Chladicí podložky od Thermaltake

Fakt, že chladicí podložky pod notebooky mají něco do sebe, jsme se snažili dokázat v prvním dvojdílném testu (

1.část

,

2.část

), který se zaměřoval na široké spektrum produktů od různých výrobců. Konečný verdikt užitečnosti byl sice sporný a záležel na konkrétní podložce, ovšem pár vybraných skutečně příznivý vliv má. Mezi vítězi byl i zástupce od výrobce Thermaltake, který jako jediný s pasivní podložkou dokázal, že notebook lze s chytrým řešením uchladit i při zátěži. Dnes se podíváme na další tři produkty -

NBcooler T500

,

NBcooler T1000

a

NBcooler T2000

. Řadu ještě doplňuje nejvýkonnější T3000, na který se podíváme někdy příště. Na první pohled jsou všechny tři podložky koncipovány stejně - plastový základ zaručuje nízkou hmotnost, ovšem také může naznačovat horší chladicí účinek, který se výrobce snaží vyrovnat tichým aktivním chlazením. Než se ale dostaneme k samotnému testu jednotlivých podložek, podíváme se stručně na metodiku testování.

Rekapitulace metodiky testování

Metodika testování je totožná s předchozím testem podložky

Cooler Master Infinit

, kde byl poprvé použit i doplňkový test s novými hodnotami pro pevný disk a grafickou kartu. Pro kompletní popis metodiky testování si můžete přečíst

první test

chladicích podložek a zmíněný

doplněk

v testu Cooler Masteru. Pro rekapitulaci si jen znovu uvedeme dva hlavní koeficienty a procentuální bodování za jednotlivé vlastnosti. První zjišťovanou hodnotou je

koeficient chlazení

, který má za úkol zjistit chladicí výkon podložky od zapnutí počítače a postupném zvyšování jeho zátěže, diagram postupu při testu je následovný:

Další parametr je

koeficient schopnosti zchladit

notebook, který udává rozdíl teplot zahřátého notebooku bez podložky a poté po hodinovém provozu s podložkou. Má mírně menší hodnotu v celkovém hodnocení, protože většinou se notebook zapíná přímo na podložce (což je úkolem koeficientu chlazení).

V posledním testu byl přidán

další koeficient

, který odráží schopnost podložky chladit grafickou kartu a pevný disk notebooku. K tomuto účelu bylo potřebné zavést do testu další notebook, který měl potřebné tepelné senzory. Možnosti senzorů u tohoto modelu byly podstatně lepší, ovšem tentokrát zase chyběla možnost změřit teplotu základní desky. V konečném důsledku jsem tedy měřil následující parametry - teplotu procesoru, grafické karty a pevného disku a pro zachování hodnocení a také zjištění teploty základní desky byly testovány i původní parametry na slabším notebooku. Test pak probíhal tak, že jsem teploty změřil nejdříve bez podložky a poté s podložkou. Jejich rozdílem pak byla zjištěna odchylka od normálního průběhu. Zátěž grafické karty byla simulována spuštěným testem 3D Mark 2006 a pevného disku současně spuštěným testem Ad Aware.

Kromě zmíněných koeficientů chlazení se do výsledného hodnocení započítávají i jiné parametry, z nichž nejdůležitější je zejména

mobilita

a

hlučnost

aktivního chlazení. Menší bodový podíl má pak

úroveň zpracování

a

doplňující funkce

a

příslušenství

.

Procentuální podíl vlastností podložky na celkovém hodnocení je tedy následující:

• Koeficient chlazení - 35%
• Koeficient schopnosti zchladit notebook - 25%
• Mobilita - 20%
• Hlučnost - 10%
• Úroveň zpracování - 5%
• Doplňující funkce a příslušenství - 5%

Jak je tedy vidět, nejdůležitějším parametrem je účinnost chlazení, které má v součtu obou koeficientů 60% podíl na celkovém hodnocení. Protože se jedná o podložky k notebookům, velký důraz je kladen na pohodlí při přenášení. Ostatní vlastnosti mají menší hodnocení, protože podložka by měla plnit hlavně svůj primární účel. Z tohoto důvodu není vzhled až tak důležitý, ostatně podložka bývá téměř celá skryta pod notebookem. Nový koeficient chlazení GPU a pevného disku do celkového hodnocení zahrnutý není, aby byla dodržena kontinuita testů a možnost srovnání výsledků. V závěrečném slovním hodnocení se ale samozřejmě naměřené hodnoty odrazí.

Rekapitulace výsledků předešlých testů

Pro porovnání si ještě zběžně zrekapitulujeme výsledky dříve provedených testů. Vítězem prvního obsáhlého testu chladících podložek se jednoznačně stal

Zalman NC-1000 Notebook Cooler

, který získal

80,4 %

a stal se tak držitelem ocenění

BEST OF TEST

. Trošku slabší, přesto dobré výsledky pak vykazovaly podložky

Lian Li 15-inch Notebook Cooler Pad

s

61,4 %

a

Thermaltake R150N01 iXoft

, z nichž druhá jmenovaná získala ocenění

TREFA

za zajímavé řešení chlazení pomocí změny skupenství vnitřní výplně. Tuto podložku jsme získali i k dnešnímu testu, kde jsme ji podrobili i doplňujícímu testu chlazení, který jsme zavedli u minulé recenze. Ostatní podložky dosáhly průměrného hodnocení a některé měly dokonce v některých aspektech horší hodnoty, než při provozu bez nich.

Díky poměrně nízké ceně si v porovnání ceny a výkonu jasně vedla podložka

Thermaltake R150N01 iXoft

, špatně na tom nebyl ani vítěz testu

Zalman NC-1000

, zejména díky vysokému hodnocení. Velmi špatně dopadla podložka

Gigabyte G-Pad

, která nevykazovala prakticky žádný chladicí účinek a k lepšímu hodnocení jí nepomohla ani dobrá mobilita a nižší cena.