Seznam kapitol
Soltek je firma, která se v našich končinách již pár let pomalu zabydluje. Má totiž co nabídnout: její desky, cenově stavěné spíše k dolní hranici, bývají kvalitně zpracovány a jsou určeny pro ty z nás, kterým nejde ani tak o samolepky, CD s programy a přídavné USB konektory, jako o desku samotnou. Podívejme se tedy spolu na tento nový kousek.
Co je RTX AI
Web Světhardware.cz přináší velký přehled o NVIDIA RTX AI ve vašem počítači a popisuje spolehlivou a bezpečnou cestu, jak si na svém počítači vytvořit lokální umělou inteligenci.
Detaily a taktovací možnosti desky
Obr.2 - Detail zadních konektorů
Zadní panel zůstal od poslední verze taktéž nezměněn. Rozložení konektorů je víceméně standardní, za povšimnutí stojí snad jen 2 USB porty, které se přesunuly doprava a sdílejí místo se síťovým konektorem RJ45, který je rovněž vybaven LED diodami pro indikaci provozu v síti.
Obr.3 - Masivní chladič Northbridge
Aktivní chlazení na Northbridge je správně masivní. Chladič je standardně připevněn ve dvou bodech k desce a dá se lehce sejmout. Na čipu je nanesena bílá teplovodivá pasta, která přímo vyzývá k výměně za stříbrnou Arctic Silver. Větráček je sám o sobě tichý, ovšem ve spojení se zlatou ochrannou mřížkou je poněkud hlučnější. Mřížku ovšem není problém vymontovat a pokud si budete dávat pozor na zbloudilé kabely, nebude vám vůbec chybět.
Přetaktování
Testovací sestava:
- Soltek SL-75FRN2-L, BIOS ver. D1L
- CPU AMD Thoroughbred B0 1700+ 1.5V, serie DLT3C JIUHB 0308XPMW
- Pasiv Titan D5TB + 12cm větrák s redukcí na zůžení proudu vzduchu
- 2x 256MB DDR333 PQI 6ns (333@CL2) v Dual Channel módu
- MS-8850 GeForce3 Ti200 (core 200MHz, mem 460MHz )
- WD 1200JB – 120GB, 7200RPM, 8MB cache
Oproti VIA KT čipovým sadám je nVidia nForce2 přímo stvořen pro taktování. Předchozí limity, a dobře známá a zažitá dogmata jsou pryč. Nyní můžete měnit FSB po 1 MHz až k 250 MHz, přičemž AGP a PCI frekvence zůstanou sproštěny jakékoliv závislosti na FSB. Zapomeňte tedy na děliče AGP a PCI. Frekvence AGP lze měnit v krocích 50, 66-100MHz. Frekvence PCI je pevně nastavena na 33MHz bez možnosti úpravy. Frekvence paměťové sběrnice je na FSB závislá jen částečně. V BIOSu se nastavuje podle procent frekvence FSB, tedy pokud máte například paměti DDR266 a hlavní sběrnici provozujete na 200MHz, pak položku Memory Frequency nastavite na 66% a tím paměťová sběrnice bude mít 133MHz (DDR266). Tady jsou nezbytná dvě upozornění: tato funkce nemusí fungovat vždy na 100%, záleží na použitých pamětech a štěstí. Dále s novým BIOSem
sice získáte oficiální podporu 200MHz FSB, ovšem z nepochopitelných důvodů je položka Memory Frequency nastavená na hodnotu Auto, tedy výchozí frekvenci, kterou nelze měnit. Doufejme, že toto je pouze chyba nového BIOSu a v další verze budou již v pořádku.
Shrnutí taktovacích možností BIOSu:
- Napětí CPU: 1.10 – 1.85V (po 0.025V)
- Napětí AGP: 1.50 – 1.80V (po 0.10V)
- Napětí DIMM: 2.50 – 2.80V (po 0.10V)
- Napětí VDD: 1.60 – 1.80V (po 0.10V)
- FSB frekvence: 100 – 250MHz (ne vždy po 1MHz, při frekvencích nad 200MHz frekvence někdy skáče i po 3MHz)
- AGP frekvence: 50, 66 – 100MHz (stejný případ jako u FSB, nejsou to vždy kroky po 1MHz)
- PCI frekvence: pevně 33MHz
- Položka „Memory Frequency“: Auto/By SPD/50/60/66/75/80/83/100/120/125/133/150/166/200%
Nastavení časovaní RAM:
- CAS Latency: 2.0, 2.5, 3.0
- RAS:1 – 15
- RCD: 1 – 7
- RP: 1 – 7
Jak jsem tedy taktoval? Předně chci říct, že cílem nebylo nějaké extrémní přetaktování, spíše jsem zkoušel možnosti desky a procesoru. Nakonec jsem se dobral k optimálnímu výsledku, vzhledem k možnostem mého chlazení a pamětem.
Obr.4 - Chlazení Vita star – nový standard? :-)
Zaprvé tedy chlazení. Použitý pasiv je od firmy Titan, verze D5TB, ze kterého byl sňat hlučný větrák a nahrazen 12cm větrákem s odporem 47Ω na snížení otáček. Na větráku je přilepen kelímek s odstraněným dnem, který zde slouží jako usměrňovač proudu vzduchu, který efektivně fouká na střed chladiče. Celkově je tento „bastl“ výrazným vylepšením normálního Titanu D5TB: je zároveň výkonnější a méně hlučný. Celá konstrukce je připevněna pomocí dílů ze stavebnice Merkur na skříň počítače.
Samotné přetaktování se provádí jen za pomoci BIOSu, na desce nejsou potřeba switchovat žádné jumpery. Nastavení je tedy velice jednoduché, pokud ovšem víme, co děláme. Začal jsem na základním nastavení FSB a procesoru – 1466MHz (11*133). Zde procesor běžel naprosto normálně i při sníženém napětí 1.45V a teplota byla 40°C v jádře a 35°C v patici pod procesorem. Při zátěži se obě teploty zvedly o cca 5 - 6°C. Po zahoření jsem začal zvedat frekvenci, která se zastavila na 2350MHz při 1.725V, což ovšem už nebylo snadné uchladit. Jako optimum, které neškodí procesoru vysokým napětím a teplotou, jsem nechal frekvenci 2260MHz při 1.6V a tedy za přispění 0.1V jsem získal necelých 800MHz navíc, což odpovídá AthlonuXP 2800+. Teplota se v klidu pohybovala okolo 50°C v jádře a 45°C v patici pod procesorem (60°C a 52°C při zátěži). Poslední krok byl nalezení hranice FSB, kterou ještě moje paměti zvládly. V celém předchozím taktování se frekvence pamětí pohybovala okolo 166MHz. Z těch jsem FSB postupně zvedal, až se zastavila na hodnotě 217MHz, při nichž paměti pracovaly na nastaveni 8 – 3 – 3 – 3.0 (RAS-RCD-RP-CAS). Jak je vidět z výsledků benchmarků Sandry, i toto nastavení při frekvenci 215MHz má své opodstatnění. Nebližší nižší bezpečná hodnota byla 215MHz a tu také používám.
