Pozastavení (odložení) aktualizací Win 11 až na 5 týdnů (35 dní) je možné už dávno, takže nejde o novinku. Navíc každý, kdo má antimalware s funkcí "Správa seznamu URL adres" může v tomto nastavení nadefinovat seznam blokovaných adres, z nichž se aktualizace stahují, takže počítač s Win 11 může fungovat bez aktualizací "velmi dlouho". Počítač bez důležitých a kritických aktualizací ale nebude fungovat spolehlivě a nebude dostatečně odolný proti kyberútokům.
Porovnání úspěšnosti AMD a Intel v segmentu serverových procesorů (x86) za rok 2025 (data především z Mercury Research pro Q4 2025):
Podíl na počtu kusů: AMD (EPYC) ≈ 28,8 % (růst +3,1 p.b. meziročně); Intel (Xeon) ≈ 71,2 %
Podíl na obratu (revenue share, Q4 2025): AMD ≈ 41,3 % (rekord, růst díky dražším/premium modelům); Intel ≈ 58,7 %
Shrnutí za celý rok 2025: AMD výrazně posílilo (z ~25 % na téměř 29 % v kusech a přes 40 % v obratu), Intel ztrácel podíl, ale stále vede. AMD uspělo hlavně díky lepšímu poměru cena/výkon, adopci v cloudu, AI/HPC a vyšším maržím na EPYC. Intel drží většinu trhu, ale ztrácí momentum.
Trend: AMD pokračuje v růstu (z <2 % v 2018 na ~29 % v 2025), Intel dominuje, ale tlak sílí.
Obávám se, že vliv AI na životní úroveň běžného člověka, který se živí vlastní prací, je prakticky nulový. Důkazy o opaku jsem dosud jaksi nezaznamenal.
Na papíře splňují všechna jednostopá elektrovozidla všechny podmínky legislativy. V praxi většina těchto vozidel podmínky nesplňuje. Luxusní schizofrenie.
@jivy
Licence jsou buď roční obnovitelné (nejběžnější, menší společnosti) nebo víceroční s pevnou sazbou po omezenou dobu (méně časté, velcí odběratelé).
@maraou
MS Edge není nutné odinstalovávat, stačí smazat všechny složky (kromě Temp) v adresáři C:\Program Files (x86)\Microsoft\ (mám OS Win 11). Edge už se mi nevrátil, přestože stahuji a instaluji aktualizace Windows. Soudruzi z MS jsou na mě hodní.
@Milan Šurkala
Použití vodíku v segmentu elektromobilů je pravděpodobně "slepá ulička", v tom se shodneme. Já ale psal o tom, že Německo připravuje přechod na vodík v plynových elektrárnách, to je trochu jiné téma :-).
@jivy
V tomto oboru jsem naprostým laikem, přesto si myslím, že nějaké šance jsou. Technologie se rychle zdokonalují, když to nebude vodík, najde se něco jiného :-).
@jivy
Na grok.com jsem zadal otázku "Německo prý chce v plynových elektrárnách nejpozději v letech 2030 až 2040 přejít výhradně na vodík. Místo plynu by palivem byl vodík. Je tento záměr reálný nebo jde spíše stále jen o záměr?"
Odpověď: Tento záměr je oficiální vládní politikou (Kraftwerksstrategie), která byla v lednu 2026 schválena v principu s Evropskou komisí, ale není to plošný přechod všech plynových elektráren na vodík do roku 2030–2040. Jde spíš o cílený plán pro nové záložní kapacity, které mají být od začátku „H₂-ready“ (připravené na vodík). Plný přechod na vodík (nebo jinou dekarbonizaci) je povinný až do roku 2045, s incentivy pro dřívější přechod u části kapacit. Není to tedy jen „záměr na papíře“, ale konkrétní strategie s financováním a tendry, která však čelí významným praktickým výzvám.
Co přesně Německo plánuje (stav k roku 2026): Nové kapacity: V roce 2026 se má vysoutěžit 12 GW řiditelných (dispatchable) zdrojů – převážně nové plynové elektrárny (kombinovaný cyklus), které musí být od začátku připravené na přechod na vodík. První mají být v provozu od roku 2031.
Povinnosti: Všechny nové elektrárny musí být „H₂-ready“ (technicky připravené na 100 % vodík). Do roku 2045 musí být plně dekarbonizované (žádný fosilní plyn) – buď vodíkem, nebo případně CCS (zachytávání CO₂).
Incentivy pro dřívější přechod na vodík: Od roku 2027 další tendry (contracts for difference) na pokrytí rozdílu ceny mezi vodíkem a zemním plynem.
Cíl: 2 GW přejde na vodík do roku 2040 + další 2 GW do roku 2043.
Financování: Stát počítá s desítkami miliard eur (dříve se mluvilo o 15–20 miliardách eur na celou strategii). Starší plány z roku 2024 mluvily o přechodu 2035–2040, ale aktuální dohoda s EU je mírnější.
Některé existující elektrárny se modernizují na H₂-ready (např. projekty EnBW v Stuttgartu-Münster, Altbach/Deizisau nebo Heilbronn), ale nejde o plošnou rekonstrukci celého plynového parku.
