Počítač za vysvědčení: článek o výběru PC

Stolní počítač, nebo notebook?

V tomto článku se oprostíme od ryze technického pojetí výběru počítače a zapomeneme na srovnání gigahertzů a nejnovějších technologií a pokusíme se podívat na celou věc z pohledu běžného zákazníka. Základní otázkou při výběru počítače typu PC je, zda si zvolit notebook (či dokonce menší subnotebook) nebo počítač do domácnosti, tedy desktop. Zde si musíme předem uvědomit, na co tento počítač chceme používat, kdo všechno s ním bude pracovat a kolik pro něj můžeme vyhradit místa.
Výhody notebooků jsou jasné. Je to především snadná přenosnost, z čehož tak trochu vyplývá i to, že notebook je častěji než desktop využíván pouze jednou osobou. Další dnes nezanedbatelnou výhodou je obecně nižší spotřeba notebooků. Pak už ale nastupují desktopy se svými plusy, kde se ukazuje především levnější pořizovací cena při srovnatelném výkonu a lepší ergonomie pro práci (ta však samozřejmě záleží na zvolených perifériích jako klávesnici, myši, monitoru a umístění počítače).

Mezi nesporné výhody desktopů také patří snadná rozšiřitelnost o nové komponenty (především díky volným slotům na základní desce), lepší vyhlídky na upgrade, tedy vylepšení výkonu sestavy bez nutnosti kupovat zcela nový počítač, a také fakt, že máme při výběru periférií (zde především monitor a klávesnice) volný výběr, což u notebooků v podstatě neexistuje. To je zvláště svazující tehdy, když vyžadujeme dobré vlastnosti od LCD displejů pro úpravu fotografií a i když je samozřejmě možné i k notebooku připojit monitor, je to nezanedbatelný výdaj navíc.

Stolní počítače

Především nás budou tento měsíc zajímat stolní počítače a možnosti v této oblasti. Zde platí, že vše je o penězích a to obecně platí v případě jednotlivých komponent i celých počítačových sestav. Vidíme i základní otázku - máme si vybrat opravdu značkovou sestavu, či neznačkovou, nebo si vše necháme postavit od kamaráda (případně sami). Na poslední možnost zde zapomeneme a budeme se věnovat prvním dvěma.
Problém značkovosti či neznačkovosti počítačových sestav je v tom, co lze za značkovou sestavu ještě považovat. Obecně se přijímá názor, že opravdových značek u sestav není mnoho, pokud tedy uvažujeme ve světovém měřítku. Za takové můžeme považovat především dvojici Dell a Hewlett-Packard, dále například Fujitsu-Siemens a dopředu se tlačí také Acer. Takové počítače se prodávají opravdu ve velkém a to již firmám stojí za to, aby si pro ně kompletně navrhly i vlastní skříně, což tato PC řadí poněkud výše než obvyklé "skládačky". Pak zde máme domácí značky počítačů jako LYNX, HAL3000, Barbone a dalších, které jsou svázány s velkými tuzemskými počítačovými firmami. Značkové počítače také mohou přicházet (v některých případech pouze za příplatek) s výhodami v podobě prodloužené záruční lhůty, nebo s garantovanou rychlou opravou, servisem u zákazníka, apod. To se hodí především firmám.

No a poté zbývají počítače, jejichž "značkovost" určuje leda tak samolepka na přední části skříně a také takové, na které nalezneme pestrobarevné letáky využívající minimálně deseti různých druhů písem. Takové reklamní materiály často slibují velmi výborný výkon za ještě lepší cenu a těží z neznalosti zákazníků (oblíbené je například udávání výkonu grafické karty pomocí velikosti její paměti, což neříká vůbec nic). Toto vše ale neznamená, že podobné spíše neznačkové sestavy nemohou být dobré a vyrovnané, stejně jako že značková sestava nemůže být špatná. Jak již jednou bylo řečeno, v oblasti PC nemůžeme mít jistotu asi nikdy.

Zajímavé téma jsou také záruční pečetě na PC skříních, jejichž význam je následující:

• Mají zajistit, aby do počítače nelezl nezkušený uživatel a neměnil odladěnou konfiguraci. Pokud tak učiní, výrobce odmítne záruku nebo vrácení peněz.
• Mají zajistit, že můžete reklamovat PC, které přišlo například s menším diskem, než jste zaplatili a podobně. U seriózních výrobců je u počítače soupiska HW s výpisem provedených testů a podpisem výstupního technika.
• Výrobci si samozřejmě vyhrazují právo nevracet peníze za zboží (v tomto případě celý počítač), které chceme brzy po zakoupení na Internetu v rámci zákonné lhůty vrátit, a které má poškozené pečeti.

