@Milan Šurkala
Použití vodíku v segmentu elektromobilů je pravděpodobně "slepá ulička", v tom se shodneme. Já ale psal o tom, že Německo připravuje přechod na vodík v plynových elektrárnách, to je trochu jiné téma :-).
@jivy
V tomto oboru jsem naprostým laikem, přesto si myslím, že nějaké šance jsou. Technologie se rychle zdokonalují, když to nebude vodík, najde se něco jiného :-).
@jivy
Na grok.com jsem zadal otázku "Německo prý chce v plynových elektrárnách nejpozději v letech 2030 až 2040 přejít výhradně na vodík. Místo plynu by palivem byl vodík. Je tento záměr reálný nebo jde spíše stále jen o záměr?"
Odpověď: Tento záměr je oficiální vládní politikou (Kraftwerksstrategie), která byla v lednu 2026 schválena v principu s Evropskou komisí, ale není to plošný přechod všech plynových elektráren na vodík do roku 2030–2040. Jde spíš o cílený plán pro nové záložní kapacity, které mají být od začátku „H₂-ready“ (připravené na vodík). Plný přechod na vodík (nebo jinou dekarbonizaci) je povinný až do roku 2045, s incentivy pro dřívější přechod u části kapacit. Není to tedy jen „záměr na papíře“, ale konkrétní strategie s financováním a tendry, která však čelí významným praktickým výzvám.
Co přesně Německo plánuje (stav k roku 2026): Nové kapacity: V roce 2026 se má vysoutěžit 12 GW řiditelných (dispatchable) zdrojů – převážně nové plynové elektrárny (kombinovaný cyklus), které musí být od začátku připravené na přechod na vodík. První mají být v provozu od roku 2031.
Povinnosti: Všechny nové elektrárny musí být „H₂-ready“ (technicky připravené na 100 % vodík). Do roku 2045 musí být plně dekarbonizované (žádný fosilní plyn) – buď vodíkem, nebo případně CCS (zachytávání CO₂).
Incentivy pro dřívější přechod na vodík: Od roku 2027 další tendry (contracts for difference) na pokrytí rozdílu ceny mezi vodíkem a zemním plynem.
Cíl: 2 GW přejde na vodík do roku 2040 + další 2 GW do roku 2043.
Financování: Stát počítá s desítkami miliard eur (dříve se mluvilo o 15–20 miliardách eur na celou strategii). Starší plány z roku 2024 mluvily o přechodu 2035–2040, ale aktuální dohoda s EU je mírnější.
Některé existující elektrárny se modernizují na H₂-ready (např. projekty EnBW v Stuttgartu-Münster, Altbach/Deizisau nebo Heilbronn), ale nejde o plošnou rekonstrukci celého plynového parku.
Je to reálné? Technicky ano – výrobci jako Siemens Energy už dodávají turbíny certifikované jako H₂-ready (např. SGT-800). Několik pilotních projektů už funguje nebo se staví.
Prakticky velké otazníky (spíš ambiciózní než jisté):
Dostupnost vodíku: Zelený vodík (z elektrolýzy OZE) je zatím drahý a málo dostupný. Německo cílí na 10 GW elektrolyzérů do 2030, ale průzkumy mezi energetickými firmami ukazují velkou skepsi – přes 90 % očekává, že se to nestihne. Většina vodíku bude muset přijít z dovozu (70 %+).
Infrastruktura: Potřeba vodíkových potrubí (H₂ercules atd.), skladování a připojení k elektrárnám. Plány existují, ale výstavba běží pomalu.
Náklady: Vodík je výrazně dražší než zemní plyn + cena CO₂. Bez masivních dotací se přechod nevyplatí. Stát to dotuje, ale celkový objem (desítky GW do 2045) je obrovský – studie mluví o potřebě 40–70 GW vodíkových nebo H₂-ready kapacit do 2045.