Je to reálné? Technicky ano – výrobci jako Siemens Energy už dodávají turbíny certifikované jako H₂-ready (např. SGT-800). Několik pilotních projektů už funguje nebo se staví.
Prakticky velké otazníky (spíš ambiciózní než jisté):
Dostupnost vodíku: Zelený vodík (z elektrolýzy OZE) je zatím drahý a málo dostupný. Německo cílí na 10 GW elektrolyzérů do 2030, ale průzkumy mezi energetickými firmami ukazují velkou skepsi – přes 90 % očekává, že se to nestihne. Většina vodíku bude muset přijít z dovozu (70 %+).
Infrastruktura: Potřeba vodíkových potrubí (H₂ercules atd.), skladování a připojení k elektrárnám. Plány existují, ale výstavba běží pomalu.
Náklady: Vodík je výrazně dražší než zemní plyn + cena CO₂. Bez masivních dotací se přechod nevyplatí. Stát to dotuje, ale celkový objem (desítky GW do 2045) je obrovský – studie mluví o potřebě 40–70 GW vodíkových nebo H₂-ready kapacit do 2045.
Kritika: Někteří experti a energetické firmy to označují za „příliš málo a pozdě“. Není striktně nařízeno, že vodík musí být zelený (může být i nízkoemisní). Některé modely ukazují, že bez dostatečného vodíku budou elektrárny dál běžet na plyn déle, než se plánuje.
Shrnutí: Německo má konkrétní, schválený a financovaný plán, který jde dál než jen „záměr“. Tendry začnou letos, první elektrárny mají být hotové za 5 let. Ale plošný přechod všech plynových elektráren výhradně na vodík do 2030–2040 to není – jde hlavně o nové záložní zdroje pro stabilizaci sítě vedle OZE a o postupný přechod do 2045. Reálnost závisí především na tom, jestli se paralelně rozběhne vodíková ekonomika (produkce + dovoz). Pokud ne, elektrárny budou zatím běžet na plyn a dekarbonizace se protáhne. Je to typický příklad německé Energiewende – ambiciózní na papíře, ale s velkými riziky v provedení. Aktuální vývoj sledujte přes BMWK nebo tendry v roce 2026.
@jivy
Na grok.com jsem zadal otázku "Německo prý chce v plynových elektrárnách nejpozději v letech 2030 až 2040 přejít výhradně na vodík. Místo plynu by palivem byl vodík. Je tento záměr reálný nebo jde spíše stále jen o záměr?"
Odpověď: Tento záměr je oficiální vládní politikou (Kraftwerksstrategie), která byla v lednu 2026 schválena v principu s Evropskou komisí, ale není to plošný přechod všech plynových elektráren na vodík do roku 2030–2040. Jde spíš o cílený plán pro nové záložní kapacity, které mají být od začátku „H₂-ready“ (připravené na vodík). Plný přechod na vodík (nebo jinou dekarbonizaci) je povinný až do roku 2045, s incentivy pro dřívější přechod u části kapacit. Není to tedy jen „záměr na papíře“, ale konkrétní strategie s financováním a tendry, která však čelí významným praktickým výzvám.
Co přesně Německo plánuje (stav k roku 2026): Nové kapacity: V roce 2026 se má vysoutěžit 12 GW řiditelných (dispatchable) zdrojů – převážně nové plynové elektrárny (kombinovaný cyklus), které musí být od začátku připravené na přechod na vodík. První mají být v provozu od roku 2031.
Povinnosti: Všechny nové elektrárny musí být „H₂-ready“ (technicky připravené na 100 % vodík). Do roku 2045 musí být plně dekarbonizované (žádný fosilní plyn) – buď vodíkem, nebo případně CCS (zachytávání CO₂).
Incentivy pro dřívější přechod na vodík: Od roku 2027 další tendry (contracts for difference) na pokrytí rozdílu ceny mezi vodíkem a zemním plynem.
Cíl: 2 GW přejde na vodík do roku 2040 + další 2 GW do roku 2043.
Financování: Stát počítá s desítkami miliard eur (dříve se mluvilo o 15–20 miliardách eur na celou strategii). Starší plány z roku 2024 mluvily o přechodu 2035–2040, ale aktuální dohoda s EU je mírnější.
Některé existující elektrárny se modernizují na H₂-ready (např. projekty EnBW v Stuttgartu-Münster, Altbach/Deizisau nebo Heilbronn), ale nejde o plošnou rekonstrukci celého plynového parku.
Je to reálné? Technicky ano – výrobci jako Siemens Energy už dodávají turbíny certifikované jako H₂-ready (např. SGT-800). Několik pilotních projektů už funguje nebo se staví.
Prakticky velké otazníky (spíš ambiciózní než jisté):
Dostupnost vodíku: Zelený vodík (z elektrolýzy OZE) je zatím drahý a málo dostupný. Německo cílí na 10 GW elektrolyzérů do 2030, ale průzkumy mezi energetickými firmami ukazují velkou skepsi – přes 90 % očekává, že se to nestihne. Většina vodíku bude muset přijít z dovozu (70 %+).