Další otázkou, na kterou musíme najít odpověď, je výkon a výbava počítače, která stejně jako u přenosných počítačů závisí na účelu a vše pak závisí samozřejmě na penězích. Zde se již ale nemusíme zabývat fyzickou velikostí (pokud tedy nebereme v úvahu displeje), ale na druhou stranu může existovat nepřeberné množství desktopových sestav, zatímco u notebooků jsme přeci jen více omezeni. Desktopové sestavy také díky lepšímu výběru komponent mohou nabídnout daleko větší specializaci pro daný účel. Například pro hraní her je dnes výkon sebelepšího notebooku stále na hony vzdálen možnostem stolních počítačů a to samé by se dalo říci i o ostatních účelech (např. střih videa, grafická tvorba) snad až na základní kancelářské využití.

Jaký počítač vybrat?

A nyní tedy přichází čas na to, abychom si stolní počítače rozškatulkovali podobně jako notebooky na předchozí stránce. Předem ale pár slov k základní výbavě. V dnešní době je celkem samozřejmé, že základní deska počítače v sobě integruje komponenty, na které bychom v dřívějších dobách mohli rovnou zapomenout. Jedná se především o síťovou kartu, zvukovou kartu (či kodek) a v některých případech také integrované grafické jádro suplující grafickou kartu. Tato jádra již u moderních desek dosahují uspokojivých výkonů i pro nenáročné a starší hry.

1. Kancelář a internet - dá se říci, že každý nový počítač, který dnes koupíme, bude dostatečně výkonný pro kancelářské aplikace. Na to nám stačí jednojádrový procesor, integrovaná grafická karta - třeba na moderní desce s AMD 780G nebo integrovanou řadou NVIDIA GeForce 8000. Pevné disky mají dnes také již dostatečnou kapacitu, což platí i pro ty nejlevnější modely, ale zde je třeba rozdíl mezi 80 a 250GB verzí pouze cca 300 Kč, což již velmi stojí za úvahu. Na čem se ale rozhodně nevyplatí šetřit, je operační paměť, tedy RAM a na tom i dnes někteří výrobci hřeší. Rozumné minimum je i u kancelářských sestav dnes 1 GB paměti a přeci jen je rozdíl mezi 512 MB a 1 GB paměti pouze cca 200 Kč. A pak zde máme komponenty, na které se zapomíná asi nejčastěji - počítačová skříň a napájecí zdroj. Co se týče počítačové skříně, ta u kancelářských sestav samozřejmě nemusí být žádné dělo a ani její schopnosti chlazení nemusí být dokonalé. Důležité ale je, aby byla dostatečně pevná a dobře ukotvila základní desku, ne aby deska naopak spíše držela pohromadě celou sestavu. Nakonec napájecí zdroj. Ten se bude jednak podílet na výsledné hlučnosti sestavy, její spotřebě a také bezpečnosti vašich komponent a dat. Nekvalitní zdroje dosahují nízké účinnosti, čímž podstatně zvyšují spotřebu sestavy, mohou být hlučné a pokud se poroučí, mohou s sebou vzít také některé ostatní komponenty. U kvalitních značkových zdrojů je toto riziko jen malé a v důsledku se dá říci, že je vhodné se poohlížet po zdrojích s označením 80 Plus, což znamená, že jejich účinnost je více než 80 procent.
   
2. Počítačové hry - počítače pro hry dnes patří mezi vůbec nejnákladnější stroje, ale samozřejmě záleží na našich nárocích. Herní sestava by měla být vyvážená ve všech ohledech, ale nejvíce se asi nevyplatí šetřit na grafické kartě (či rovnou dvou grafických kartách kombinujících svůj výkon). Moderní herní sestava by měla využívat čtyřjádrový nebo dvoujádrový procesor, moderní čipovou sadu, rychlé operační paměti o velikosti aspoň 2 GB, výkonný pevný disk a stejně tak velmi výkonnou grafickou kartu. Zde se můžeme poohlédnout po dnešních top modelech firem AMD (značka ATI) a NVIDIA, například ATI Radeon HD 3870, NVIDIA GeForce 9800 GTX. Takové karty můžeme kombinovat až do 4 kusů (přesně čtyřnásobný výkon ale v žádném případě nečekejme) nebo si můžeme pořídit od obou firem verze karet, které již na sobě dva čipy nesou - ATI Radeon HD 3870 X2 či NVIDIA GeForce 9800 GX2. Spokojit se také nemusíme ani s pouhou integrovanou zvukovou kartou, kterou si můžeme nahradit řešením speciálně pro hry - Creative X-Fi. A když nešetříme na komponentech, nebudeme samozřejmě šetřit ani na skříni a zdroji. Skříň by měla být nejen kvalitně zpracována, ale také by měla poskytnout dobré chladicí schopnosti (alespoň jeden zadní 120mm ventilátor je nutný). A u zdroje si musíme uvědomit, že výkonné komponenty také potřebují hodně energie, takže zdroj bude po čas hraní dost zatěžován, a jeho specifikace by tedy měly tomu také odpovídat. Zkrátka všechny komponenty by si měly svým výkonem i nároky odpovídat.
   
