Zdar, ak sa môžem tu, tak sa chcem sa spýtať, či by sa nedal spraviť nejaký testík zdrojov od ASUSu - nie je ich veľa, ale na pohľad nevyzerajú zle a neviem ako to je s nimi podrobnejšie, vďaka.
Autor nešišlá a ani nepípá, to by ale musel být angličan. mVpp nebo mVšš udává hodnotu napětí špička-špička(anglicky peak-peak). Tuto hodnotu zpravidla odečítáme na osciloskopu.
koukám že snačka eurocase se pomalu etabluje jako kouzelné zaklínadlo kterým obhájíme před svými drahými polovičkami upgrade toho PC nesmyslu :-) .. mno, chudak eurocase, ale zaslouzil si to, jejich PC skrine jsou to nejhorsi co vubec mohlo vzniknout, a jejich predstava ze volny pruchod vzduchu zajisti ctyri male otvory vyvrtane patrne 4mm vrtakem do plechu v mistech kde ani nejsou lopatky (tj spise ke stredu ventilatoru) me dodnes dojima.
No to by právě bylo zajímavé najít nějakého časově nepřetíženého a fundovaného fyzika/matematika, který by to spočetl se vším všudy. Já si na to netroufám ani časově a od školy už mám taky dost daleko ;-). Tím, že to není skokově ze 100% na 0% a jsou tam i ty další vlivy okolních vodičů, mohlo by se taky stát, že třeba i při průměru vodiče 1 mm ve svazku a 100 kHz bude ještě využit celý vodič nebo jeho 99% ! A nebo taky přesně obráceně !? Volám odborníky ! hlaste se ! mě by to docela zajímalo ... :-)
Pardon, asi jsem neměl při výpočtu hloubky vniku skin efektu používat nejprve síťových 50 Hz a pak pro ilustraci ve spínaných zdrojích 50 kHz s uvedením 0,3 mm, protože se to lehce přehlédne a vypadá to, že je to u 50 Hz pouze 0,3 mm, což není pravda ! Při těch 100 kHz by to bylo 0,2 mm, takže opět pro průměry vodičů 0,4 mm žádný praktický vliv (samozřejmě máte pravdu, že to není 100% a pak skok na 0%, ale integrály bych tu nerad rozebíral .-). Navíc je potřeba zohlednit i zakřivení vodiče ve vinutí a paralelismus vodičů, což opět omezí skin efekt, ale to už je opět moc detailní ...
A nespletl jste si to s faktem, že v USA i Japonsku nepoužívají 230V (ale 110 a 115V) ? Tedy pro stejný výkon musejí mít dvojnásobný proud ? Skin efekt se při 50 Hz začíná projevovat až od průměru vodičů cca 20 mm a to už je drát, se kterým se vůbec nedá manipulovat. I dálkové silové vodiče jsou vždy spleteny z více slabších nepřesahujících tento rozměr ... Takže skin efektem v tomto smyslu nemaťme. (Pro info, skin efekt => hloubka vniku do mědi při 50 kHz je cca 0,3 mm, takže pro průměry 0,6 mm ještě v pohodě !). Co se využití prostoru týče: nemluvíme o silonu ale o drátech, které mají určitou tuhost a tím i ohebnost a následně mechanickou odolnost (je potřeba počítat i s teplotní roztažností a tím mechanickém namáhání každého ohybu). Navíc vinutí by měla být vinuta křížově kvůli minimalizaci kapacity vinutí a křížit tlusté dráty je prostorově mnohem neefektivnější než tenké. Toto všechno hovoří spíše pro menší průměry.
Niekde som cital, ze sa pohybujeme na urovni cca 40kHz, mozno este kusok vyssie. Nehadam sa, ze moderne spinane zdroje nemozu pracovat aj vyssie, mozno na urovni cca 100kHz, ale treba brat do uvahy aj to, ze to uz sa zaciname pohybovat blizko pasma dlhych vln a neviem si predstavit, ako by sa take zariadenie chovalo v blizkosti radia. Ale rad sa necham poucit...
Ještě jsem neměl příležitost kuchat se ve "zdroji se 2 samostatnými 12V okruhy", takže by mě docela zajímalo, jestli to není vpodstatě jen reklamní trik, jak bývá obvyklé. Protože ve všech doposud shlédnutých zdrojích byla vždy společná primární strana i transformátor a až na sekundáru bylo více vinutí a usměrňovačů, ale společná rekuperační tlumivka, takže se zdroj choval ve výsledku jako víceméně společně stabilizovaný, prestože se fyzicky reguluje pouze 5V. I kdyby se tedy realizovalo rozdělení 12V větví již sekundárním vinutím a ne jen dvěmi vodiči ze společné plošky 12V větve, bude praktický efekt i celková zatížitelnost zdroje vpodstatě stejná. Dokonce si troufám tvrdit, že při společném vinutí, usměrňovači i rekuperačním vinutí a filtračních kondenzátorech bude celková cena, účinnost i zatížitenost zdroje vyšší. A pokud jde pouze o filtraci zvlnění, není přeci problém přidat před rozvětvením další filtr ... Máte to někdo ošahané, jak to ti výrobci opravdu dělají a co to reálně přináší ? PS: Po přečtení "velkého testu" zdrojů jsem nabyl přesvědčení, že ani autor článku v tom nemá jasno a výrobci to praktikují podle mého předchozího úsudku.
