Průzkum vesmíru (strana 15 z 69)

Ihned poté, co po potvrzeném dosednutí roveru Perseverance utichl jásot v NASA Jet Propulsion Laboratory, se oči obrátily k monitorům v očekávání prvních záběrů tohoto roveru. Ty ukázaly, že stojí na svých kolech, a tak je možné se posunout dál.

Dnes krátce před 22. hodinou našeho času na Mars dosedl další americký rover zvaný Perseverance. NASA opět přežila sedm minut hrůzy a může potvrdit, že Perseverance je v pořádku na povrchu Marsu.

Devět planet jsme už měli, ovšem poté, co bylo z jejich řad vcelku logicky vyšoupnuto Pluto, zbývá jediný kandidát na pozici deváté planety. A tím je mystický svět, jež by měl existovat soudě jen dle jeho gravitačního vlivu. Anebo také ne.

Sondy Spojených arabských emirátů a Číny už doletěly k Marsu a usídlily se na jeho orbitě a nyní je už čas na rover Perseverance. Ten bude přistávat již tento týden a NASA si tak prožije další minuty hrůzy.

Hned na začátku je třeba říci, že dnes opravdu nebudeme mluvit o exoplanetě Proxima b, která se nachází u nám nejbližší hvězdy Proxima Centauri, která se také bere za součást systému Alfa Centauri. Jde o jinou a potenciálně mnohem zajímavější exoplanetu.

Dalším státem po Spojených arabských emirátech, který s průzkumnou sondou doletěl letos v únoru k Marsu, je nyní Čína. Čínská mise Tianwen-1 včera úspěšně dosáhla oběžné dráhy rudé planety.

Kirby Runyon z Univerzity Johnse Hopkinse je jeden ze zastánců spuštění programu pro vývoj mezihvězdné sondy, kterou známe pod prostým názvem Interstellar Probe. Ten přitom v poslední době získává stále větší pozornost.

Měsíční orbitální stanice Gateway americké NASA by už brzy mohla získávat první reálné obrysy. Agentura nyní také už vybrala firmu, která zajistí dopravu prvních modulů k Měsíci a výběr ani moc nepřekvapí.

Před sedmi měsíci odstartovala z Japonska mise Spojených arabských emirátů, jejímž cílem bylo s kosmickou sondou dosáhnout oběžné dráhy Marsu. To se nyní povedlo a sonda úspěšně doletěla k rudé planetě.

BluShift Aerospace je americká společnost zabývající se vývojem letecké a kosmické techniky. Nedávno tato firma provedla úspěšný letový test s prototypem první komerční rakety, která létá na biopaliva.

Společnost Firefly Aerospace z Texasu dostala od NASA více než 90 milionů dolarů na to, aby sestrojila sondu určenou pro přistání na povrchu Měsíce, která s sebou ponese celou paletu vědeckých a technologických experimentů.

Agentura NASA představuje návrh mise či spíše několika souvisejících vesmírných misí, které by měly za úkol podrobně zmapovat povrch Marsu a hledat pod ním ukrytý led. To pochopitelně ne z pouhého rozmaru, ale pro jeho možné budoucí využití.

SpaceX ukazuje, že i když už běžně zvládá přistávání hlavních stupňů raket Falcon 9 a hned při prvním letu rakety Falcon Heavy předvedlo i synchronizované přistání dvou jejích stupňů, Starship představuje něco úplně jiného.

NASA se rozhodla zopakovat zážehovou zkoušku rakety SLS, která má ještě letos startovat v misi Artemis I, což je vzhledem k výsledkům posledního testu pochopitelné. Nyní nám ale půjde o další zpoždění, které se týká dalších misí programu.

Loni v létě si Země svou gravitací zachytila nový "miniměsíc" jak byl objekt zpočátku nazýván. Brzy se ale ukázalo, že nejde o malinký asteroid, ale něco zcela jiného. Jde o pozůstatek staré rakety, který se nyní už chystá odletět pryč a možná nadobro.

NASA se chystá letos naplno spustit program Artemis, které v krátkodobém horizontu má vyvrcholit v roce 2024 návratem lidí na povrch Měsíce. A právě první kroky po desítkách let povedou tam, kde by mohla vyrůst základna.

Americká kosmická agentura NASA potřebuje nasbírat při statickém zážehu SLS více dat, protože první test byl ukončen předčasně. Druhá zkouška motorů by tedy měla být delší a měla by se uskutečnit už v únoru.

Návrat lidí na Měsíc je hlavní bod programu Artemis a NASA chce k tomu využít jak nové rakety SLS, tak i rovněž nové lodi Orion. A právě tu loď, která má v roce 2024 přistát s lidmi na Měsíci, začala stavět.

NASA se může těšit, že jí sonda OSIRIS-REx přiveze mnohem více materiálu z asteroidu Bennu, než doufala. Nyní už se připravuje na zážeh, který sondu vyšle zase zpět k Zemi, ale nebude to hned.

Uprostřed dubna předchozího roku prošlo skrz naši soustavu rentgenové a gama záření, které zachytily senzory jak na Zemi, ale také na sondách u Slunce a Marsu. Pocházelo z 11,5 mil. světelných let vzdáleného zdroje.

Hvězdy označované za červené trpaslíky jsou v poslední době v kurzu, a to nejen kvůli tomu, že mají tvořit v naší galaxii největší podíl z celkové hvězdné populace, ale také kvůli tomu, že mezi ně patří i blízká Proxima Centauri se svou planetou.

Návrat na Měsíc dává velkou naději také astronomům, kteří jej vidí jako vhodnou základnu pro budoucí teleskopy. Možná že tak budeme v budoucnu mluvit nejen o vesmírných, ale také o měsíčních teleskopech a podobných zařízeních.

Závěrečný test hlavního stupně rakety SLS v rámci série zvané Green Run proběhl na konci minulého týdne a měla představovat ideálně osmiminutový zážeh čtyř motorů RS-25. Test byl ale brzy zastaven a my jsme byli zvědaví na příčinu.

Před mnoha sty lety mohli naši předkové sledovat explozi supernovy v malé sousední galaxii a na její pozůstatky se nyní zaměřili astronomové, kteří se s využitím analýzy snímků, jež od sebe dělí deset let, snaží jít proti proudu času.