3. Střih videa a grafika - u těchto PC se zpravidla zdůrazňuje tradiční výpočetní výkon, tedy procesor, jeho rychlá komunikace s operační pamětí a také rychlý a velký pevný disk, nebo rovnou diskové pole. Na výkon CPU je náročné zpravidla enkódování médií nebo výpočet scén (renderování) v 3D grafických programech. Výkon grafické karty zde není až tak důležitý a zde bychom již také zabrousili do tématu poloprofesionálních či profesionálních grafických karet, které se pohybují v úplně jiné cenové hladině, než jsme u PC komponent zvyklí. Shrneme si tedy, že počítač pro takovou práci by měl mít silný procesor (vícejádrový), výkonnou a objemnou operační paměť a výkonný a velký pevný disk. A pak jsou zde samozřejmě další komponenty nezbytné pro dané účely, jako televizní karty nebo střihové karty.

Moderní technologie

Již jsme načali téma ohledně použití více grafických karet. Tzv. multi-GPU technologie jsou dnes na vzestupu a můžeme si je rozdělit na dva hlavní proudy. Jednak je to využití dvou až čtyřech pokud možno stejných grafických karet pro zvýšení výkonu (ten se ale nenavyšuje o sto procent v případě přidání další karty do systému, ale o něco méně, což závisí na typu hry a ovladači grafické karty). A pak jsou zde technologie AMD Hybrid Graphics a NVIDIA HybridPower, které dokáží využít integrované grafické jádro společně se samostatnou grafickou kartou, což může sloužit stejnému účelu jako v předchozím případě, ale zajímavější je při kombinaci s výkonnou grafickou kartou možnost šetření energií. Pokud zrovna nebudeme hrát, hlavní grafická karta se vypne a o zobrazení se postará grafické jádro v čipové sadě. Tím můžeme ušetřit hodně energie a v důsledku peněz.
Dnes vůbec výrobci počítačových komponent trochu zelenatí a představují všemožné technologie pro řízení spotřeby a lepší efektivitu napájení. Jmenovat můžeme především výrobce základních desek Asus, Gigabyte nebo MSI. Dále se také představují "zelené" pevné disky (třeba Western Digital GreenPower) s nižší spotřebou a dále se zefektivňují napájecí zdroje. Jednoduché označení 80 plus již nestačí a dále se rozděluje na Bronz Award, Silver Award a Gold Award. Ty nejlepší ze zlaté edice by měly dosahovat účinnosti až 90 procent (tzn. že ze 100 spotřebovaných Wattů zdroj komponentám poskytne 90 W a zbytek se "ztratí cestou"), ale v praxi takové PC zdroje ještě nejsou.

Když už se motáme kolem spotřeby energie, pak bychom neměli zapomenout ani na ostatní komponenty. Především procesory, kde je hlavním vodítkem hodnota TDP (Watty). Zde samozřejmě platí, že čím nižší TDP, tím nižší bude i spotřeba energie a množství vyzářeného tepla. Společnost AMD nabízí své starší procesory s označením EE (Energy Efficient), které jsou o něco dražší než normální verze, ale jejich spotřeba je nižší. U společnosti Intel podobné označení u procesorů sice nenajdeme, ale to samozřejmě neznamená, že jsou na tom se spotřebou hůře než AMD (Intel má nespornou výhodu v pokročilejší výrobní technologii, ale to by bylo na delší povídání, které není předmětem tohoto článku).

A stejně jako se na nízkou spotřebu orientují výrobci komponent, nabízí příslušné modely i firmy vyrábějící celé počítače. Pochopitelně jde ale spíše o kancelářské sestavy.

DVD nebo Blu-ray?

Nakonec se zde podíváme na téma výběru mechaniky, protože se v brzké době očekává nástup (i když asi pozvolný) médií Blu-ray, která nabízí oproti DVD podstatně větší kapacitu, ale také za podstatně větší cenu. Pokud chceme vypalovat, tak se Blu-ray kromě pocitu, že máme 25 či 50 GB na jedné placce, zatím nevyplatí zejména kvůli finanční stránce věci. Pro zálohování se dnes trochu paradoxně hodí díky výhodné ceně za gigabyte dat pevné disky, ale DVD mechanika je u počítače samozřejmě nutnost. Závěr tedy je - Blu-ray ano, ale ne nutně hned.