@mirekk_1956
Buďte klidný, autor má v tomto zcela jasno, pokud má zdroj dvě větve, rozumí se tím rozdělené snímání proudu pro nadproudovou ochranu do dvou větví, jen zdroje se čtyřmi větvemi mývají dva trafáky a zcela samostatná kapitola jsou zdroje značené "dual engine" a podobně, tam jsou dva transformátory a i 121V větve jsou tažené z jednotlivých vinutí. P.S: víte proč nejde vinout transfotmátor ve spínaném zdroji jedním silným drátem ale musí se několik a zároveň o průměru asi 0,8mm?
@Martin Šejnoha
To snad ví každý kdo měl ve škole fyziku. Efektivní průřez vodiče se zmenšuje se zvyšujícím se kmitočtu proudu. Jako by většina produ na vysokých kmitočtech tekla jen po povrchu vodiče. Ve dnešních spínaných zdrojích se pro dosažení malé kmotnosti magnetického jádra používá tak vysokých kmitočtů, při kterých se v dřevních dobách používala již jen "licna" (lanko spletené z mnoha drátků průměru "nula nula nic" navzájem izolovaných.
@Martin Šejnoha
No nevím, nevím, skin efekt (pro ne-elektro-inženýry = výše popsané vedení proudu jakoby pouze povrchem vodiče) sice funguje vždy, tedy od nulového kmitočtu, jeho reálný vliv se však skutečně projeví až v mnohem vyšších kmitočtech než těch pár desítek kHz, které se ve spínaných zdrojích používají. Vinutí svazkem tenkých vodičů (jakoby lanko) nebo vícenásobná vinutí paralelně se používají především z mechanického hlediska, protože ohýbat měděný "kabel" s průřezem např. 4 mm2 kolem subtilní cívečky je v sériové výrobě nereálné. Nehledě na neefektivní využití prostoru (plnění vinutí) díky nezaplnitelným vzduchovým mezerám. Takže tenké drátky řeší jak možnost snadného vinutí, tak i skin efekt a další optimalizační vlivy, které tu již rozebírat asi nebudeme, nejsme na přednášce VŠ.
@Martin Šejnoha
Hm, nezanedbaval by som vplyv skin efektu hoc len pri 10-ach kHz, v spinanych zdrojoch je kazda uspora tepla dobra. Tym, ze sa hoci len malo zmensi prierez vodica, ktorym skutocne preteka prud, sa zvysuju straty na vinuti a trafo sa hreje, prehrieva. Netvrdim to na 100%, ale ani tuto moznost nevylucujem. kazdopadne je to jedna z moznych pricin, ako aj lepsia manipulacia s viacerymi mensimi prierezmi, ako aj vy spominate. Kazdopadne riesim dilemu, aky zdroj kupit. Bud to bude enermax liberty 400 alebo nejaky fortron serie gnl...
Kedysi davno som si aj ja kupil zdroj enermax 350W s 2 vetrakmi. Ale asi som nemal stastie, bo masina mi zacala blbnut. Proste som po istom case nebol schopny masinu ani bútnut. Nieco sa stale dialo s biosom a uplne mi zblbol, nebol som schopny rozchodit priparny ATA radic, fungoval mi len sekundarny, detekcia diskov a ATA zariadeni nefungovala spravne a podobne. Proste masina nesla. Aj touto cestou si dovolim upozornit pripadnych zaujemcov, vyhnite sa LIBRE Zilina!!! Vo vlastnom zaujme... Sef uvedenej pobocky je k.... asi vam je jasne, co tam pasuje :-) Vytacalo ma, ze moja masina krasne fungovala s 500,-Sk zdrojom, no s 2500,-Sk zdrojom mi blbla. So sefom uvedenej pobocky som sa zvadil, odmietol mi ho vymenit. Ale technik bol ineho nazoru. Doniesol som masinu do predajne, ukazal som mu to cudo, sam gulal ocami, co sa deje a potom vzal krabicu s obdobnym zdrojom a bez problemov mi zdroj vymenil-zasa za enermax, ale tento uz slape cca 3 roky k mojej plnej spokojnosti :-)
Ja sa riadim podľa hesla: "Nie som taký bohatý, aby som si môhol kupovať lacné veci." Radšej som ešte chvíľu pošetril a vsadil na kvalitu Enermax. Ešte ho mám iba pol roka, ale myslím že to bola dobrá investícia.
