@Seth1
Nespletl jste si datum ? 1.4. (Apríla) už bylo !!!
Že je síťový filtr a přepěťová ochrana rozumná věc, to je bez diskuze, ale více než polovina vámi uváděných "zázraků" je naprostý nesmysl.
Přirovnal bych to k tvrzení, že když budete do nádrže auta tankovat palivo přes speciální superfiltr za xyz €, tak se Vám zvýší výkon a akcelerace, zlepší rovnoměrnost chodu motoru a výrazně prodlouží jeho životnost, což je pozorovatelné již po dvou týdnech. A dokonce, když zapomenete vyměnit nebo dolévat olej, motor se v žádném případě nezadře, ale bude zcela spokojeně vrnět i nadále. A navíc pak takové auto můžete prodat sousedovi, který určitě tankuje bez superfiltru a kupodivu se mu za pár měsíců ten motor zadře, což Vám by se určitě nestalo ... :-)
Je to tak správně, když pustíte něco stereo (2.0), hraje to stereo. Když pustíte 5.1, hraje to 5.1. Pokud nemáte v PC nějaký program/codec, který si vymyslí ze sterea ty další kanály podobně, jako to dělají přímo reprobedny při připojení signálu do stereo vstupu, tak to tak bude. Vhodný codec je např. v CodecPack AllInOne, kde se v AC3Filter nastavení zvuku dá nadefinovat matice, která vám to stereo rozpočítá do 5.1 ...
@charmy.lucy
Nikoliv, pouze musíte mít zvukovku 5.1 a ne jen stereo. Po přepnutí v ovladači na 5.1 se změní funkce toho modrého a růžového jacku na "černý" a "žlutý". Který je který si vyzkoušíte také programem přiloženým ke zvukovce = většinou se objeví obrázek místnosti s posluchačem a 6 reproduktory a kliknutím na reproduktor se pak v tom příslušném repro rozezní nějaký zvuk. A když hraje jiný než na který jsem ukázala, je potřeba přehodit navzájem jacky tak, aby hrál fyzicky ten správný. Pokud by byly vzájemně prohozené zvuky v centeru a subwooferu, dodaný "prodlužovací"(křížící) žlutý káblík tento problém také vyřeší.
S tím vyražením jističů mohou být dva problémy: 1. v bytě je rozvod pouze 2 vodiči, tj. nulování, a nějaký vtipálek vám na zemnící kolík zásuvky připojil fázi místo nuláku - divil bych se, jestli vám ještě počítač nebo televize nevyhořely a nebo vy nedostal při připojování pořádnou ránu. Řešením je zkontrolovat a opravit zásuvky, u kterých vám svítí fázovka na kolíku. 2. v bytě je moderní ochrana zemněním a proudový chránič včetně detektoru proudu protékajícího zemnícím vodičem a po propojení tohoto systému s anténou zemněnou někde mimo váš byt vyrovávací proudy vyrazí váš proudový chránič (tedy ne jistič). Řešením je galvanické oddělení anténního přívodu od vaší soustavy transformátorem nebo alespoň kondenzátory, jak jsem již psal o pár dotazů dříve.
Sluchátka lze připojit jednoduše buďto do předního audio konektoru na PC (pokud tam je), příčemž pak nejspíše budou hrát pouze Front Left a Right zvuk a bohužel ne Sub/Center/RR/RL (jedině vždy přepnout ovladač na 2 kanál). Nebo nejlépe, pokud máte 8 (7.1) kanálovou zvukovku, tak do dalšího konektoru vzadu (nebo i vpředu na PC) a v ovladači nastavit, že jsou to sluchátka a získáte tak přímo stereo výstup. Tyto moderní zvukovky tak mohou současně krmit jak 5.1 nebo 7.1 aparaturu a současně plnohodnotně stereo sluchátka !!! Pokud pro vás nejde použít ani jedna možnost, tak vyhrabejte ze šuplíku nějakou starou zvukovku, přidejte ji do PC a zvuk do sluchátek pak směrujte na ni (můžete poslouchat něco jiného než v reprácích nebo třeba současně telefonovat přes Skype apod.)
@J@mes
Náhodou stařičké Tesly nebyly vůbec špatné. Vyváželi jsme tenkrát reproduktory do celého světa a dokonce vyráběli i speciálky na zakázku s dovezenými supermagnety. Tenkrát se to ještě neflákalo ... Taky mám dělané bedny z Tesla reproduktorů a mají krásně přirozený zvuk.
repro i přijímač UPC nepoužívá v zásuvce kolík, takže tam je jedno, kam to zapojíte. Vás musí zajímat, odkud ten přijímač UPC a příp. i televize bere signál. Prostě musíte jít po všech drátech které od toho vedou ! Třeba taky můžete mít druhé PC v jiné místnosti připojené do audio receiveru, který je zase propojený s touto televizí, nebo něco úplně jiného - já u vás nebydlím ...
