Poněkud senzační titulek má nová tisková zpráva společnosti Intel. Dle jejího technologického ředitele, Justina Rattnera, technologie do roku 2050 významně přiblíží stroje člověku, což bylo řečeno v úvodní řeči závěrečného dne Intel Developer Forum. Velké změny se mají udát v oblasti sociální interakce, robotiky a obecné schopnosti počítačů vnímat reálný svět a Intel na tom již pilně pracuje. V jeho laboratořích se mimo jiné vyvíjí komunikační rozhraní mezi lidmi a stroji. Dle Rattnera by se navíc měl v brzké době technologický rozvoj velmi významně urychlit: „Podle některých prognóz se blížíme ke zlomovému bodu, od kterého rychlost technologického pokroku poroste exponenciálně. V blízké budoucnosti by počítače mohly člověka překonat ve schopnosti uvažovat.“ Ve vývoji jsou materiály, které jsou pracovně nazývány jako programovatelné hmoty. Skládat se mají z miliónů mikrorobotů - catomů - a ti by mohli jednoduše vytvořit materiál se schopností změnit tvar a přizp
Poněkud senzační titulek má nová tisková zpráva společnosti Intel. Dle jejího technologického ředitele, Justina Rattnera, technologie do roku 2050 významně přiblíží stroje člověku, což bylo řečeno v úvodní řeči závěrečného dne Intel Developer Forum. Velké změny se mají udát v oblasti sociální interakce, robotiky a obecné schopnosti počítačů vnímat reálný svět a Intel na tom již pilně pracuje. V jeho laboratořích se mimo jiné vyvíjí komunikační rozhraní mezi lidmi a stroji.
Dle Rattnera by se navíc měl v brzké době technologický rozvoj velmi významně urychlit:
„Podle některých prognóz se blížíme ke zlomovému bodu, od kterého rychlost technologického pokroku poroste exponenciálně. V blízké budoucnosti by počítače mohly člověka překonat ve schopnosti uvažovat.“
Ve vývoji jsou materiály, které jsou pracovně nazývány jako programovatelné hmoty. Skládat se mají z miliónů mikrorobotů - catomů - a ti by mohli jednoduše vytvořit materiál se schopností změnit tvar a přizpůsobit se uživateli. Zde můžeme snadno přijít na množství aplikací, avšak vše je samozřejmě ještě ve vývoji, i když ten je podle Rattnera stabilní i přes svou složitost. Využít se zde má technologie fotolitografie, která nám dnes tvoří křemíkové čipy.
Technologický ředitel také předvedl dva funkční prototypy robotů z intelovských laboratoří. V ukázce se jeden předvedl s elektrickým předdotykovým polem, které mu umožňuje "ucítit" předměty ještě před vlastním dotykem a v další ukázce byl samostatný a pohyblivý manipulační robot schopný rozpoznávat obličeje a reagovat na jednoduché příkazy. Využíval přitom plánování pohybu, manipulaci, vnímání a umělou inteligenci.
Zdroj: TZ