Infrastruktura: Potřeba vodíkových potrubí (H₂ercules atd.), skladování a připojení k elektrárnám. Plány existují, ale výstavba běží pomalu.
Náklady: Vodík je výrazně dražší než zemní plyn + cena CO₂. Bez masivních dotací se přechod nevyplatí. Stát to dotuje, ale celkový objem (desítky GW do 2045) je obrovský – studie mluví o potřebě 40–70 GW vodíkových nebo H₂-ready kapacit do 2045.
Kritika: Někteří experti a energetické firmy to označují za „příliš málo a pozdě“. Není striktně nařízeno, že vodík musí být zelený (může být i nízkoemisní). Některé modely ukazují, že bez dostatečného vodíku budou elektrárny dál běžet na plyn déle, než se plánuje.
Shrnutí: Německo má konkrétní, schválený a financovaný plán, který jde dál než jen „záměr“. Tendry začnou letos, první elektrárny mají být hotové za 5 let. Ale plošný přechod všech plynových elektráren výhradně na vodík do 2030–2040 to není – jde hlavně o nové záložní zdroje pro stabilizaci sítě vedle OZE a o postupný přechod do 2045. Reálnost závisí především na tom, jestli se paralelně rozběhne vodíková ekonomika (produkce + dovoz). Pokud ne, elektrárny budou zatím běžet na plyn a dekarbonizace se protáhne. Je to typický příklad německé Energiewende – ambiciózní na papíře, ale s velkými riziky v provedení. Aktuální vývoj sledujte přes BMWK nebo tendry v roce 2026.
@jivy
V tomto oboru jsem naprostým laikem, přesto si myslím, že nějaké šance jsou. Technologie se rychle zdokonalují, když to nebude vodík, najde se něco jiného :-).
@Milan Šurkala
Použití vodíku v segmentu elektromobilů je pravděpodobně "slepá ulička", v tom se shodneme. Já ale psal o tom, že Německo připravuje přechod na vodík v plynových elektrárnách, to je trochu jiné téma :-).
@Dušan P.
Myslím, že Honda si zuby nevylámala. Aktuálně vyrábí model Hondae (kompaktní městský elektromobil dostupný v Evropě a Japonsku; malý dojezd, zaměřený na design a město), dále model HondaPrologue - větší BEV určený pro severoamerický trh (vyvíjen ve spolupráci s General Motors). V některých regionech Honda nabízí další modely nebo koncepty BEV a plánuje rozšíření nabídky a elektrifikaci většiny portfolia.
@jivy
Asi rok zpátky jsem na internetu četl, že Němci chtějí předělat plynové elektrárny na vodík. Umělá inteligence to víceméně potvrdila, realizace by měla probíhat velmi zhruba v období 2030 až 2040, první "vlaštovky" možná i dříve. Nejistota je ale velká, mj. zda bude dostatek zeleného vodíku, i složitost a bezpečnost technických řešení bude tvrdým oříškem.
TDP jen 300 W u takového monstra je vynikající hodnota, otázka je, zda se tomu dá věřit.
Skandál s pašováním AI serverů neřeší jen společnost Supermicro, ale i policie a státní zastupitelství, běží vyšetřování včetně zabavování důkazů, zatýkání, mezinárodní kooperace a následných obžalob.
V Česku se s vodíkovými experimenty pokračuje vesele dál. Asi jsme fakt dobří. Cimrman byl taky pionýrem slepých uliček, asi to máme v genech. Plníme směr vytyčený moudrými hlavami z Bruselu.
@Pan Jaroslav Crha gIT
Průzkum není pro guruy. Apropó, jak vám běhá fotovoltaická elektrárna, baterie na elektřtinu, tepelné čerpadlo, rekuperace, klimoška a flotila všech elektromobilů?
@ludek_jelinek
Váš optimizmus nesdílím. US prezident Donald Trump před pár dny ohlásil nástup "závažné krize s neudržitelnými schodky obchodní bilance". Důvod: po roce 2008 se "všichni" soustředili na regulaci bank, na zvýšení jejich bezpečnosti a na povinnost držet více kapitálu. Objevil se ale systém stínového bankovnictví. Soukromé úvěrové fondy, pákové úvěrové nástroje, zajištěné úvěrové závazky. Tyto instituce zaplnily mezeru v úvěrování, kterou zanechaly regulované banky. Stínové banky nyní ovládají aktiva v hodnotě přes 250 bilionů dolarů po celém světě. To je polovina všech finančních aktiv na planetě. Ale mezi stínovými bankami a tradičními bankami je zásadní rozdíl: tradiční banky jsou regulované, mají pojištění vkladů, mají přístup k nouzovým úvěrům od Federálního rezervního systému, mají vládní pojistky. Stínové banky nic z toho nemají. Když tradiční banka čelí krizi, regulátoři mohou zasáhnout, vložit kapitál, zařídit fúze a zabránit šíření nákazy. Když stínová banka zkrachuje, prostě zkrachuje. A s sebou vezme i své investory.