Vždyť to píšu, jak to vyřešit. Prostě komplet celá soustava musí být uzemněná pouze v jednom bodě (nejčastěji PC), nebo alespoň do stejné zásuvky (při nulování). Při zemění do stejného rozvodu. Takže vysledovat, kam všude od vaší aparatury vedou dráty a pouvažovat, jestli tam nebude další uzemění. Jeslti ano, je nutné ten signál/kabel zcela galvanicky oddělit nebo alespoň oddělit rušivých 50 Hz malým kondenzátorem. Jestli přijímáte UPC ze satelitu a ne po kabelu, tak ještě můžete mít samostatně uzeměnou parabolu (např. našroubovaná na ocelový balkón), a pak stejně musíte rozpojit stínění tohoto kabelu, jak jsem psal výše.
Tento jev nesouvisí s reprákama (narazíte na to u všech, které mají více než jeden vstup), ale s tím, že máte na domě buďto společnou televizní anténu nebo kabelovou televizi a pravděpodobně rozvody elektriky po bytě (paneláku) jen 2 dráty (nulování) a ne nově 3 dráty (zemění). Po tomto propojení tak začne téct vyrovnávací proud mezi uzemněním počítače (z kolíku v zásuvce) a uzemněním anténního přívodu (někde mimo váš byt). A už to vrčí 50 Hz a někdy dokonce ani nemusejí být reprobedny zapnuté. Vyřešit se to dá nejelegantněji odpojením stínění v koncovce kabelu antény a propojením kondenzátorem řádově v jednotkách nF. (Pokud se příliš nezhorší obraz jenom rozpojením stínění, mohlo by to tak i zůstat, ale obraz bude citlivý na rušení.)
@Jan Vítek
a to je právě ten nesmysl, protože srovnáváte nesrovnatelné. Když si pořídíte nové závěsy, koberec nebo nábytkovou stěnu, dotanete poslechem reproduktorů zase jiný zvuk a ve sluchátkách bude pořád stejný. Takže posuzujete místnost, reproduktory nebo vše dohromady ? Myslím, že nenajdete reprosoustavu ani poslechovou místnost, která bude se zvukem do sluchátek srovnatelná. A ani principiálně nemůže, protože z fyziologického hlediska používá člověk při poslechu a vnímání zvuku i pohyb hlavy, který však sluchátka eliminují. Stejně tak eliminují frekvenční a směrové charakteristiky samotného lidského ucha (boltce), a tím vyvolávají zcela nepřirozené vnímání prostorovosti i barevnosti zvuku. Neříkám, že si na něj nemůžete zvyknout, že je to špatně nebo něco podobného, ale prostě je to něco zcela jiného. Takže odhalit tímto srovnáním můžete pouze fakt, že nějaký kmitočet zcela chybí nebo naopak přebývá (zkreslení), ale už nikoliv, jestli to tak má být nebo ne, protože nevíte, kde se to vzalo nebo ztratilo ...
... to je snad vtip, ne ? Jak může někdo zasvědceně srovnávat natolik nesrovanatelné jako je soustava reproduktorů 5.1 v "nějaké" poslechové místnosti a stereofonní sluchátka nalepená přímo na uších ? To je jako srovnat let letadlem a jízdu na kole = obojí vás přemístí z bodu A do bodu B, ale poněkud jinak, ne ?
A že většinu spektra přehrají satelity ? No to je snad jasné přímo z fyzikálního principu vnímání směrovosti zvuku. Kdyby hrál subwoofer i vyšší kmitočty než 300 Hz, tak by nám silně kazil směrové vnímání. Pokud tedy jen hučí, je to v pořádku. Kdyby vyluzoval i něco jiného (tj. zkresloval), pak je to opravdu špatně.
Jinak super článek s dobrými obrázky, ale ta fyzika by chtěla trochu posílit ... :-)
No prostě by to mělo lepší kontrast, ale principiálně by to určitě nebylo lepší, než kdyby výrobce použil tlustší jednu vrstvu. A protože to nedělá, tak v tom bude asi nějaký výrazný problém, ne ?
Osobně bych řekl to, co předtím (jas, úhel pohledu apod.)
To by mě docela zajímalo, jestli je to vaše doměnka nebo to už tak někdo zkoušel ? O těch 12b místo 8b si nejsem jistý, to není problém počtu panelů na sobě, ale schopností budičů, udržet tolik diskrétních úrovní. Rychlost odezvy ani její hrany by to neovlivnilo, protože bychom zase pracovaly s větším kontrastem (to by platilo pouze kdybychom sledovali přechody mezi dvěma konkrétními absolutními jasy, takže pro jednovrstvý panel by to bylo skoro od maxima k minimu a u dvouvrstvého pak od středu ke středu). A určitě by to zhoršilo jas a porozovací úhly.
Musím se zastat wincent-a. Je poznat, že mu fyzika a konstrukční představivost není cizí. Zkusil jste si předtavit třeba možnost, že by ty buňky byly krychlového tvaru pro každý pixel samostatně a tím by byly spacery vlastně úplně všude ? A protože každá buňka by měla plochu jen např. 0,3x0,3 mm a vnitřní vakuovaný prostor klidně může být kulového tvaru, tak i ta stěna=spacer může být tlustý jen desítku mikronů a máte to zkonstruováno a výsledek mechanicky nepoznáte třeba od plasmy, kde jsou pro každý subpixel také samostatné komůrky. Jakékoliv společné velké plochy a mohutné spacery by vám jedině rušily jednolitost obrazu. Nehledě k tomu, že by zbloudilé elektrony mohly létat ve společném vakuu i na sousední luminofory, což by velmi silně kazilo dynamický kontrast. No prostě, vámi citovaný odkaz/obrázek, je opravdu jen a pouze symbolickým znázorněním principu, a jako takový, průměrně fyzikálně nadanému čtenáři, poskytne zcela dostatečnou informaci o tom, jak to principiálně funguje. Tečka.
Musím se zastat wincent-a. Je poznat, že mu fyzika a představivost není cizí. A vy oba jeho odpůrci si to zkuste ještě jednou rozmyslet a přestavit. CRT obrazovka blikala prostě proto, že jeden paprsek musel lítat postupně z leva do prava a po řádcích odzhora dolů a luminofor měl jen velmi krátkou dobu svitu. Jinak to prostě nešlo. Kdyby měl dlouhou dobu svitu, tak by nám zase vadily stíny za pohybujícími se předměty tak, jako u starých LCD. Jakákoliv samostatně bodově řiditelná technologie (a je jedno jestli LCD, Plasma, OLED, SED nebo jakákoliv jiná technologie budoucnosti) nebliká a blikat nemusí, protože jednotlivé (sub)pixely svítí trvale podle "aktuální" hodnoty jasu. Pouze tato "aktuální" hodnota je pixelům předávána v pravidelných intervalech snímkového kmitočtu - v současnosti opět z leva do prava a po řádcích odzhora dolů. Takže světe a především FPS hráči divte se, ale pokud máte nastaven snímkový kmitočet např. 60Hz, je úplně zbytečné, aby vám grafická karta zpracovávala např. 130 fps (fields/frames per second), protože polovička pracně vypočítaných snímků se do monitoru vůbec nedostane ! A jak by mohla, když jich tam po kabelu projde pouze 60 za sekundu ! Klidně však může přijít doba, kdy bude videopaměť grafické karty integrována nebo společná s "pamětí" displeje, a pak se budou změny na displeji odehrávat opravdu v čase, kdy jej počítač "zobrazí".
@mirekk_1956
To se zcela dobrovolně přiznám, že nevím taky. Něco určitě měří i na vyšších frekvencích, ale bude otázkou, zda se uplatní více indukčnost proudové cívky, coby sériového filtru, nebo napěťové cívky, nebo mechanická konstrukce. Asi bychom se museli zeptat výrobců elektroměrů ...
@mirekk_1956
Jen jemně opravím: nezvětší činnou složku na úkor jalové, ale pouze změnší jalovou a to je to, proč se to vlastně dělá. Protože výkon a účinnost zařízení zůstane prakticky stejná ...
@mirekk_1956
Tak teď nevím, kde je informační šum. Jak jste psal, že úsporná zářivka bere 11W na 50 Hz a zbytek do 60W na vyšších harmonických, tak jste tím myslel co ? Že má činný příkon 11W, což měří elektroměr, a celkový příkon 60W a tedy jalovou složku příkonu 49W ?
@mirekk_1956
Prosím, přečtěte si diskuze k předchozím testům zdrojů, kde se o problematice odběru na vyšších harmonických diskutovalo. Odpovíte si však asi i sám na jednoduchou otázku: "A kdo do sítě dodává tu energii na vyšších harmonických, kterou podle vás spotřebováváte, i když ji váš elektroměr neměří, když elektrárna vyrábí skutečně jen a jen 50 Hz ?" Měl byste si odpovědět, že je to celé blbost ... Spotřebovávat můžete skutečně jen energii 50 Hz.
