Diskuze: Kolem Země v krátké vzdálenosti překvapivě proletěl větší asteroid

jardadoma

Level

31. 7. 2019 21:09

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@JUWARE nebo malý čas :o)

zolo_sk

Level

26. 7. 2019 13:56

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek "A co by mohl způsobit 2019 OK? To samozřejmě záleží především na tom, zda má v průměru 60 metrů, nebo více než dvojnásobek, také z čeho se skládá či z jakého úhlu by dopadl. Obecný odhad je prostě síla pár desítek atomových bomb svržených na Hirošimu. "
Kde tam vidíte rýchlosť?

batmaster

Level

26. 7. 2019 14:20

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek "Neškodně ale proletěl směrem do vnitřku Sluneční soustavy rychlostí 88.500 km/h. "

zolo_sk

Level

26. 7. 2019 15:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Čakal som, že sa niekto takto hlúpo ozve. Koho zajíma rýchlosť preletu okolo? Pre výpočet energie je dôležitá rýchlosť dopadu. A tá bude nižšia. Takže pokiaľ to v tom odstavci nie je uvedené, tak aj pán Vítek kecá, ale on to dobre vie, len si to chcel nejako obhájiť, že má pravdu, že rýchlosť má niekde v článku uvedenú. Predsa písal, čo by mohol ten asteroid spôsobiť. Tak je logické, že asi rýchlosť preletu Slnečnou sústavou to nebude.

DarkRichelieu

Level

27. 7. 2019 16:30

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Tak obecný předpoklad znamená, že by dopadl na zem a udělal bum. Rychlost jakou bude mít při dopadu se dá těžko spočítat, když nevíme spousty parametrů, ale budeme-li předpokládat nejčastější typ, tak je to chondrit (kus šutru) a ten by při této velikosti a vstupní rychlosti určitě dopadl a moc by nezpomalil o atmosféru. A i kdyby záhadně nedopadl, tak by to skončilo jako v Tungusku a tam se mluví o 60m. Pokud by to byl kovový meteorit, tak nazdar bazar s územím kam by dopadl.
Názorný příklad pro šťourala jsem si dal tu práci a nechal udělat tři výpočty s průměrem 100m, když to bylo někde mezi 60-130m s nejčastějším úhlem dopadu šmejdu z vesmíru na zem kolem 45°

100m kus ledu (1.000kg/m3) pokud se nerozpadne, tak dopadne na zem 56m kus ledu rychlostí cca 18.000m/s, co udělá kráter do země zhruba 800m a hluboký 280m. Energie je 37 Mt TNT (Hirošimská "prskavka" 15 kt TNT)
Třeba 80m kus ledu už nemá šanci proletět aniž by se nerozpadl.

100m kus šutru (2.500kg/m3) pokud vydrží průlet tak doletí 97m a dopadová rychlost cca 23.000m/s. Kráter 1.800m hluboký 650m, Magnituda Richterova stupnice 5.9. Energie 93 Mt TNT

100m kus "železa" (8.000kg/m3) dopadne 99m s rychlostí 24.000m/s, kráter 2.800m s hloubkou 1.000m. Magnituda Richterova stupnice 6.2 a energie 300 Mt TNT.

Takže obecný předpoklad byl ještě značně optimistický. A i kdyby to byla ta první varianta (kostka ledu) a rozpadla se před dopadem srovnatelně s Tunguskou událostí, tak stejně nazdar bazar. Odhady jsou u Tunguzské "záhady" mezi 10-30 megatunama TNT (2.000 atomovek na Hirošimu)

Pro srandu 10km kamenný šutr se stejnou relativně pomalou rychlostí a úhlem dopadu 45° když stojíte 1.000km od dopadu :D

Výpočty
Počáteční energie tělesa=3.92863625E+23 Joule
Tatáž energie v MT=93.538.958,3333 megatun TNT

Průchod atmosférou:
Těleso se začne rozpadat ve výšce 65417m Při průletu atmosférou vlivem žáru a opadávání povrchových částí ohoří na průměr 9.991m a dopadne na Zem rychlostí 24.483m/s.

