Společnost Intel ve spolupráci s Kalifornskou univerzitou v Santa Barbaře vyvinula první elektricky řízený hybridní křemíkový laser. Ten by měl umožnit snadnou výrobu levných širokopásmových fotonických zařízení, které by využívaly počítače blízké budoucnosti. V jednom čipu se podařilo spojit schopnost fosfidu india vyzařovat světlo a křemíku jej vést. Pod elektrickým napětím je pak vyzařován laserový paprsek vedený křemíkem. Ten může být využit k řízení dalších křemíkových fotonických zařízení, velkoobjemová výroba by pak cenu laseru velmi výrazně snížila. Přestože ke komerční výrobě je ještě daleko, Intel i UCSB věří, že v blízké budoucnosti dojde k vzniku vysoce integrovaných polovodičových fotonických čipů. Křemík je velmi dobře použitelný pro vedení, modulaci i zesílení světla, neumí však světlo emitovat, vytvářet. Navíc je v dnešní době velmi hojně používán a je levný. Naproti tomu dnes se běžně využívají lasery na bázi fosfidu india, jejichž masová výroba je však poměrně drahá.
Společnost Intel ve spolupráci s Kalifornskou univerzitou v Santa Barbaře vyvinula první elektricky řízený hybridní křemíkový laser. Ten by měl umožnit snadnou výrobu levných širokopásmových fotonických zařízení, které by využívaly počítače blízké budoucnosti.
V jednom čipu se podařilo spojit schopnost fosfidu india vyzařovat světlo a křemíku jej vést. Pod elektrickým napětím je pak vyzařován laserový paprsek vedený křemíkem. Ten může být využit k řízení dalších křemíkových fotonických zařízení, velkoobjemová výroba by pak cenu laseru velmi výrazně snížila. Přestože ke komerční výrobě je ještě daleko, Intel i UCSB věří, že v blízké budoucnosti dojde k vzniku vysoce integrovaných polovodičových fotonických čipů.
Křemík je velmi dobře použitelný pro vedení, modulaci i zesílení světla, neumí však světlo emitovat, vytvářet. Navíc je v dnešní době velmi hojně používán a je levný. Naproti tomu dnes se běžně využívají lasery na bázi fosfidu india, jejichž masová výroba je však poměrně drahá.
Hybridní křemíkový laser využívá kombinaci obou. K výrobě je nutná nízká teplota a kyslíková plazma, což je elektricky nabitý plynný kyslík. Díky tomu na povrchu materiálů vznikne asi 25 atomů široká vrstva oxidu, která funguje jako lepidlo a spojí je dohromady. Vzniká hybridní laser.
Intel se již delší dobu snaží přenést fotoniku do křemíku, v roce 2004 převedl křemíkový optický modulátor o šířce pásma 1GHz, rok poté pak polovodičový prvek sloužící jako zesilovač světla. Na UCSB profesor John Bowers již 25 let pracuje s fosfidem india a nyní pracuje na vývoji optoelektrických zařízení s datovým tokem až 160Gb/s. Obě organizace tak mají již nějaké zkušenosti a dá se očekávat, že brzy se dočkáme dalších novinek.
Zdroj:
