Články s výrobcem NASA (strana 29 z 39)

Díky zařízení Kepler Space Telescope bylo identifikováno už více než 2000 exoplanet a další bezpochyby na své objevení teprve čekají, neboť analýza dat ještě bude nějakou dobu trvat. Nicméně samotnému teleskopu dochází čas společně s palivem.

Mezi hlavní zájmy americké NASA patří co nejlépe porozumět našemu Slunci, které nám přináší nejen život, ale i ohrožení našich technických vymožeností. Nyní tak byly použity tři satelity, které pomohly vytvořit 3D model výtrysku koronární hmoty.

Mezi vesmírné hrozby, jež jsou naprosto reálné, paří i zásah asteroidem a vůbec nemusí jít o onen zkázonosný kus skály, který ovlivní celou planetu a učiní ji na čas neobyvatelnou. Bohatě stačí lokální katastrofa a zničené město, čemuž by HAMMER měl zabránit.

Mezinárodní vesmírná stanice se stane domovem nové robotické hlavy, kterou IBM nazývá Crew Interactive Mobile Companion. Sloužit bude německému kosmonautovi k provádění experimentů s krystaly i pro jiné účely.

James Webb Space Telescope nedávno úspěšně dokončil testy simulující mráz vesmírného prostředí a čekalo jej spojení se základovou platformou, jejíž součástí je i sluneční štít. Objevily se ale nečekané problémy, jež bohužel pravděpodobně způsobí další zdržení.

Vědci nedávno použili Hubbleův vesmírný dalekohled k provedení nových přesných měření týkajících se rozpínání vesmíru. Ta však vůbec nejsou v souladu s tím, co se o tomto jevu dříve říkalo a je otázka, jak s tím vědecká komunita dále naloží.

NASA je obvykle velice úzkostlivá, co se týče možnosti kontaminace těles Sluneční soustavy mikroorganismy ze Země. Tato pravidla se ale možná uvolní, alespoň to navrhuje Lisa Pratt, která má v agentuře na starosti ochranu proti kontaminaci.

Zatímco rover Opportunity nedávno oslavil 14 pozemských let na Marsu, po nichž stále ještě plní svou misi, s ohledem na sondu Mars Reconnaissance Orbiter má NASA méně důvodů k radosti. Objevily se potíže s bateriemi.

Neptun je v našem systému možná trošku opomíjeným obrem, který nemá velké prstence jako Saturn a ani obrovskou skvrnu a tak úžasné zbarvení jako Jupiter. Panuje však na něm velice divoké počasí s nejrychlejšími větry, které se kdy podařilo změřit.

Mise Mars 2020 bude zahrnovat také kus planety, který byl někdy v minulosti vymrštěn do vesmíru, aby nakonec spadl sem na Zemi. NASA tak s novým roverem pošle zpět kus marťanského meteoritu, což však nebude mít jen symbolický význam.

Sonda New Horizons už se pohybuje daleko za Plutem a i když se nepohybuje a ani nemůže pohybovat v takové vzdálenosti jako sondy Voyager, mohla už překonat jejich rekord. Ten se týká fotografie, která byla pořízena nejdále od Země.

NASA si chystá dva nové nástroje, s jejichž pomocí se bude snažit lépe pochopit procesy probíhající v zemské atmosféře. Půjde o mise EMIT a PREFIRE, které budou zkoumat vliv saharského písku a infračervené záření v oblasti Arktidy.

NASA už řadu let považovala satelit IMAGE za ztracený, dokud jeho signál nezachytil amatérský astronom pátrající po tajném satelitu Zuma. NASA pak už sama dokázala IMAGE kontaktovat, ale byla otázka, v jakém je vůbec stavu.

Sonda Curiosity brázdí povrch Marsu už přes pět let a za tu dobu poslala spoustu zajímavých snímků. Jedním z těch posledních je vlastní širokoúhlé selfie i působivé panorama povrchu rudé planety.

NASA vypustila v roce 2000 do vesmíru satelit IMAGE, jehož účel dobře popisuje celý název Imager for Magnetopause-to-Aurora Global Exploration. Měl tak přímo sledovat magnetosféru Země, ovšem v roce 2005 s ním byl ztracen kontakt.

Poměrně kuriózní příhoda se stala společnosti Arianespace, která pomocí rakety Ariane 5 vypustila minulou středu do vesmíru dva satelity. Ty se sice dostaly na orbitu, ale ve zcela špatném úhlu sklonu. NASA přitom tento let blízce sledovala.

Sonda Juno už měla dostatek příležitostí pro vytvoření snímků Jupiteru, okolo nějž aktuálně stále obíhá. Stále je na dlouhé oběžné dráze trvající 53 dní, na níž asi už zůstane, ale jednou za tuto dobu se přiblíží a má jej jako na dlani.

Trumpova administrativa, stejně jako soukolí každého jiného amerického prezidenta, má vliv na směřování NASA. A jak to vypadá, přijdou stejně jako za Obamy zásadní změny, které odnese ISS a novým cílem se stane Měsíc a pak doufejme i hluboký vesmír.

NASA určitě nepočítala s tím, že by Opportunity vydrželo na Marsu pracovat do dnešních dní, však jeho "záruční lhůta" trvala jen 90 solů, čili 90 marťanských dní. Nyní se už přitom jeho mise blíží 5000 solům.

Vědci z NASA pracují na kompaktním systému, který má za úkol v budoucnosti zajišťovat potřebnou energii pro základnu na Marsu. Jedná se o malý jaderný reaktor, který by neměl být problém na Rudou planetu dopravit.

Nadějný teleskop Jamese Webba (JWST) už je dávno postaven a nyní už má také za sebou úspěšnou zkoušku v komoře, kde byly provedeny testy v prostředí o teplotě blízké absolutní nule. Nyní se chystá do Kalifornie.

Problém s vesmírnou navigací je především ten, že nelze vše v reálném čase řídit ze Země. NASA tak hledá způsoby, jak zajistit sondám v hlubokém vesmíru i autonomní řízení a k tomu mají posloužit pulzary.

Efekt gravitační čočky opět přispěl k tomu, abychom se mohli podívat na velice vzdálený objekt. Je jím galaxie SPT0615-JD, dosud nejvzdálenější, která byla zachycena, a to díky spojeným silám dvou známých teleskopů.

Výzkumníci studující záběry sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) odhalili, že na obnažených srázech Marsu se objevují obrovská ložiska vodního ledu, které navíc začíná jen asi metr pod povrchem.