@Martin Šejnoha
Ani jste nemohl, protože by to neprošlo přes normy a tzv. Energy Star, které limitují maximální spotřebu ve Stand By režimu na 5W a novější, ještě tvrdší, dokonce na 1 W !!! A když se podíváte např. na zdroje k notebookům, PDA, digitálním foťákům a kamerám, tak hned zjistíte, jestli vyhovují té nebo té specifikaci, protože ty s menší spotřebou jsou naprázdno skutečně ! úplně ! studené.
@mirekk_1956
Ano, souhlasím, stálo by za to, abyste si prošel nějaká vysokoškolská skripta ... :-) Hlavně kapitoly o elektroměrech, příkonech a výkonech, účinnosti, účiníku (nevím, jestli o PFC už něco ve skriptech najdete ...). Pokud je objevíte někde v elektronické podobě, určitě by na ně stálo dát odkaz i pro další zájemce, že ano !?
@Martin Šejnoha
Tak to právě nechápu. Pokud s trochou obezřetnosti zapojíte do nulového vodiče měřicí rezistor a na něj se připojíte klidně kostřeným osciloskopem při současném odpojení jeho vlastního uzemnění, tak můžete v klidu měřit průběh proudu a osciloskop přitom nebude mít nebezpečná dotyková napětí. Pokdu bydlíte ve staré zástavbě, tak ani nemusíte nic odpojovat, protože hned v zásuvce je stejně spojen ochranný a nulový vodič, takže byste dokonce nemusel ani používat rezistor, ale měřit jen úbytek na přívodním kabelu, což na určení tvaru průběhu proudu stačí ...
@Martin Šejnoha
Neplést si, prosím, PFC a korekce účiníku. Nevím, kde se vzala inforamce, že zdroj bez PFC natočí smrtelníkovi méně, ale je to blbost ! (Samozřejmě pokud zůstává účinnost zdroje zachovaná). Jinak účiník se u maloodběratelů nikdy měřit a vyhodnocovat nebude, není důvod.
@mirekk_1956
Ano, souhlasím, stálo by za to, abyste si prošel nějaká vysokoškolská skripta ... :-) Hlavně kapitoly o elektroměrech, příkonech a výkonech, účinnosti, účiníku (nevím, jestli o PFC už něco ve skriptech najdete ...). Pokud je objevíte někde v elektronické podobě, určitě by na ně stálo dát odkaz i pro další zájemce, že ano !?
@mirekk_1956
Prosím, přečtěte si diskuze k předchozím testům zdrojů, kde se o problematice odběru na vyšších harmonických diskutovalo. Odpovíte si však asi i sám na jednoduchou otázku: "A kdo do sítě dodává tu energii na vyšších harmonických, kterou podle vás spotřebováváte, i když ji váš elektroměr neměří, když elektrárna vyrábí skutečně jen a jen 50 Hz ?" Měl byste si odpovědět, že je to celé blbost ... Spotřebovávat můžete skutečně jen energii 50 Hz.
@mirekk_1956
Tak teď nevím, kde je informační šum. Jak jste psal, že úsporná zářivka bere 11W na 50 Hz a zbytek do 60W na vyšších harmonických, tak jste tím myslel co ? Že má činný příkon 11W, což měří elektroměr, a celkový příkon 60W a tedy jalovou složku příkonu 49W ?
@mirekk_1956
Jen jemně opravím: nezvětší činnou složku na úkor jalové, ale pouze změnší jalovou a to je to, proč se to vlastně dělá. Protože výkon a účinnost zařízení zůstane prakticky stejná ...
@mirekk_1956
To se zcela dobrovolně přiznám, že nevím taky. Něco určitě měří i na vyšších frekvencích, ale bude otázkou, zda se uplatní více indukčnost proudové cívky, coby sériového filtru, nebo napěťové cívky, nebo mechanická konstrukce. Asi bychom se museli zeptat výrobců elektroměrů ...
@Zdeněk Michálek
Pardon, ale pletete si pojmy. PFC nesouvisí s odrušením a tím EMC. Dokonce tento typ řešení PFC rušení spíše přidává, než filtruje, takže jako důvod odpojení PFC v těchto zdrojích považuji právě neprůchodnost testů EMC, takže než předělat kompletně odrušovací filtry, bylo rychlejší a levnější vyřadit PFC, což nikdo asi neměřil. A s bezpečností to taky nesouvisí, dráty se nikde dotknout nemohly ...
