Megatest herních sluchátek: tucet v ringu | Kapitola 2

Arctic Sound P531

Sluchátka Arctic Sound P531 na první pohled vypadají velmi futuristicky. Jejich technický až undergroundový design opravdu vzbuzuje pozornost okolí. Náhlavní most je poměrně měkký, ale u okrajů je znatelná hrana, která už měkká není. Do hlavy tak mohou lehce tlačit. Mě se to sice nestalo (mám trošku více vlasů), ale pokud netrpíte nadměrnou kučeravostí vlny jako já, tak může tento zlom vadit. Design zde zkrátka trošku převládá nad funkčností, ale s tou ještě nekončíme.

Arctic Sound P531 (klikněte pro zvětšení)

Náušníky jsou upevněny na kloubech co se otáčí ve dvou osách. Přičemž jedna osa (otáčení směrem k hlavě) je volná. Druhá osa (rovnoběžná s osou vašeho těla) způsobující náklon náušníků tak, aby padla správně na hlavu, je odpružená a vrací se do původní polohy. Pak se ještě náušníky otáčejí na vidlici opět směrem k hlavě. Tím vlastně vyrovnává první kloub, aby byly kolmo k vašim uším. Tento složitý mechanismus způsobuje to, že celá sluchátka na uších moc nedrží. Navíc jde o supraaurální sluchátka, molitan tedy leží na uších. A právě tento fakt způsobuje jeden nepříjemný neduh. Pokaždé si nasadíte sluchátka lehce na jiné místo, a tak tlačí pokaždé jinak. Systém kloubů by daleko více slušel circumaurálním sluchátkům. U nich totiž dojde téměř vždy k nasazení do stejné polohy.

Náušníky jsou potaženy semišem, kteý je velmi příjemný na dotek. Pod ním se skrývají molitany, které jdou jen trošku zmáčknout (cca 1cm). Navíc mají vnitřní stranu lehce blíže k uším (vytváří tak ostrý úhel). Opačně by to bylo určitě lepší.

Mikrofon je usazen na klasickém ohebném "husím krku". Jeho polohu tedy můžete docela dobře uzpůsobit a hlavně můžete mikrofon dám mimo dosah zorného pole. Mě osobně totiž cokoli v zorném poli vadí a při hraní rozptyluje. Bohužel onen husí krk je hodně měkký a pokud akčněji hýbete hlavou, tak po chvilce padá dolů.

Dálkové ovládání a vlastně externí zvuková karta je ve vzdálenosti 85 cm, což je relativně málo. Pokud sedíte trošku dál od stolu nebo si chcete kabel přehodit přes krk, tak již zvukovka tahá za kabel. Navíc uprostřed je umístěna modrá dioda, která neustále plynule poblikává. Nevím, co k tomu výrobce vedlo, jestli snaha o snadnou orientaci ve tmě (abyste našli ovládání hlasitosti), tak se to moc nepovedlo. Vzdálenost je totiž malá a není problém si jeho polohu zapamatovat.

A protože jde o sluchátka s prostorovým zvukem, je na ovladači možnost měnit hlasitost všech kanálů zvlášť. Přičemž hlavní ovladač celkové hlasitosti je stejně velký jako ostatní. Několikrát během hraní jsem musel kouknout na ovladač a ujistit se, zda ovládám to správné kolečko. Ano, je to otázka zvyku, ale v tomto případě to bude asi chvilku trvat.

Sluchátka jsou zakončena jen USB konektorem, a tak musíme vždy spoléhat na kvalitu dodávané zvukovky. Její kvality nelze nikterak ověřit, protože nikdy nevíme, zda jsou na vině sluchátka nebo zvukovka. Většina z vás by jistě uvítala možnost připojení k vaší integrované zvukovce. Pro notebooky jde však o ideální řešení, protože notebook obvykle 5.1 výstup nemá.

Ergonomie celkově

Pokud jste přečetli všechny odstavce o těchto sluchátkách, tak již víte, jak na hlavě asi sedí. Nyní se však pokusím sesumírovat celkové dojmy s ergonomie. Ta je trošku rozpačitá. Ano jde o supraaurální sluchátka, a tak se očekává lehce vyšší tlak na uši, ale i přesto ergonomie pokulhává. Pokud zběsile hýbete hlavou, tak mikrofón padá dolů, sluchátka se na hlavě vrtí, a co je nejhorší, pokud do sluchátek trošku bouchnete, tak se ozve drnčení. Nevím, co se přesně rozvibruje, jestli jde o samotný reproduktor nebo nějaké odpružení, ale zvuk se přenáší až do ucha, a to zrovna příjemné není. Kabel, i přestože je potažen klasickou bužírkou z gumy, tak při kontaktu docela znatelně přenáší zvuk. To znamená, že pokud kabel bude jezdit po stole, tak ve sluchátkách uslyšíte tento pohyb. Kabel za zvukovou kartou již tímto netrpí.