Dopad na zem:
Vznikne komplexní kráter, který je nestabilní a začne se plnit sesuvy a magmatem.
Počáteční průměr kráteru 70.062m.
Počáteční hloubka kráteru 24.770m
Konečný průměr kráteru 87.578m.
Konečná hloubka kráteru 1.530m

Termální efekty:
Průměr ohnivé koule 146.360,0m
Doba trvání radiace 1902 sec.
Radiace v místě pozorovatele (vy 1.000km daleko od dopadu) začne za 5 vteřin po dopadu.
Pozorovatel uvidí 31% žhavé koule.
Viditelná část ohnivé koule bude 10x větší, než Slunce.
Tepelná expozice=58.3590265031 MJ/m2
Tepelná radiace bude 239x větší, než od Slunce.
Pozorovatel shoří ještě před příchodem tlakové vlny, nic z něj nezbude.
Šance pozorovatele na přežití se radiací sníží o 100%.
Zemětřesení vyvolané dopadem kosmického tělesa:
Magnitudo Richterova stupnice m=9.9
V místě pozorovatele zemětřesení má stupeň 4.8 Mercalliovy stupnice a projeví se takto:
Drnčení oken, cinkot příborů a nádobí, zdi vydávají praskavé zvuky.
Lze rozpoznat v krajině, probouzí spící, praskání oken, kyvadlové hodiny se mohou zastavit (28 - 50 mm/s2).

Příchod tlakové vlny
Rázová vlna dorazí na místo pozorovatele za 3030 vteřin po dopadu.
Maximální přetlak=428633 Pa.
Maximální rychlost větru=2213 m/s
Hluk v místě pozorovatele=109 dB
Tato přetlaková vlna má v místě pozorovatele tyto účinky:
Zničí cokoliv, na co narazí, bez ohledu na to, zda se jedná o ocel, beton nebo kámen.

Globalni efekty:
Materiál vyvržený po dopadu do atmosféry zakryje slunce úplně na řadu měsíců. Vážné změny klimatu.
Bez významné změny oběžné dráhy. Bez významné změny doby rotace Země a vychýlení její osy. Bude přetaveno 2.17599703476E+13 tun materiálu.

JUWARE

Level

28. 7. 2019 16:20

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Osobně si nemyslím, že by se dopad asteroidu dal srovnávat s efektem atomové bomby. Přeci jen se jedná o jiný druh atomová bomba vs asteroid.

DarkRichelieu

Level

29. 7. 2019 12:26

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Proč myslíte ? Uvolněná energie se dá spočítat a je úplně jedno jak tu energii získáte. Následky jsou pak stejné.

JUWARE

Level

29. 7. 2019 12:41

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Protože při výbuchu atomové bomby dochází pokud se nemýlím ke štěpení atomu a především je vysoce radioaktivní. Výbuch sám o sobě není tak ničivý, jako následky záření. Zatímco asteroid je pouhým kusem hmoty letícím z vesmíru, který ohoří díky průletu ozónovou vrstvou. Jasně, jistě bude také značně radioaktivní díky dlouhému působení ve vesmíru, ale většina té radioaktivity dle mého soudu zůstane uvnitř meteoritu. A asi taky bude hodně záležet na složení z čeho je. (Doufám, že se teď nemýlím v označení. Když letí vesmírem je to asteroid, při pádu Meteor a po dopadu na zem Meteorit, klidně mě opravte pokud se pletu.)

DarkRichelieu

Level

30. 7. 2019 07:01

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Ano radiace z toho asteoridu nejspíš nebude, ale to je tak jediná výhoda. Ale co když to narazi na jadernou elektrarnu, nebo nedejbože sklad vyhořelého jaderného odpadu? To vše nic neměni na tom, že destrukce i té nejsilnější jaderné zbraně vyrobené člověkem je úplný prd proti 100m šutru, který dopadne na zem.

JUWARE

Level

30. 7. 2019 14:35

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Řekl bych, že by také hodně záleželo na chemickém složení toho šutru. Jestli by třeba většinový obsah nemohl shořet při průletu atmosférou, nebo naopak to bude nějaký nehořlavý materiál. A ano, hodně by záleželo také kam dopadne. Šance že však dopadne zrovna na některý ze zmíněných cílů je opravdu nízká. Největší pravděpodobnost je, že by skončil v oceánu. Přeci jen je povrch země z největší částí pokryt vodní plochou. Jestli se nepletu, tak cca 71% povrchu země je voda, takže šance že skončí právě v ní, je zhruba 7:3. Což by nás bolelo asi nejméně. Ne, že by to nebyl žádný problém, ale určitě menší, než do hustě zalidněné oblasti.

honza1616

Level

30. 7. 2019 19:59

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek JUWARE (344) no musím se smát,
ty si to představuješ jako když rozpálíš kamínek nad plotnou a hodíš ho do hrnce s vodou, ne tak stejný efekt to určitě mít nebude
ach bože :D
a dám ti radu, přestaň se dívat na akční katastrofické scifi, úplně vypusť filmy kde jsou asteroidy a meteority, protože blábolíš nemysly
raději si pust dokument třeba jak se páří Lední Medvědi :)) tuším že Naše kulatá planeta: Arktida (2016)
- - - -
DarkRichelieu: zajimavej výpočet, na to jsi měl nějakou aplikaci?

