Seznam kapitol
V dnešním článku se podíváme do nedávné historie, zaměříme se na souboj dvou nesmiřitelných křemíkových gigantů na jednom z nejrychleji se rozvíjejících trhů vůbec. Probereme, jak moc doba za poslední roky pokročila, co nového nám přinesla a co vzala.
Píše se rok 1990, Margaret Thatcherová po 11 letech odstupuje z funkce premiéra Spojeného království, dochází ke sjednocení Německa a Škoda Favorit je druhým rokem na trhu. Taková byla doba, kdy začíná nekonečný souboj dvou procesorových rivalů, Davida a Goliáše, AMD a Intelu. Do této chvíle AMD vyrábělo mírně upravené Intel 80286, ke kterým mělo dokumentaci díky společné smlouvě.
S příchodem prvního 32Bit procesoru, 80386, se však situace mění, protože
Intel odmítá
dále
sdílet své znalosti
. To muselo nutně vést k soudnímu sporu, který dopadl pro oba zúčastněné poměrně dobře, AMD mohlo nadále vyrábět své klony, ale další generaci procesorů muselo vyvinout samo.
A tak se taky stalo, v roce 1991 přišel na svět
Am386
, který znamenal úspěch především díky nižší ceně při stejných nebo vyšších taktech. Nedlouho na to Intel představuje svůj
80486
s 8 kB cache a takty dosahujícími až, dříve nemyslitelných, 100 MHz. Na svého konkurenta čekal více než rok. Nestal se jím nikdo jiný než
Am486
, jehož první verze se velmi podobaly konkurenci.
Poté se ale AMD rozhodlo snížit napájecí napětí z původních 5 V na 3,3 V, čímž se sice podařilo dosáhnout vyšších taktů, ale také ztratilo podporu na deskách, které nabízely jen napájení 5 V. Poprvé se tak stalo, že se některý z konkurentů dokázal Intelu vyrovnat a ne jen jít v jeho šlépějích. To posunulo AMD do pozice plnohodnotného protivníka Intelu.
Dva hlavní rivalové: Am486 a Intel i486
Ve stejné době se na trhu objevuje první CPU společnosti
Cyrix – Cx486SLC
. Spojoval vlastnosti nových procesorů, při zachování staršího Socketu 1. Zdědil bohužel i 16Bit sběrnici a s tím spojený limit na 16 MB RAM. Díky tomu a jeho malé cache se nemohl rovnat čipům od Intelu, takže našel sve uplatnění spíše v nízkorozpočtových PC. Stejně jako NexGen ani Cyrix neměl vlastní výrobní kapacity, a tak oba využívali továren IBM.
