Nvidia PhysX - kam směřuje?
20.8.2009, Petr Štefek, technologie
PhysX pod křídly Nvidie je s námi již nějaký ten pátek, a tak se podíváme, co se za uplynulý rok změnilo a zda-li si technologie samotná získala dost příznivců ze stran herních vývojářů, které tolik potřebovala pro svůj další život.
Kapitoly článku:
Zhruba před rokem jsem psal článek o Nvidia PhysX, technologii, kterou tehdy měla nově pod svou taktovkou Nvidia, jež ji získala akvizicí společnosti Ageia. Ta se snažila se svým hardwarovým akcelerátorem prorazit již před několika lety, ale neúspěšně. Nvidia si naproti tomu řekla, že pod svými křídly dokáže vdechnout technologii PhysX život, což znamená co možná největší počet her podporující a hlavně adekvátně využívající akcelerovanou fyziku tak, aby to způsobilo svým významem podobnou revoluci jako 3D akcelerace. V dnešním článku budeme trošku bilancovat a řekneme si, co se povedlo a co naopak nikoli.
Optimisté čekali, že vývojáři herních studií a hlavně velkých společností, jako je Electronic Arts, vezmou tuto technologii za svou a my budeme sledovat všudypřítomnou exkluzivní akcelerovanou fyziku. Pokud by se tak stalo, pak by se jednalo o podobný boom jako v případě prvních 3d akcelerátorů 3Dfx. Niceméně smělé plány tak úplně nevyšly a na trhu podporuje PhysX jen velmi omezený počet titulů a vlajkové hry bychom spočítali snad na prstech jedné ruky. Nvidia sice chytře vsadila na akceleraci PhysX pomocí již existujících grafických karet GeForce, kdy samotný software zakomponovala jako součást ovladačů ForceWare. To velmi úspěšně zdolalo problém, který měla Ageia před několika lety se svým PhysX akcelerátorem, který hráči neměli důvod kupovat a navíc byl relativně drahý.
Základ pro úspěšné zavedení PhysX tedy byl dán a Nvidia mohla hrdě hlásat, že její platforma je živá a nic nebrání tomu, aby vývojáři nasazovali PhysX do zbrusu nových vlajkových titulů. Celá strategie Nvidie, která momentálně sází nejen na výkonně čipy ale také hlavně na přidanou hodnotu karet, kterou představuje platforma CUDA a PhysX, má ovšem jednu malou trhlinu. Tou je samozřejmě nedostatek her, které by tuto přidanou hodnotu v reálu vytvářely a neochota vývojářů integrovat PhysX do svých her.
Nyní by mohl leckterý fanoušek Nvidie namítnout, že seznam her podporujících PhysX je poměrně dlouhý a jsou v něm někdy zastoupeny i poměrně známé tituly. Ale faktem zůstává, že PhysX jsme mohli vidět spíše ve hrách, kde se hrálo na „efekt“ akcelerované fyziky než na její účelnost. Pomineme-li vcelku povedený Mirror’s Edge s průměrnou grafikou, tak se prozatím PhysX jako takovým nebylo třeba vůbec zabývat.
Vlajkové pecky jako Crysis Warhead, Farcry, letecká arkáda H.A.W.X. nebo ArmA 2, tam všude bychom správnou porci akcelerace a reálnou fyziku určitě uvítali s otevřenou náručí. Potřebujeme reálné chování zbraní a ne milióny střepů nebo létajících trubek, potřebujeme reálné kolizní modely nebo simulaci chování měkkých tkání a nikoli technologické ukázky morphingu (Great Kulu). Vše, co by hry posunulo na novou úroveň, zde zkrátka stále chybí. A ač platforma jako taková existuje a zdá se být životaschopná, tak je využívána nepříliš hodnotně a vše je hráno spíše na efekt než na účelnost.
Optimisté čekali, že vývojáři herních studií a hlavně velkých společností, jako je Electronic Arts, vezmou tuto technologii za svou a my budeme sledovat všudypřítomnou exkluzivní akcelerovanou fyziku. Pokud by se tak stalo, pak by se jednalo o podobný boom jako v případě prvních 3d akcelerátorů 3Dfx. Niceméně smělé plány tak úplně nevyšly a na trhu podporuje PhysX jen velmi omezený počet titulů a vlajkové hry bychom spočítali snad na prstech jedné ruky. Nvidia sice chytře vsadila na akceleraci PhysX pomocí již existujících grafických karet GeForce, kdy samotný software zakomponovala jako součást ovladačů ForceWare. To velmi úspěšně zdolalo problém, který měla Ageia před několika lety se svým PhysX akcelerátorem, který hráči neměli důvod kupovat a navíc byl relativně drahý.
Základ pro úspěšné zavedení PhysX tedy byl dán a Nvidia mohla hrdě hlásat, že její platforma je živá a nic nebrání tomu, aby vývojáři nasazovali PhysX do zbrusu nových vlajkových titulů. Celá strategie Nvidie, která momentálně sází nejen na výkonně čipy ale také hlavně na přidanou hodnotu karet, kterou představuje platforma CUDA a PhysX, má ovšem jednu malou trhlinu. Tou je samozřejmě nedostatek her, které by tuto přidanou hodnotu v reálu vytvářely a neochota vývojářů integrovat PhysX do svých her.
Vlajkové pecky jako Crysis Warhead, Farcry, letecká arkáda H.A.W.X. nebo ArmA 2, tam všude bychom správnou porci akcelerace a reálnou fyziku určitě uvítali s otevřenou náručí. Potřebujeme reálné chování zbraní a ne milióny střepů nebo létajících trubek, potřebujeme reálné kolizní modely nebo simulaci chování měkkých tkání a nikoli technologické ukázky morphingu (Great Kulu). Vše, co by hry posunulo na novou úroveň, zde zkrátka stále chybí. A ač platforma jako taková existuje a zdá se být životaschopná, tak je využívána nepříliš hodnotně a vše je hráno spíše na efekt než na účelnost.