JUWARE

Level

30. 7. 2019 22:21

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Co to tu žvaníš? Uveď laskavě konkrétní argument, když chceš kritizovat a přesně to co je na mém textu nesmyslného?
1.) Ano, největší šance, že skonči jakékoliv vesmírné těleso spadlé na naši planetu je do vodní hladiny a to z důvodu, že vodní plochy je na Zemi nejvíce
2.) Chceš snad tvrdit, že když spadne doprostřed Tichého oceánu, tak to způsobí větší katastrofu pro lidstvo, než když spadne na město s několik miliony obyvatel?
3.) Kde píšu, jaký to bude mít efekt? Píšu akorát, že závisí hodně na chemickém složení z čeho ten materiál je, protože některý může shořet při průletu atmosférou a tím pádem snížit značně svou hmotnost. Za předpokladu, že by obsahoval hořlavé materiály. Také by se mohl během průletu roztříštit.
4.) Nikde jsem nepsal, že by nebyl žádný problém, kdyby to spadlo do vody, ale že by to způsobilo menší škody.
Takže na ty pářící se medvědy koukej dál sám, když nejsi sto řádného argumentu a normálně se vyjadřovat.

DarkRichelieu

Level

30. 7. 2019 22:52

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Dal jsem jasný příklad toho z čeho jsou složené a jak je to velké a ještě za předpokladu, že se to nerozpadne protože takový "balvan" nebývá monolit, ale je třeba narušen od předchozích srážek v kosmu, protože variant je prakticky nekonečné množství. A samozřejmě, že dopad takového kusu je jednou za cca 3700 let a náraz do jaderné elektrárny je nepravděpodobný, ale o to tady nešlo. Šlo o to, že vám připadalo, že takový šutr se nedá srovnávat s atomovkou a ano nedá, atomovka je prskavka proti takovému kusu šutru. A takový šutr dokáže zničit víc území, než ta atomovka dokáže zamořit radiací. Na zemi už bylo dopáleno přes 2000 jaderných zbraní a i tak nejvíc radiace dostávám, tak akorát od sluníčka nebo na rentgenu :) Dokonce i přeceňovaná radiace Cesium 137 z Černobylu byla prakticky neškodná. Více radioaktivního bordelu bylo ve vzduchu díky zkouškám jaderných mocností a v roce 1962 jich bylo nejvíc a i tak to bylo prdlajs. Myslím, že při jaderné válce to asi nikoho zajímat nebude, bude jí dost pro všechny :D

DarkRichelieu

Level

30. 7. 2019 22:56

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Jo existují na to aplikace, dokonce i NASA má docela brutální, ale tam se strkají data z teleskopů atd. Použil jsem jednu "jednodušší" sranda byla u 100km šutru, tam to podělá i rotaci a hne to zemí kousek z pravidelné oběžné dráhy. Akorát že nepřežije ani bakterie, takže je to bezpředmětné :D

JUWARE

Level

30. 7. 2019 23:28

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Tak proti tomu jsem také nic nenamítal. O tom, jakou energii to vyvolá je vše čistě jen o matematice, fyzice a chemii. Mě šlo čistě o ten následný efekt ex post.

honza1616

Level

31. 7. 2019 09:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek neměl jsem potřebu se zde s někým hádat, s někým kdo tady "žvaní" ale když už.....
především se směji tomu že odmítáte srovnávat ničivé následky dopadu meteoritu a výbuchu atomovky
ale co mě opravdu dostalo, jinak bych nenapsal svůj první rejpavej komentář tak ten "průlet ozonovou vrstvou"
Země má "jen" ozonovou vrstvu? a zbytek ? zmiňujete jednu konkrétní vrstvu atmosféry, můžete nám tedy toto dál rozvést? jaký specifický vliv má ozonová vrstva na letící kus čehosi z vesmíru naopak od ostatních vrstev, respektive na rozdíl od atmosféry jako celku?
já myslel že ozonová vrstva není ničím specifická v tomto kontextu a nemluvě o tom že ozonová vrstva se nachází podle Wikipedie ve výšce 25 až 35 km tam bych očekával že větší kus kamene bude odpařený a zbude z něj jen "kamínek" v řádech jednotek metrů nebo i menší pokud budu brát dříve zmiňované rozměry
jen tak pro info, z Čeljabinského meteoritu se našlo jen pár fragmentu, které se vešli do dlaně, když se rozpadl při tom výbuchu, a jakou měl odhadovanou velikost ?....aha
dále polemizace nad hořlavým a nehořlavým materiálem, on kámen hoří ?? asteroid muže obsahovat hořlavý materiál ? to jsem taky nevěděl.
Pokud vím tak asteroid při vniku do atmosféry se začíná zahřívat a odpařovat vnější vrstvy a "ODPAŘIT" se muže jak kámen tak železo, ale že by to těleso hořelo ? to jsem netušil
dále zmiňujete dopad do oceánu a tedy narážím na ten efekt s rozpáleným kamínkem, znáte pojem Tsunami? víte že i dopad "menšího" tělesa by dokázal zvednout přílivovou vlnu velkou desítky snad i stovky metrů díky kinetické energii + následný vyvržený materiál tvořící kráter který by vytlačil okolní vodu ještě víc...a dokonce tak že by mohl odhalit i oceánské dno, uvědomte si že většina velkých měst světa je na březích moří a oceánů,
pusťte si nějaké video na YT co dokáže vlna vysoká jen pár metrů, ničivá síla dopadu do oceánu je asi stejná jako když vybuchne ta vaše atomovka nebo když to těleso dopadne na souš