nuz moc rad by som bol keby ste mi poslali obrazok zdroja a pripadne aj konkretnejsi zaber na kondik, ktory tak rad odchadza a ktory treba vymenit... na mail adresu bismarck@pobox.sk Srdecna vdaka ;-)
Díky za článek ale stačí se podívat třeba na http://www.intel.com/cd/channel/reseller/asmo-na/eng/35815.htm kde jsou výsledky testů některých zdrojů které prováděl Intel. Protože mnoho z těchto zdrojů je dostupných i u nás, já sám jsem si pořídil tam uváděný typ Enermax. Dále k eventuálním testům uvádím: Mimo elektrických parametrů je nutno sledovat i ostatní parametry. Velmi důležitý je počet a druh kablíků a konektorů od zdroje. Pokud jsou třeba 2 SATA kablíky a každý má 2 konektory, pak to vyhovuje normě i požadavkům na RAID. Pokud má ale 3 kablíky po 2 konektorech tak již mohu použít věší konfiguraci RAID s využitím 2 kontrolérů SATA (jako má třeba Asus AN32-SLI DeLuxe). Kolik má kablíků pro napájení SLI. Zda má mimo 24pin konektoru i konektor pro "posílení" napájení žíznivých dvoujádrových CPU. Kolik má kablíků pro IDE zařízení. Jde samozřejmě o kablíky napájené ze samostatných větví či zdrojů (minimální přenos změn napětí na jedné větvi do jiné).
Kamos a ja mame zdroj EC 300W PFC udaje mi sou sumafuk, ale uz bezi tak rok a pul jemu pres 2 roky a uplne v pohode. On ma sempron 2600 soketA, gf6600, 2x512RAM,200GB Maxtor,desku nakou ECS nforce2, 5 vetraky navic, dvdrom,dvdrw,disketovku a nestezuje si, ja mam podobnou sestavu o neco slabsi a tez si nemuzu stezovat. Mozna sou ty zdroje poruchove a zatracovane jenom proto, ze je ma 95% lidí, ja bych rek ze nebudou tak spatny, mozna ze mam taky stesti, tezko rict..
@feryone
"kvalita" těchto zdrojů se může ukázat až začnou první problémy s diskem, sám jsem jedno EC měl a odchod 160GB Maxtoru mě vyléčil dostatečně. Disk neodešel ze dne na den ale SMART vykazoval jistou chybovost, která po výměně zdroje ustala...ovšem disku již nebylo pomoci.
Dekuji za clanek a tesim se na velky test zdroju. Je to nejvice opomijeny dil pocitace.Ted to trochu napravil Intel P4kou a GPU to podporuji. Rad bych videl test zde zminovaneho Mercury 500W www.mercury-pc.com
ja mam zdroj v tunelu a oddeleny od ostatnich komponent, jedna 80-ka pres hdd dovnitr a ven to zene jedna 80-ka u cpu, super :-) case: Chieftec midltower
Pasivní PFC v tomto případě není žádný handicap, ale obecně lze říci že zdroje s aktivním PFC jsou vybaveny řídícím obvodem, který řídí i to PFC a protože toto umožňují jen moderní obvody tak jsou jako spínací tranzistory použity MOSFETy, tyto zdroje pracují na vyšších frekvencích a mají vyšší účinnost. Ale jsou i vyjímky.
Odpojitelnou kabeláž osobně nepovažuji za nějakou extra výhodu, přibývá přechodový odpor dalšího konektoru a vnitřek zdroje je zbytečně nacpaný. Nevím jakou máte skříň ale ta odpojitelná kabeláž většinou bývá dosti dlouhá....násobí se to pokud je potažena flexem, pak je doslova boj to do počítače naskládat. Tuto zkušenost vztahuji k case ML5470 od Eurocase. A doporučuji vám spíše Enermax, je to prověřená značka se kterou nešlápnete vedle.
pomohlo by mi kdybych měl ten zdroj v rukou ale nejspíš bude jinak řešeno startování hlavního zdroje...rozjede se ten HP zdroj při spojení startovacího vodiče nazem?
Ano je to možné, neviděl bych v tom žádný problém. Jen je třeba zajistit společný start s hlavním zdrojem. Ale spíše bych použil jeden protože ten co má napájet grafické karty bude nevyužitý
Tuto značku zde navrhoval již P@pi a já se připojuji s návrhem na recenzi tohoto, myslím si zajímavého (včetně regulátoru), i když dražšího zdroje. Jinak vám chci poděkovat za zajímavé články, těším se na testy zdrojů a přeji hodně trpělivosti s námi čtenáři.