Seznam kapitol
Dnes se zaměříme na pevné disky s jednou plotnou s co největší hustotou záznamu. Zde na tom nejsou všichni výrobci zcela stejně, ale přesto se setkáme s modely od Hitachi, Samsung, Seagate a Western Digital.
Nyní se dostáváme k testovací sestavě, která byla následujícího složení.
- Základní deska: Gigabyte X48-DQ6 (Intel X48)
- Procesor: Intel Core 2 Quad Q6600 2,4 GHz
- Operační paměť: GeIL GX22GB6400UDC (1GB, 800 MHz DDR2, 4-4-4-12 2T při 2,1 V)
- Grafická karta: Club3D GeForce 6600 GT
- Pevný disk - systémový: Western Digital 80GB (WD800JB)
- Zdroj: Cooler Master RS-450-ACLY – 450W
- OS: Windows XP SP2
A jakými aplikacemi byly disky testovány? Především to byla stálice v podobě
H2benchw
ve verzi 3.12, poté aplikační testy
PCMark05
a nakonec jako doplňkové testy
HDTach
3.04. Základní deska Gigabyte X48-DQ6 disponuje čipovou sadou Intel X48 v doprovodu southbridge ICH9R. Jako aplikace pro odečet teplot byl použit
Speedfan
podpořený externím čidlem teploměru.
Pojďme se ještě podívat, jakéžeto pevné disky se pro dnešní test sešly:
- Hitachi Deskstar P7K500 - HDP725025GLA380 - 250 GB
- Samsung SpinPoint F1 HD322HJ - 320 GB
- Seagate Barracuda 7200.11 - ST3320613AS - 320 GB
- Western Digital Caviar SE16 - WD3200AAKS - 00B3A0 - 320 GB, jedna plotna
- Western Digital Caviar SE16 - WD3200AAKS - 00YGA0 - 320 GB, dvě plotny
Potom si ještě uvedeme odkazy na předchozí testy pevných disků, které byly provedeny v podstatě totožnou metodikou, pouze byla využita jiná základní deska (Intel Desktop Board D975XBX s čipovou sadou Intel 975X Express + Intel 82801GR (ICH7R). Jednak je to
, kterých se ukázalo celkem osm a dále starší
, jichž bylo devět.
H2Benchw 3.12
Nyní si uvedeme úvodní testy benchmarku H2Benchw. Ten byl ve všech případech nastaven tak, aby využíval i testy zápisu. K tomu je třeba, aby přistupoval přímo k pevnému disku, což znamená, že na něm nemůže být přítomen žádný souborový systém a to je také výhoda tohoto benchmarku.
Jako první čtyři jsou uvedeny testy přístupových dob pro čtení i zápis včetně testů využívajících první půlgigabyte prostoru, kde jsou časy logicky nejkratší.
V těchto testech zpravidla moc neexceluje disk Seagate, jenž podával poněkud rozporuplné výsledky. Také ostatní disky byly někde velmi dobré a jinde naopak ztrácely, což se ale ani tak nedá říci o modelech Western Digital, které měly celkem stabilní výsledky. V celkovém hodnocení budou mít tyto testy 15procentní váhu.
Testy sekvenčního čtení by měly v podstatě odpovídat měřením programu HDTach, jehož výsledky si ukážeme později. Zde by logicky měly excelovat ty disky, které mají nejvyšší hustotu záznamu, což se v podstatě potvrzuje. Nejníže se umístil starší model Western Digital se dvěma plotnami (160 GB na plotnu), dále to byl jednoplotnový 250GB Hitachi a nejvýše jsou umístěny disky s hustotou 320 GB na plotnu. Zde se tedy překvapení nekoná a bylo by velmi podivné, kdyby tomu tak bylo.
Sekvenční přenosy se čtením dopředu pak nejlépe zvládla nová jednoplotnová revize Western Digital, v závěsu byl Seagate a pak bylo pole vyrovnané. A v tomto případě nepříliš důležitý Core Test měřící rychlost komunikace diskového řadiče s kontrolerem základní desky vyhrál Hitachi a s větším odstupem skončil jako poslední starší dvouplotnový Western Digital.
Do konečných výsledků se sekvenční čtení promítne pěti procenty.