honza1616

Level

31. 7. 2019 11:15

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek vtipný co je ted v televizi vzhledem k naší diskuzi :D
pust si právě ted Prima Zoom, nebo si dohledej pořad Časoprostor (2)

JUWARE

Level

31. 7. 2019 17:20

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Jo, za tu ozónovou vrstvu se omlouvám. Pochopitelně jsem měl na mysli atmosféru, ale když jsem to psal, tak jsem si to v ten moment nějak neuvědomil. Takže ozónovou vrstvu beru zpět, to byl opravdu omyl a uznávám jej.
Proč nechci srovnávat atomovou bombu s dopadem čehokoliv z vesmíru je fakt, že je to jiný způsob poškození. Nezmiňuji se ani slovem o tom, že by větší, menší, horší, lepší, ale jiný. Když to hodně nadneseně řeknu, že někdo dostane facku, nebo pěstí, tak ani jedno není příjemné, ale rozdíl tam je zřejmý. A stejně jako tady, hodně závisí od toho jak velkou silou atp.
Takže hodně závisí také na jeho hmotnosti / hustotě a samozřejmě k velikosti a také může hrát roli i tvar a spousta dalších podmínek. Ano, rozdíly budou zásadní na místě dopadu, úhlu pod kterým by dopadl. Prostě nelze jasně určit z pár kritérií jak velký "bum" to udělá.
To je to oč mi celou dobu jde. Může to mít zcela odlišný efekt a třeba i větší, než by bylo očekávání.
Prostě těch faktorů jež rozhodují je příliš mnoho, aby šlo na tuto otázku tak snadno odpovědět.

DarkRichelieu

Level

31. 7. 2019 18:43

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jan Vítek Energie výbuchu 100 megatun TNT je daná, a je jedno jestli to je šutrem, atomem nebo 100 megatun krabic TNT. Uvolněná energie v daném okamžiku se chová stejně. Všechno co bylo nutné k tomu průletu 100m (60-130m) šutru jsem dal do výpočtů a výsledek vylezl. Taky se s vámi nehádám o blbostech ohledně atomovky. Energie uvolněná atomovým výbuchem se vytváří podle známého vzorce E=m*c2 a přemění se tak řádově procenta hmoty štěpného materiálu. Z místa výbuchu je přenášena zhruba takhle:
tlaková vlna — 40–60 % celkové uvolněné energie
tepelné záření — 30–50 % celkové uvolněné energie
ionizující záření — 5 % celkové uvolněné energie
radioaktivní látky — 5–10 % celkové uvolněné energie
elektromagnetický impuls

a to beru "klasickou" atomovku. Můžu sem plést neutronovou, kobaltovou, třístupňovou termonukleární bombu nebo dělení na strategickou či taktickou jadernou zbraň, nebo že efekt bude jiný když bomba bouchne ve městě, nebo v moři. Řešíte tu nesmysly. Ten 60-130m šutr co kolem nás prolétl jsem narval do rovnice a vyšlo co vyšlo (100m) Kráter 1.800m hluboký 650m cca 93 Mt TNT. V porovnání nejsilnější odpálená atomovka byla Car-bomba ta měla "pouhých" 58 Mt TNT můžete se někde dočíst podrobnosti. Zkrátka je jedno jak tu energii uvolníte, jestli kinetickým nárazem hmotného a rychlého tělesa, štěpením, nebo odpálením milionu tun TNT. Krátery budou jiné, protože šutr se snaží zavrtat do země, zatímco atomovka se nechává vybuchovat nad zemí (čím silnější tím výš " jednotkách kilometrů") ale pořád se ta energie projevuje jako kinetická a excitační a jiný výsledek nebude. Měl by jste si něco o dané problematice najít a nastudovat, vrátit se za 4-5 let a můžeme pokračovat v debatě. Takhle se snažíte reagovat na něco o čem nemáte ani páru a jen si myslíte. Měl by jste méně myslet a více vědět. Haug!