Tak malá hvězda, že v podstatě není ani hvězda, to je třída hnědých trpaslíků. Ty nedokázaly zažehnout vodíkovou fúzi ve svých jádrech a dosud byla otázka, zda ty mohou mít u sebe běžné planety.
Hnědý trpaslík je tak označován i za selhanou hvězdu, která měla tu smůlu, že byla vytvořena z příliš malého množství materiálu, a ve svém jádru tak nedokázala spustit vodíkovou fúzi. Namísto toho může v hnědých trpaslících probíhat fúze deuteria a lithia, přičemž takové hvězdy pak nevydávají moc světla. To je pak hlavní problém při jejich hledání a studiu, přičemž astronomové udávají, že hnědých trpaslíků může být mnohem více, než se odhaduje. Však červených trpaslíků, což také nejsou velice hmotné hvězdy, má být v naší galaxii zdaleka nejvíce ze všech typů hvězd, a to dle některých odhadů až plné tři čtvrtiny.
Většina hnědých trpaslíků, které známe, je navíc jen o 10 až 15 procent větší než Jupiter, ovšem s mnohem vyšší, a to až 80násobnou hmotností díky daleko vyšší hustotě. Jistou představu nám může dát následující srovnání, kde však proporce zobrazeného Slunce opravdu neodpovídají skutečnosti, neboť to by bylo daleko větší.
Astronomové přitom už dříve nalezli v systémech hnědých trpaslíků další objekty, ovšem ty byly vesměs velice velké, a tak se dalo namísto planet mluvit o subhvězdných objektech, které nevznikly stejným planetotvorným procesem jako Mars, Země, Jupiter a další v našem systému. Vznikly tedy spíše jako souputníci daného hnědého trpaslíka než jako objekty, které se utvořily z protoplanetárního materiálu, který zbyl po zformování hvězdy.
Nicméně nově nalezená planeta o cca tříčtvrtinové velikosti Jupiteru a objevená díky efektu mikročočky v rámci sledování s označením OGLE-2017-BLG-1522 vypadá opravdu na to, že byla utvořena obvyklým způsobem. Ukazuje tak, že hnědí trpaslíci něco takového opravdu ve svém okolí mohou umožnit. S možností vývinu života na takových planetách to ale vypadá opravdu bledě, protože hnědý trpaslík nedokáže vytvořit moc světla a ani tepla. Starý hnědý trpaslík navíc sám o sobě může být dost chladný na to, aby měl vlastní atmosféru, i když to samozřejmě není modrá obloha s plujícími bílými beránky. Spíše může jít o atmosféru, kde prší roztavené železo.
Je tak možné, že naše galaxie je přímo prostoupena mnoha systémy s centrem v podobě hnědého trpaslíka, který u sebe má klasické planety.