Kritika: Někteří experti a energetické firmy to označují za „příliš málo a pozdě“. Není striktně nařízeno, že vodík musí být zelený (může být i nízkoemisní). Některé modely ukazují, že bez dostatečného vodíku budou elektrárny dál běžet na plyn déle, než se plánuje.
Shrnutí: Německo má konkrétní, schválený a financovaný plán, který jde dál než jen „záměr“. Tendry začnou letos, první elektrárny mají být hotové za 5 let. Ale plošný přechod všech plynových elektráren výhradně na vodík do 2030–2040 to není – jde hlavně o nové záložní zdroje pro stabilizaci sítě vedle OZE a o postupný přechod do 2045. Reálnost závisí především na tom, jestli se paralelně rozběhne vodíková ekonomika (produkce + dovoz). Pokud ne, elektrárny budou zatím běžet na plyn a dekarbonizace se protáhne. Je to typický příklad německé Energiewende – ambiciózní na papíře, ale s velkými riziky v provedení. Aktuální vývoj sledujte přes BMWK nebo tendry v roce 2026.
@jivy
Na grok.com jsem zadal otázku "Německo prý chce v plynových elektrárnách nejpozději v letech 2030 až 2040 přejít výhradně na vodík. Místo plynu by palivem byl vodík. Je tento záměr reálný nebo jde spíše stále jen o záměr?"
Odpověď: Tento záměr je oficiální vládní politikou (Kraftwerksstrategie), která byla v lednu 2026 schválena v principu s Evropskou komisí, ale není to plošný přechod všech plynových elektráren na vodík do roku 2030–2040. Jde spíš o cílený plán pro nové záložní kapacity, které mají být od začátku „H₂-ready“ (připravené na vodík). Plný přechod na vodík (nebo jinou dekarbonizaci) je povinný až do roku 2045, s incentivy pro dřívější přechod u části kapacit. Není to tedy jen „záměr na papíře“, ale konkrétní strategie s financováním a tendry, která však čelí významným praktickým výzvám.
Co přesně Německo plánuje (stav k roku 2026): Nové kapacity: V roce 2026 se má vysoutěžit 12 GW řiditelných (dispatchable) zdrojů – převážně nové plynové elektrárny (kombinovaný cyklus), které musí být od začátku připravené na přechod na vodík. První mají být v provozu od roku 2031.
Povinnosti: Všechny nové elektrárny musí být „H₂-ready“ (technicky připravené na 100 % vodík). Do roku 2045 musí být plně dekarbonizované (žádný fosilní plyn) – buď vodíkem, nebo případně CCS (zachytávání CO₂).
Incentivy pro dřívější přechod na vodík: Od roku 2027 další tendry (contracts for difference) na pokrytí rozdílu ceny mezi vodíkem a zemním plynem.
Cíl: 2 GW přejde na vodík do roku 2040 + další 2 GW do roku 2043.
Financování: Stát počítá s desítkami miliard eur (dříve se mluvilo o 15–20 miliardách eur na celou strategii). Starší plány z roku 2024 mluvily o přechodu 2035–2040, ale aktuální dohoda s EU je mírnější.
Některé existující elektrárny se modernizují na H₂-ready (např. projekty EnBW v Stuttgartu-Münster, Altbach/Deizisau nebo Heilbronn), ale nejde o plošnou rekonstrukci celého plynového parku.
Je to reálné? Technicky ano – výrobci jako Siemens Energy už dodávají turbíny certifikované jako H₂-ready (např. SGT-800). Několik pilotních projektů už funguje nebo se staví.
Prakticky velké otazníky (spíš ambiciózní než jisté):
Dostupnost vodíku: Zelený vodík (z elektrolýzy OZE) je zatím drahý a málo dostupný. Německo cílí na 10 GW elektrolyzérů do 2030, ale průzkumy mezi energetickými firmami ukazují velkou skepsi – přes 90 % očekává, že se to nestihne. Většina vodíku bude muset přijít z dovozu (70 %+).
Infrastruktura: Potřeba vodíkových potrubí (H₂ercules atd.), skladování a připojení k elektrárnám. Plány existují, ale výstavba běží pomalu.
Náklady: Vodík je výrazně dražší než zemní plyn + cena CO₂. Bez masivních dotací se přechod nevyplatí. Stát to dotuje, ale celkový objem (desítky GW do 2045) je obrovský – studie mluví o potřebě 40–70 GW vodíkových nebo H₂-ready kapacit do 2045.
Kritika: Někteří experti a energetické firmy to označují za „příliš málo a pozdě“. Není striktně nařízeno, že vodík musí být zelený (může být i nízkoemisní). Některé modely ukazují, že bez dostatečného vodíku budou elektrárny dál běžet na plyn déle, než se plánuje.
Shrnutí: Německo má konkrétní, schválený a financovaný plán, který jde dál než jen „záměr“. Tendry začnou letos, první elektrárny mají být hotové za 5 let. Ale plošný přechod všech plynových elektráren výhradně na vodík do 2030–2040 to není – jde hlavně o nové záložní zdroje pro stabilizaci sítě vedle OZE a o postupný přechod do 2045. Reálnost závisí především na tom, jestli se paralelně rozběhne vodíková ekonomika (produkce + dovoz). Pokud ne, elektrárny budou zatím běžet na plyn a dekarbonizace se protáhne. Je to typický příklad německé Energiewende – ambiciózní na papíře, ale s velkými riziky v provedení. Aktuální vývoj sledujte přes BMWK nebo tendry v roce 2026.
@jivy
V tomto oboru jsem naprostým laikem, přesto si myslím, že nějaké šance jsou. Technologie se rychle zdokonalují, když to nebude vodík, najde se něco jiného :-).
@Milan Šurkala
Použití vodíku v segmentu elektromobilů je pravděpodobně "slepá ulička", v tom se shodneme. Já ale psal o tom, že Německo připravuje přechod na vodík v plynových elektrárnách, to je trochu jiné téma :-).
@Dušan P.
Myslím, že Honda si zuby nevylámala. Aktuálně vyrábí model Hondae (kompaktní městský elektromobil dostupný v Evropě a Japonsku; malý dojezd, zaměřený na design a město), dále model HondaPrologue - větší BEV určený pro severoamerický trh (vyvíjen ve spolupráci s General Motors). V některých regionech Honda nabízí další modely nebo koncepty BEV a plánuje rozšíření nabídky a elektrifikaci většiny portfolia.
@jivy
Asi rok zpátky jsem na internetu četl, že Němci chtějí předělat plynové elektrárny na vodík. Umělá inteligence to víceméně potvrdila, realizace by měla probíhat velmi zhruba v období 2030 až 2040, první "vlaštovky" možná i dříve. Nejistota je ale velká, mj. zda bude dostatek zeleného vodíku, i složitost a bezpečnost technických řešení bude tvrdým oříškem.
TDP jen 300 W u takového monstra je vynikající hodnota, otázka je, zda se tomu dá věřit.
Skandál s pašováním AI serverů neřeší jen společnost Supermicro, ale i policie a státní zastupitelství, běží vyšetřování včetně zabavování důkazů, zatýkání, mezinárodní kooperace a následných obžalob.
V Česku se s vodíkovými experimenty pokračuje vesele dál. Asi jsme fakt dobří. Cimrman byl taky pionýrem slepých uliček, asi to máme v genech. Plníme směr vytyčený moudrými hlavami z Bruselu.
@Pan Jaroslav Crha gIT
Průzkum není pro guruy. Apropó, jak vám běhá fotovoltaická elektrárna, baterie na elektřtinu, tepelné čerpadlo, rekuperace, klimoška a flotila všech elektromobilů?
@ludek_jelinek
Váš optimizmus nesdílím. US prezident Donald Trump před pár dny ohlásil nástup "závažné krize s neudržitelnými schodky obchodní bilance". Důvod: po roce 2008 se "všichni" soustředili na regulaci bank, na zvýšení jejich bezpečnosti a na povinnost držet více kapitálu. Objevil se ale systém stínového bankovnictví. Soukromé úvěrové fondy, pákové úvěrové nástroje, zajištěné úvěrové závazky. Tyto instituce zaplnily mezeru v úvěrování, kterou zanechaly regulované banky. Stínové banky nyní ovládají aktiva v hodnotě přes 250 bilionů dolarů po celém světě. To je polovina všech finančních aktiv na planetě. Ale mezi stínovými bankami a tradičními bankami je zásadní rozdíl: tradiční banky jsou regulované, mají pojištění vkladů, mají přístup k nouzovým úvěrům od Federálního rezervního systému, mají vládní pojistky. Stínové banky nic z toho nemají. Když tradiční banka čelí krizi, regulátoři mohou zasáhnout, vložit kapitál, zařídit fúze a zabránit šíření nákazy. Když stínová banka zkrachuje, prostě zkrachuje. A s sebou vezme i své investory.
@puntja
Gratuluji k pocitu, že iOS je bezpečnější. Apple fanoušek je superprofík a nějak si musí zdůvodnit svou volbu, on je vždy "chytřejší" než "amatéři", kteří mají Android 😊🙂😇.
@puntja
Apple je obří oligopol. Má gigantické finanční zdroje, tudíž si může dovolit masivní reklamu v médiích. Což např. Nothing a další v ýrobci nemohou. Takže rozdíl je značný. Google taky není žádný svatoušek, ale bez něj by Apple vládl téměř neomezeně. iOS je uzavřený systém, kdežto Android otevřený. Zdá se, že dostatečně nechápete tento zásadní rozdíl.
@pietrolbc
Rapidus mohl u ASML mít objednávky nebo opci již dříve, případně může vyjednat zařazení do priorit (zejména pokud nabídne investice, dlouhodobé kontrakty nebo strategické partnerství).
Nákup z druhotného trhu (nákup použitých nebo repasovaných DUV/EUV strojů od jiných továren, likvidovaných linek nebo specializovaných brokerů), u starších strojů je riziko, že nemusí splňovat požadavky a servis, upgrady a dostupnost náhradních dílů mohou být omezené.
Spolupráce s existujícími výrobci čipů - dohoda o výrobě nebo sdílení kapacity u TSMC, Samsungu nebo jinde, kde mají přístup k potřebným nástrojům. To je nejisté, málokdo chce ztratit technologické know‑how.
Investice do alternativních/komplementárních technologií - kombinace více expozic (multi‑patterning), pokročilého DUV s maskami a nové techniky (např. directed self-assembly, EUV multi-beam) může do určité míry snížit bezprostřední potřebu nejnovějších EUV High‑NA strojů. Zvýší to ale náklady a může být obtížné dosáhnout výtěžnosti/konkurenceschopnosti 2 nm bez High‑NA EUV.
Strategické partnerství/kooperace s ASML a dodavateli dílů - poskytování kapitálu, sdílení rizika či společné R&D může ASML motivovat k dřívějšímu alokování nástrojů nebo k urychlení dodávek. ASML bude i tak prioritizovat podle svých výrobních možností a uzavřených smluv.
Vládní podpora a geopolitické nástroje - japonská vláda a průmysloví partneři mohou použít finanční pobídky nebo politický tlak, aby získali prioritu nebo financovali rozšíření kapacit ASML či lokálních servisních center. To si ale vyžádá víc času.
@maraou
Strojařina je brutálně náročná. Já šel ze střední školy zbaběle na stavební fakultu, na strojárnu jsem si netroufl. Většinou jsem projektoval stavby, což je mix mnoha oborů. Často šlo o tanec na ostří nože. Technických norem spousta a k tomu nějaké zákony a vyhlášky. Po roce 2000 se normy dost měnily, jsou stále složitější, takže jsem rád, že už to mám za sebou :-).
