a 33,9 PFLOPS (Rmax). Zajímavé také je, že od roku 1997 to má být první systém na prvním místě v TOP 500, jenž je založen výhradně na procesorech a koprocesorech Intel. V souvislosti s tím Intel oznámil, že rodina Xeon Phi se rozrůstá o nové řady 3100 a 7100 druhé generace, od nichž slibuje samozřejmě především vyšší výkon a energetickou účinnost. Více o nich neprozradil. Aktuální seznam TOP 500 můžete nalézt zde. Zdroj: TZ Intel

Známá společnost Cray zabývající se výrobou superpočítačů ohlásila nový model Cray XK7 "Titan", na němž je zajímavé spojení procesorů Opteron od AMD a čipů Tesla od NVIDIA. Titan je již umístěn Oak Ridge National Laboratory (ORNL, Department of Energy), kde poslouží svým výkonem přes 20 PETAFLOPS, díky čemuž o něm můžeme mluvit jako o světově nejvýkonnějším stroji ve službách "otevřené vědy". Cray XK7 se skládá ze 200 skříní, v nichž je celkem 18688 výpočetních uzlů a každý z nich je tvořen 16jádrovým procesorem AMD Opteron série 6200 a čipem NVIDIA Tesla K20. Titan tak má základ ve starším superpočítači Cray XT5 "Jaguar", který v roce 2008 překonal hranici jednoho PETAFLOPS, který dokázal dlouhodobě nabídnout v reálném provozu na dvou vědeckých aplikacích. Teoretickým maximem pro nový Cray XK7 je díky možnosti škálovatelnosti na až desítky tisíc výpočetních uzlů přitom více než 50 PETAFLOPS. Zdroj: techPowerUp

IBM se pochlubilo spoluprací na projektu, v jehož rámci bude obří radiový teleskop Murchison Widefield Array (MWA) skládající se z 4096 dipólových antén zkoumat také vesmír v raných stádiích, tedy před cca 13 miliardami let. Tento teleskop bude umístěn u západního pobřeží Austrálie a denně "vyprodukuje" až 50 terabajtů dat. A ta bude analyzovat superpočítač IBM iDataPlex dx360 M3, jehož prací bude konkrétně převod radiových vln do širokoúhlých snímků oblohy, a to v nebývalém rozlišení a detailech. Vědci tedy dostanou díky teleskopu za 51 milionu dolarů a výpočetní síle dodané firmou IBM nahlédnout do minulosti, kdy mladý vesmír měla tvořit jen temná hlubina vodíkových plynů a doufají, že tak lépe pochopí proces utváření galaxií, hvězd a jiných těles. Krom toho bude teleskop využitý také pro studium heliosféry Slunce nebo studium pulsarů. Celý komplex bude spojen kabely s propustností 10 Gbps s městem Perth vzdáleným kolem 700 kilometrů. Na projektu se přitom podílí celkem 13 i

Nedávno byl vydán nový žebříček TOP500, tedy pěti set nejvýkonnějších světových superpočítačů a AMD se hned pochlubilo, že téměř čtvrtina superpočítačů z první stovky je postavena na jeho procesorech. Dle firmy je to výsledek snahy o zdokonalení jejího HPC (high performance computing) ekosystému a spolupráce s dalšími společnostmi. To přinmeslo třeba optimalizaci softwaru LS-DYNA pro procesory AMD Opteron 6200, lepší podporu využití GPU od AMD pro výpočty, atd. SuperMUC Vedle toho přišla se svou zprávou i firma IBM, která se zase nezapomněla zmínit o tom, že v novém žebříčku TOP500 figurují na prvním, třetím i čtvrtém místě její superpočítače. Co se týče první pozice, pak tu zabral poprvé od roku 2009 počítač umístěný v USA, a to Sequoia s výkonem 16 PETAFLOPS v Národním institutu Lawrence Livermora v Kalifornii. Evropa se pak může pochlubit počítačem SuperMUC z Leibnizova výpočetního centra v Mnichově, jenž skončil na 4. místě. Nakonec se nezapomněl ozvat a

Společnosti RIKEN a Fujitsu se pochlubily, že sestavily světově nejvýkonnější počítač na světě, který byl nazván prostě jako superpočítač K. Ten obsadil první místo v žebříčku TOP500, který byl zveřejněn na 26. mezinárodní konferenci superpočítačů (ISC'11) konané v Hamburku. V současnosti se systém K nachází ve fázi konfigurace. Skládá se ze 672 racků, v nichž bude pracovat 68544 procesorů, které dle testu LINPACK poskytnou výkon 8162 TeraFLOPS, což je tedy momentálně největší výkon na světě. Krom toho má tento systém poskytnout vysokou "výpočetní účinnost" s hodnotou 93 %, kterou měl naposledy v červnu 2004 japonský superpočítač zvaný Earth Simulator, tehdejší jednička v TOP500. RIKEN a Fujitsu vyvíjejí systém K v rámci iniciativy High-Performance Computing Infrastructure (HPCI), kterou vede japonské ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a techniky (MEXT). Jeho konfigurace bude dokončena v příštím roce a poté má K dosáhnout výkonu 10000 TeraFLOPS. Využit b

Společnost IBM přišla s tiskovou zprávou, která se zmiňuje o jejím energeticky úsporném superpočítači, který má být dokonce nejúspornějším svého druhu na světě, a vévodit tak žebříčku sestaveném serverem Green500.org. Jedná se o novou generaci počítače Blue Gene (Blue Gene/Q Prototype 2), který má prozatím bezpečně nejlepší poměr výkonu na watt a hned druhým je Blue Gene/Q Prototype 1. Konkrétně to je 2097,2 MFLOPS/W, přičemž celková spotřeba je 40,95 kW. IBM také uvádí, že šest z deseti nejúspornějších superpočítačů na světě je postaveno na technologiích IBM a jde o superpočítače umístěné v Číně, Německu a Spojených státech, které jsou využívané pro různé účely (astronomie, předvídání klimatických změn, atp). IBM plánuje instalovat Blue Gene/Q v příštím roce do dvou amerických laboratoří, a to Argonne National Laboratory a Lawrence Livermore National Laboratory, kde budou sloužit ministerstvu pro energetiku. Oba ústavy přitom na vývoji tohoto superpočítače

Společnost SGI oznámila, že automobilka Škoda Auto si vybrala nový systém SGI Altix ICE, aby rozšířila svoji základnu pro počítačem podporovaný vývoj (CAE) nových vozů. Ten je osazen procesory Intel Xeon s architekturou Nehalem a celkovým počtem 1024 jader a rychlými disky s celkovou kapacitou přes 20 terabytů. Počítač bude využit především pro výpočetní analýzy dynamiky proudění s využitím aplikačních balíků ANSYS FLUENT a OpenFOAM a pro analýzy nárazu za použití aplikace PAM-CRASH od ESI Group. Pro to Altix ICE nabídne výpočetní výkon 12 TFLOPS. Zdroj: TZ SGI

Společnost Sprinx Systems, Intel a Akademie věd ČR společně oznámily, že superpočítač Amálka oslaví již deset let, po něž se buduje a také že se dočká dalšího rozšíření. Dnes jeho výkon přitom odpovídá dle tiskové zprávy asi 650 běžným kancelářským počítačům a využívá se k výzkumu Merkuru, Měsíce a Jupiteru s jeho měsíci Europa a Ganymed. Slovy čísel výkon 6,38 TERAFLOPS zajišťuje 356 procesorů Intel Xeon, které aktuálně slouží k výzkumu Merkuru, okolo něhož v loňském roce dvakrát prolétla sonda Messenger, potřetí se na něj podívala ještě letos v září a pak bude v březnu příštího roku navedena na jeho oběžnou dráhu. Nyní je také Amálka obohacena o 64 čtyřjádrových procesorů Xeon L5520, což navýšilo celkový počet jader na 800 a výkon o 2,3 TERAFLOPS. Zdroj: TZ Intel